9 vědeckých úspěchů roku 2021

Ofenzíva na Mars, tmářství jako agent covidu, očkování proti smrtící malárii, možná nový příbuzný, chudáci koráli, klub kosmických turistů, všetečné lidstvo, prášek proti viru a rozkládací dalekohled. Taková jsou podle serveru Smithonian Magazine nejdůležitější vědeckotechnická témata roku, který právě skončil.

Vozy na Mars!

Vozítko Perseverance (Vytrvalost), které na Mars vyslala NASA, v únoru 2021 hladce přistálo. Době mezi vstupem do atmosféry a dosednutím na povrch říkají vědci „sedm minut hrůzy“, kdy se může stát leccos zlého. Naštěstí se nestalo a Perserverance se vydal na průzkum rudé planety. Vozítku pomáhá ultralehký vrtulník, který úspěšně létá i v tamní řídké atmosféře, přístroj velikosti topinkovače zvaný Moxie, kterému se daří z oxidu uhličitého vyrábět kyslík, a v neposlední řadě zařízení pro sběr vzorků hornin a půdy. Ty neprodyšně uzavřené ve speciálních futrálech zůstanou na Marsu a na Zemi je k analýze dopraví až další mise za pár let. Na Marsu se dařilo nejen Američanům – planetu již obíhá sonda Spojených arabských emirátů a zkoumá atmosféru a počasí. Čínské vozítko Ču-žung (Zhurong) v rámci mise Tchien-Wen-1 (Tianwen), což znamená „Pátrání po nebeské pravdě“, zase zjišťuje, co je v hloubce 10 až 100 metrů pod povrchem Marsu a zda tam třeba není voda.

Je Dračí člověk novým lidským druhem?

Téměř před 90 lety našli v Číně při stavbě železnice zvláštní lebku. Dlouho ležela kdesi v bedně na venkově, až ji jeden sedlák v roce 2018 věnoval univerzitnímu muzeu. Od té doby čínští vědci intenzivně zkoumají nález pomocí radiometrického datování a rentgenové fluorescence a porovnávají jej s jinými fosiliemi. Dospěli ke vzrušujícímu závěru: lebka je stará nejméně 146 tisíc let a jedná se o nový druh člověka, Homo longi, označovaný též jako „Dračí člověk“. Dlouhá a nízká lebka, která mohla pojmout poměrně velký mozek, se od lebky druhu Homo sapiens odlišuje silnými nadočnicovými oblouky a téměř čtvercovými očními důlky. Někteří badatelé však s názorem, že jde o odlišný druh, nesouhlasí.

Klacky pod nohy očkování

Asi nejviditelnějším vědeckým úspěchem v roce 2020 bylo, že se vědcům podařilo v rekordním čase vyvinout dvě očkovací látky mRNA proti viru SARS-CoV-2. Zdálo se, že je vyhráno. V roce 2021 však úspěch mikrobiologie zabrzdila lidská hloupost – konkrétně odpor vůči očkování, živený dezinformačními kampaněmi. Ve Spojených státech je očkováno jen něco přes 61 procent obyvatelstva, v Česku je to ani ne 67 procent. A to v situaci, kdy je potřeba kvůli šíření nových variant viru, jako je omikron, obranyschopnost lidí posílit další očkovací dávkou. Jinou překážkou očkování je chudoba: v chudých státech dostalo aspoň jednu dávku pouhých 8 procent lidí. Celosvětově je očkováno méně než 60 procent lidí. Nedostatečná vakcinace snižuje kolektivní imunitu, usnadňuje viru dále zabíjet a vytváří prostředí pro vznik dalších nebezpečných mutací.

Klimatická změna devastuje korály

Zvyšující se teplota oceánu způsobuje, že z korálů mizí symbiotické řasy, které jim pomáhají přežít. Koráli tak blednou a umírají. Zpráva Celosvětové sítě pro monitorování korálových útesů tvrdí, že od roku 2009 zmizelo z oceánů, převážně v důsledku klimatické změny, kolem 14 procent korálů. V nejnovějším průzkumu z listopadu se ukázalo, že jen ve Velkém bariérovém útesu u Austrálie zahynula více než dvě procenta korálů. Od 50. let zanikla celá polovina korálů. Jejich ústup má negativní dopad na rybolov, cestovní ruch a také na ochranu pobřeží před bouřemi.

