Moderní technologie nikoho o práci nepřipraví. Zaměstnanci jsou v současnosti pro firmu naprosto klíčoví. Vedle existence dlouhodobých a často velmi osobních vztahů představují lidé know-how, o které společnost v žádném případě nechce přijít. Je ale potřeba rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti, tvrdí Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss.
Překládání či nakládaní zboží si úplně říká o využití robota. Používáte je v rámci firmy při těchto činnostech?
Využitím robotů při vychystávání ze skladu a pohybu zboží mezi jeho jednotlivým i částmi se skutečně zabývá řada dodavatelů i logistických společností. V současnosti se jedná o fázi testovacích provozů v úzkém segmentu zboží. Technologií, které by v tuto chvíli byly na reálně využitelné úrovni pro velmi různorodou škálu logistických potřeb, zatím není mnoho. Prví vlaštovky se ale objevují, například navigační systém společnosti Kollmorgen, který umožňuje „bezpilotní“ pohyb vozíků po skladu, bez nutnosti implementace stavebních úprav nebo dodatečného vybavení skladových prostor hardwarem.
Dokážete si představit, že by takový robot postupně zcela převzal roli některých pracovníků? Nebo ten lidský element bude pořád potřeba?
Přenesení rutinních činností, kde je minimální míra rozhodování, z člověka na stroj je zcela jednoznačně smyslem a cílem celé problematiky robotizace. Člověk stále dokáže podstatně citlivěji přijímat rozhodnutí při řešení komplexních problémů, dokáže reagovat na takové odchylky od standardu, které současná umělá inteligence prozatím nedokáže zohlednit. Právě proto, aby taková kvalifikovaná rozhodnutí mohl činit, potřebuje uvolnit svoji pracovní kapacitu a také získat přesné a aktuální podklady pro tato rozhodnutí. Právě v tom mu stroje, chcete-li roboty, mohou významně pomoci. Osobně se ale domnívám, že je na místě, aby si člověk ponechal svoji rozhodovací a kontrolní roli i v budoucnosti.
Jaké jsou podle vás hlavní výhody implementace těchto moderních řešení? Úspora času, peněz?
Je to tak, první, co každého napadne, je skutečně vyšší efektivita, ať už časová, nebo nákladová. Neměli bychom ale zapomenout i na další aspekty. Mám na mysli například snižování chybovosti nebo přenos dat, tedy komunikaci v širším slova smyslu. Důležitá je i kvalita využití lidských zdrojů. To nás vrací k předchozí otázce. K provádění stereotypní, rutinní, mechanické činnosti je jistě vhodné využít techniku včetně umělé inteligence, kreativní část práce a rozhodování přenechme lidem.
Předpokládám, že kvůli koronaviru výrazně vzrostl zájem o vaše přepravní služby ze stran e-commercových hráčů. Vyžadovalo to po vás nějakou změnu řízení, organizace práce?
E-commerce je z pohledu objemu přeprav jednoznačným skokanem roku 2020 i 2021. Pro představu – v případě Gebrüder Weiss činil meziroční růst za loňský listopad 80 procent, to je obrovské číslo. U ostatní konkurence to, pokud vím, bylo velmi podobné. Specialisté na balíkovou službu si před Vánocemi sáhli téměř na dno svých sil a kapacit. Pokud jde o organizaci práce v Gebrüder Weiss, museli jsme loni přistoupit k některým procesním změnám s ohledem na pandemickou situaci, zásadní změny z důvodu nárůstu e-commerce však potřeba nebyly. V segmentu e-commerce máme dlouhodobé klienty, poskytujeme i fullfilment a procesy máme zavedeny již léta. S rostoucím objemem zakázek rozšiřujeme naše logistické areály v Jenči u Prahy a v Syrovicích u Brna, takže budeme schopni odbavit naráz více zásilek ještě rychleji. Ale způsob práce a její organizace se v zásadě nemění.
Ač si to mnoho firem stále nepřipouští, svět i byznys přechází do digitalizované podoby, to znamená např. méně papírů, více „paperless“ procesů. Jak to funguje u vás při předávání zboží?
Směrem k digitalizaci dokumentů jdeme i v naší společnosti. Potvrzení o doručení a celá řada dalších dokumentů existuje v elektronické podobě a je uložena v optickém archivu. Loni jsme zprovoznili klientský portál myGW a v kombinaci s archivem je to velmi užitečný nástroj pro naše zákazníky. Tato platforma obsahuje i informační systém ETA (Estimated Time of Arrival). Veškerou komunikaci – objednávky, tracking zakázek, skladové operace včetně pohybů jednotlivých SKU, reporty nebo předpokládaný čas doručení – mohou klienti obsluhovat a řídit v principu z chytrého telefonu. Zejména v éře home office a současných lockdownů je to určitě správná cesta, nehledě na vyšší transparentnost i nižší zátěž pro životní prostředí.
