Jen pět procent českých rodinných firem má plán, jak by jejich byznys měl dál pokračovat. Proto existuje wealth management (v češtině správa majetku), což je disciplína investičního poradenství zahrnující finanční plánování nebo správu investičního portfolia. Tyto služby využívají jak movití jednotlivci, tak města a obce, církev a také firmy, mezi nimi i firmy rodinné.
Rodinná firma je u nás, podle definice Ministerstva průmyslu a obchodu ČR z minulého roku, obchodní korporace, ve které je nadpoloviční počet společníků tvořen členy jedné rodiny a alespoň jeden člen této rodiny je členem jejího statutárního orgánu nebo ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv a alespoň jeden člen této rodiny je členem statutárního orgánu této obchodní korporace; znaky rodinné obchodní korporace jsou splněny i tehdy, je-li jediným jejím společníkem člen jedné rodiny, který je současně členem statutárního orgánu, a alespoň jeden jiný člen téže rodiny je členem jejího statutárního orgánu, jejím zaměstnancem, jejím prokuristou nebo členem její dozorčí rady. Dále se jedná o rodinnou firmu, když má tato firma podnikání, na kterém se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové jedné rodiny a nejméně jeden z členů této rodiny je držitelem živnostenského nebo jiného obdobného oprávnění nebo je oprávněn k podnikání z jiného důvodu.
Wealth management u rodinných firem spravuje jak jejich majetek, provádí daňové poradenství a také se zabývá v současnosti největším trendem – mezigeneračním transferem.
Mezigenerační transfer je převod majetku rodinné firmy na jiného člena rodiny, popřípadě na jinou osobu mimo rodinu.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v květnu 2018 provedla první a zatím i poslední Výroční průzkum k trendům rodinného podnikání, ze kterého vyplývá, že 52 % rodinných firem se zajímá o možnost generační výměny v jejich firmě. Přičemž 57 % rodinných firem plánuje předat vedení firmy rodinnému příslušníkovi, přičemž v necelé polovině případů je určena konkrétní osoba. Plných 65 % rodinných firem nemá žádný plán na předání své firmy a ani jej neplánují vytvořit, čtvrtina plánuje vytvoření tohoto plánu na předání firmy a pouhých 5 % firem už má tento plán předání připravený.
Až u 93 % rodinných firem předání nedopadne dobře
Plných 90 % rodinných firem v tomto výzkumu uvedlo, že se jejich majetek v důsledku nastalých rodinných vlivů, ke kterým můžeme přiřadit úmrtí, rozvody, rodinné spory nebo nemoci a závislosti, ztratil nebo rozmělnil na minimum. Navíc ve 3 % případů přišly rodinné firmy o majetek kvůli svým špatným investičním rozhodnutím.
„Z uvedených čísel a z naší zkušenosti je zřejmé, že mezigenerační transfer majetku v rodinných firmách je v současné době velmi aktuální téma. Zakladatelé rodinných firem, které vznikaly na začátku 90. let minulého století, jsou již v seniorském věku a cítí, že nastala doba rodinnou firmu a její majetek předat dále. Často jde o stamiliony až miliardy a na transfer takového majetku je potřeba dopředu dobře připravit nejen firmy, ale i samotnou rodinu,“ říká privátní poradce Vladimír Rauch ze společnosti K a Partneři, která zajišťuje weatlh management nejen rodinným firmám.
„V poslední době jsme zaznamenali ze strany našich klientů o tyto služby zvýšený zájem. Na druhou stranu jsou někteří klienti překvapeni, co všechno mezigenerační transfer obnáší. Na celý proces klienty připravujeme dlouhodobě,“ doplňuje Marek Hatlapatka ze společnosti CYRRUS, která svým klientům poskytuje investiční poradenství a zajišťuje správu majetku.
Klíčovou roli v celém procesu hrají poradci, kteří se wealth managementem, správou majetku nebo tzv. family office zabývají. Otázkou zůstává, jak si mezi nimi správně vybrat.
Marek Hatlapatka k tomu uvádí: „Z naší zkušenosti víme, že se mnoho klientů při řešení této problematiky tzv. spálilo. Například rychle založili svěřenský fond, který sice splňoval všechny zákonné požadavky, ale neodpovídal potřebám dané rodinné firmy a již vůbec neřešil řízení rizika nebo eliminaci budoucích konfliktů. Následně došlo k zrušení takto nevhodně připraveného fondu. Podobných příkladů z praxe je spousta. Proto klientům vždy doporučujeme důkladnou přípravu, ale i oslovení více poskytovatelů těchto služeb, ve které mají důvěru nebo s nimi dlouhodobě spolupracují, a až po prvotních konzultacích se rozhodnout, s kým budou spolupracovat. Důvod je jednoduchý, jedná se o dlouhodobý vztah, který je založený na vysoké míře důvěry mezi rodinou (klientem) a wealth managerem.“
Každý klient je jedinečný
„Nezávislý externí poradce může sehrát obrovskou roli a provést majitele firmy celou složitou záležitostí. Vytvoří optimální podmínky pro strukturovaný mezigenerační transfer kapitálu, vhodně nastaví struktury vedení rodinné firmy či navrhne pravidla, která mohou pomoci předejít konfliktům v rodině a časovým i finančním ztrátám,“ doplňuje Vladimír Rauch.
Mezigenerační transfer se v současnosti týká hlavně rodinných firem založených na začátku 90. let minulého století, ale za pár let se to bude týkat i rodinných firem zakládaných na začátku milénia a i později. Je dobré tedy s předstihem znát možnosti mezigeneračního transferu a včas se na převod vlastnických práv připravit, ať již samostatně, nebo za využití externích služeb wealth managementu.
„Ideální je případ, kdy může rodinná firma pokračovat v činnosti a rodinný majetek roste v bezpečí i po generační změně. Zajistit to lze pomocí dobře nastavených pravidel v rámci rodinné ústavy, svěřeneckého nebo nadačního fondu. Často je potřeba jako první krok přenastavit procesy ve firmě tak, aby byla schopna prosperovat i bez otce zakladatele či matky zakladatelky a majitel se pak může přesunout do role, kdy vše jen kontroluje a řeší pouze strategická dlouhodobá rozhodnutí. A v této roli ho pak může nahradit například rodinná rada, která vznikne jako výsledek systematické přípravy s vybranými členy rodiny,“ dodává Vladimír Rauch.
„Mezigenerační transfer rodinné firmy je klíčovým krokem pro zajištění budoucí rodinné prosperity. Lze jej realizovat různými způsoby, kdy je potřeba vybrat vhodné řešení pro konkrétní případ, zde je užitečná role poradce. Jedná se o činnost na míru, protože každý klient je jedinečný a má své specifické potřeby. Proto se nedoporučují obecná nebo vzorová řešení,“ konstatuje na závěr Marek Hatlapatka.
Autor: Miroslav Oupic