Vesmírná turistika nabírá obrátky

V roce 2021 úspěšně proběhlo několik letů, v jejichž rámci do vesmíru pronikli obyčejní (byť poněkud bohatší) smrtelníci-civilisté. V červenci miliardář Richard Branson se svými zaměstnanci vyletěl těsně nad hranici vesmíru v kosmické lodi Virgin Galactic. Za týden a něco poté uskutečnil Jeff Bezos první suborbitální let lodí Blue Origin s nejmladším a nejstarším člověkem, který kdy vstoupil do vesmíru, na palubě. V říjnu Blue Origin vynesla do vesmíru Williama Shatnera, herce ze seriálu Star Trek. Měsíc předtím obletěla Zemi vůbec první kompletně civilní posádka. Čtyři lidé pohlédli na modrou planetu z kosmických výšin v modulu Resilience, který na oběžnou dráhu vynesla raketa SpaceX Dragon Elona Muska. V roce 2022 má SpaceX dopravit bývalého astronauta a tři platící cestující na Mezinárodní vesmírnou stanici.

WHO schválila první vakcínu proti malárii

V říjnu Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila první vakcínu proti malárii. Jedná se nejen o první registrovanou očkovací látku proti této nemoci, ale také proti vůbec první nemoci způsobené parazitem. Vakcína Mosquirix vznikala třicet let a vývoj a testování stály 750 milionů dolarů. Obyvatelům našich zeměpisných šířek může malárie připadat jako okrajová kuriozita, ale každý rok na ni zemře přes půl milionu lidí, z toho 260 000 dětí do pěti let. Většina z obětí žije v subsaharské Africe, ovšem ještě na přelomu 19. a 20. století se malárie vyskytovala i na jižní Moravě. V okolí Břeclavi byl výskyt komára rodu Anopheles, který malárii přenáší, zaznamenán dokonce i v roce 2008! Nová vakcína není konečné řešení – dokáže předejít jen 30 procentům těžkých případů malárie. Ale i tak stojí za to.

Lidé ovlivňují evoluci zvířat

Výsledky nového výzkumu, zveřejněné v roce 2021, ukazují, že lidé přímo i nepřímo ovlivňují vývoj živočišných druhů. Patrně nejkřiklavějším případem zasahování člověka do zvířecích záležitostí je výrazný nárůst počtu afrických slonů bez klů způsobený pytláctvím. Jak se to mohlo stát? Během občanské války v Mosambiku v letech 1977 až 1992 pytláci zabili obrovské množství těchto obřích savců právě pro slonovinu z klů. V důsledku toho předaly dál své geny s vyšší pravděpodobností samice bez klů, které jsou pro pytláky nezajímavé. Před válkou přirozeně nemělo kly 20 procent slonic. Nyní je bez klů slonic už přibližně polovina. A nejde jen o slony. Výzkum publikovaný v periodiku Trends in Ecology and Evolution naznačuje, že u živočichů dochází ke změně tvaru těla vlivem oteplování. Například netopýrům rostou větší křídla a králíkům delší uši – jednoduše proto, že z větší plochy se uvolňuje více tepla do okolí a „rozložitější“ jedinec se tak lépe dokáže ochladit.

Slibné výsledky protivirových tabletek

Téměř rok po úspěšném vývoji vakcíny proti covidu firma Merck zveřejnila slibné průběžné výsledky testování protivirového léku. Ten by, na rozdíl od preventivní funkce očkování, mohl pomoci lidem, u kterých covid již propukl. Lék Lagevrio (též označovaný jako molnupiravir) by mohl zkrátit dobu hospitalizace o polovinu. Ve Velké Británii se již může používat, v Evropské unii čeká na schválení. Lék se užívá v množství čtyři tablety po dobu pěti dnů a narušuje schopnost viru SARS-CoV-2 replikovat se uvnitř lidských buněk. V listopadu představila svou verzi antivirového léku i firma Pfizer – tato pilulka by měla snižovat riziko úmrtí až o 88 procent a měla by působit i na nové varianty, včetně omikronu.

Vzlétl vesmírný dalekohled Jamese Webba

Dne 25. prosince 2021 raketa Ariane 5 vynesla do kosmu vesmírný dalekohled Jamese Webba. Jako motýl z kukly se teleskop pomalu samočinně rozvíjí a rozkládá do finální podoby a míří na své pracovní místo, do libračního bodu 2, asi 1,5 milionu kilometrů od Země. Librační bod je bod v soustavě dvou těles, v tomto případě Země a Slunce, v němž se gravitační a odstředivé síly vyrovnávají. Když do tohoto bodu umístíte malé těleso, například dalekohled, zůstává na místě a nikam „neutíká“. Parkovací místo pro tento dalekohled se nachází na druhé straně od Země, než je Slunce, a je tak ideální pro nerušené sledování vzdáleného vesmíru. Díky tomuto jedinečnému přístroji se jistě leccos zajímavého dozvíme o nejvzdálenějších vesmírných událostech a objektech, například o formování prvních galaxií. S potěšením také budeme moci sledovat zrod hvězd a nahlížet do atmosféry jiných planet.