Léčba nemocí a péče o zdraví prochází zásadní proměnou – budou méně kontaktní, více digitalizované a lékaři mají k dispozici přesnější data. Pojďme se podívat, jaké trendy budou určovat podobu zdravotnictví v tomto roce i těch dalších podle redaktorů webu Robotics and Automation News.
Je pravděpodobné, že i bez propuknutí pandemie koronaviru by se medicína a na ní navázané služby vydaly naznačeným směrem. Nemoc covid-19 jen tento vývoj takřka ve všem výrazně urychlila.
1) Telemedicína
Platí to především o zdravotnických službách poskytovaných prostřednictvím videokonferencí a ekonomicky zajišťovaných elektronickým obchodováním. Podle jedné studie už 71 % Američanů zvažovalo využít možností telemedicíny a více než 50 % dokonce k takovému kroku přistoupilo, především v době následující po vypuknutí pandemie. Někteří experti předpokládají, že průmysl spojený s telemedicínou může narůst do roku 2025 až sedminásobně.
2) Internet zdravotnických věcí (Internet of medical things, IoMT)
Jde vlastně o specifickou „podsíť“ v rámci tzv. internetu věcí, se kterým už má zkušenosti spousta z nás. Propojená zařízení jsou jen zaměřena na jednu konkrétní funkci – kontrolovat naše zdraví a pečovat o ně, plus měřit hodnoty různých životních funkcí. Ať už jde o nositelná nebo implantovaná biometrická čidla, chytré teploměry, automatické podávání inzulinu, nebo tzv. chytré pilulky.
3) Software jako zdravotnický prostředek (Software as a medical device, SaMD)
Na rozdíl od internetu zdravotnických věcí není software jako zdravotnický prostředek vázaný na konkrétní zařízení. Jako aplikaci jej můžete nainstalovat na smartphone, chytré hodinky nebo do počítače. A co umí? Třeba prostřednictvím zabudovaného mikrofonu sledovat vaše dýchání nebo kognitivní funkce. S pomocí fotoaparátu zase jde pořizovat snímky pro diagnostické účely.
4) Umělá inteligence
Technologie strojového učení hrála jednu z klíčových rolí při vývoji vakcíny proti nemoci covid-19, především pokud jde o nadstandardní rychlost celého procesu. Kromě boje s pandemií může ale umělá inteligence pomáhat v řadě dalších oblastí medicíny. Třeba eliminovat lidské chyby při pořizování CT skenů, identifikovat málo zřetelné příznaky nemoci, které mohou lidskému oku uniknout, nebo provádět detailní analýzu milionů výzkumných fotografií.
5) Rozšířená realita
S využitím konceptu rozšířené reality se v plánech vývojářů pracuje už nějaký čas. Při operacích se budou chirurgovi promítat potřebné informace a data přímo na brýle, aniž by bylo potřeba něčí asistence. Více futuristické představy počítají s možností kupříkladu zviditelnit pacientovu oběhovou soustavu, což by mohlo usnadnit vpich injekce a další úkony.
6) Virtuální realita
Plné ponoření do uměle generovaného světa najde jistě uplatnění v různých simulacích zdravotních zákroků, a především při přípravě budoucích lékařů. Nezanedbatelný je také potenciál VR jako prostředku pro zvládání bolesti a relaxaci. Nemluvě o ještě stále prozkoumávaných možnostech léčby posttraumatické stresové poruchy nebo různých fóbií.
7) Blockchain
I když si tento pojem spojujeme nejčastěji s různými kryptoměnami, může jeho technologie dobře posloužit i ve zdravotnictví. S předpokládaným prudkým rozvojem telemedicíny bude potřeba bezpečně ukládat generovaná citlivá osobní data. A právě blockchain v oblasti finančnictví prokázal, že je pro tento úkol jako stvořený.
Autor: Petr Pláteník