Jak se díváte na zapojení moderních technologií do logistiky? Vedle automatizace či robotizace mě napadá umělá inteligence pro preciznější zpracování nejrůznějších informací…
Co se týká zpracování dat, zejména tzv. velkých dat, jistě má pro logistiku poměrně velký potenciál. Za ještě rozsáhlejší a aktuálnější však považuji využití internetu věcí, v této oblasti myslím uvidíme rychlý rozvoj v nejbližších letech. Umělá inteligence a strojové učení může být další oblastí, kde je možné se rozvíjet. V Gebrüder Weiss v současnosti například testujeme v pilotní fázi projekty algoritmů, které by mohly predikovat objemy zásilek v daný den v dané pobočce a v závislosti na této předpovědi by navrhovaly adekvátní počty nákladních vozidel. Pracujeme také na využití umělé inteligence k návrhu ideálního rozdělení rozvozů do jednotlivých aut a plánování ideální rozvozové trasy na základě doručovacích adres. Stále ale platí, že AI připravuje podklady, člověk vybírá či upravuje navrženou variantu.
Velkým tématem do budoucna jsou i autonomní vozy. Perspektivní jsou především na dlouhých tratích (třeba v USA), jaké ale vidíte využití třeba v rámci České republiky nebo celkově Evropy?
Autonomní technologie jsou velmi působivé a na dlouhých trasách, jaké zmiňujete – USA, Austrálie a další –, mohou být v budoucnosti řešením některých specifických částí přepravní praxe. Pokud hovoříme o Evropě nebo České republice, je nutné si uvědomit, že základním kamenem využití autonomní nákladní dopravy je infrastruktura a také legislativní podmínky. Dosud jsem nezaznamenal konkrétní obrysy masivnějšího budování potřebné infrastruktury, vyřešena není ani otázka odpovědnosti za případné dopravní nehody. Na poli autonomní dopravy však stále probíhá výzkum a v nějaké formě se autonomní vozy i u nás dříve či později objeví.
Je vůbec téma autonomních vozidel ve vaší firmě na pořadu dne?
Naše společnost se aktivně zapojuje do nejrůznějších programů a výzkumů, které jsou zaměřeny zejména na hledání alternativních pohonů a udržitelných technologií. Máme vlastní vodíkový nákladní automobil, testujeme LNG, CNG i elektrický pohon. Budujeme větrné a fotovoltaické elektrárny, do roku 2030 hodláme být uhlíkově neutrální společností. Udržitelný rozvoj je jednou ze čtyř základních hodnot naší společnosti.
Když podobná řešení implementujete do vašich systémů, nebojí se někteří zaměstnanci, že třeba mohou přijít o práci?
Nemyslím si, že by naši kolegové v provozech reagovali na implementaci systémů a nejrůznější techniky jako dělníci v 18. století, kdy je parní stroj „připravoval o práci“. Tehdejší pracovněprávní, ale také vzdělanostní podmínky a úroveň jsou oproti dnešku zcela nesrovnatelné. Naši zaměstnanci jsou pro nás navíc naprosto klíčoví. Vedle existence dlouhodobých a často velmi osobních vztahů představují lidé v Gebrüder Weiss know-how, o které společnost v žádném případě nechce přijít. Je ale potřeba rozvíjet schopnosti a dovednosti našich zaměstnanců tak, aby se mohli posunout do pozice, o které jsem již hovořil – méně pracovat mechanicky, více analyzovat, rozhodovat, řídit, kontrolovat.
Jak vidíte budoucnost logistiky? Jaké technologie ji budou ovládat? Kde naopak případně vidíte slepou cestu?
Odpověď asi závisí na tom, o jakém časovém horizontu se bavíme. Myslím si, že v budoucnu se mohou objevit technologie či zařízení, o kterých v tuto chvíli ani nemáme povědomí. Jedna věc ale v logistice zůstane nezměněna – stále půjde o zásobování, přesun materiálu a výrobků, transparentnost, přesnost a spolehlivost. Jednotlivé společnosti budou přitom i nadále hledat stále efektivnější způsoby zajišťování svých operací, což bude celý obor posouvat neustále vpřed.
Autor: Jiří Böhm