Jen 20 procent českých studentů vidí budoucnost pozitivně

Umělá inteligence jako nejdůležitější technologie budoucnosti a Elon Musk jako nejinspirativnější žijící speaker, tak vidí budoucnost studenti z České republiky, Finska, Maďarska a Spojeného království.

Agentura NMS Market Research zpracovala pro první ročník futuristické akce Future Port Youth průzkum zjišťující postoje středoškoláků a vysokoškoláků z České republiky, Finska, Maďarska a Spojeného království v oblasti technologií a náhledu na budoucnost. Z výzkumu vyplynulo, že studenti jsou obecně více pozitivní než negativní, pokud jde o jejich pocity s ohledem na budoucnost. Obávají se však, že se celková situace ve světě během jejich života zhorší a nabyté zkušenosti a znalosti jim nebudou stačit na to, aby svět zlepšili. Další zajímavostí, která vzešla z výzkumu, je fakt, že nejinspirativnějším žijícím speakerem je podle studentů Elon Musk.

I přesto, že pozitivní pohled na budoucnost mezi studenty dle výzkumu převažuje, ne všechny národy mají stejná očekávání. Zatímco 37 % finských studentů a 36 % maďarských studentů si myslí, že jejich budoucnost bude skvělá, ve Velké Británii takto odpovědělo 28 % ze všech respondentů a v České republice jen 20 %.

„Z médií jsme zvyklí slýchat spíše ty špatné zprávy o stavu naší společnosti a budoucnosti naší Země. I tento fakt tak mohl sehrát svou roli při odpovídání studentů. Posláním naší akce je inspirovat mladé lidi, aby se na budoucnost dívali jako na prostor plný příležitostí, jak mohou svět sami svým přičiněním změnit k lepšímu. Existují tak i pozitivní scénáře budoucnosti. Jen se o ně musíme aktivně zasloužit,“ říká Martin Holečko, zakladatel Future Portu a akce Future Portu Youth.

Nejvíc připravení na budoucnost jsou Maďaři. Češi jsou třetí

Další otázka z výzkumu cílila na připravenost studentů na budoucnost. Jako nejvíce připravení se cítí být Maďaři. V těsném závěsu za nimi jsou finští studenti, následováni studenty českými a nakonec britskými. Velký nepoměr je mezi studenty, kteří se na budoucnost necítí být připraveni. Ve Velké Británii se jedná o 40 % respondentů, zatímco v Maďarsku je to pouhých 9 %.

V souvislosti s budoucností se výzkum zaměřil také na roli technologií. Ukázalo se, že největší zálibu v nejnovějších technologiích mají finští studenti. Ve Velké Británií se jedná o 30 % studentů, v České republice je to 23 % a nejméně mají technologie v oblibě Maďaři. Z výsledků vyplynulo, že až na případ Finska klesá pozitivní vztah k technologiím úměrně se vzděláním.

Studenti si uvědomují rizika moderních technologií

Co se týče vnímání technologií jako možné hrozby, tak se této možnosti nejvíce obávají Češi. Následováni jsou Finskem, Velkou Británií a Maďarskem. Studenti se obávají například toho, že se technologie dostanou do špatných rukou nebo budou tak silné, že začnou dominovat nad lidstvem. Stoprocentně jistí tím, že technologie pro lidstvo hrozbu nepředstavují, si je nejvíce maďarských studentů. V České republice má stejný názor pouhé 1 %.

Za nejdůležitější technologii budoucnosti označilo nejvíce studentů napříč dotazovanými státy umělou inteligenci a strojové učení. Nejvýrazněji je tomu ve Finsku. Důvodem může být i populární online kurz Elements of AI (Základy umělé inteligence), který ve Finsku vznikl před 3 lety. O dva roky později se ho finská vláda rozhodla nabídnout v rámci svého předsednictví v Evropské radě zdarma všem státům Evropské unie. Českou verzi kurzu na jaře letošního roku připravil a spustil spolek PRGA.AI ve spolupráci s Úřadem vlády.

Koho ohrožuje AI? Prodavače a úředníky, myslí si studenti

Z výzkumu dále vyplynulo například to, že za pozice nejohroženější nástupem technologií a umělé inteligence jsou považovány profese prodavače a úředníka. V případě, kdy byla otázka položena obráceně, studenti odpovídali, že mezi nejméně nahraditelné profese patří lékaři, učitelé, soudci, politici a právníci.

Výzkum byl realizován agenturou NMS Market Research metodikou online dotazníkového šetření od 23. do 30. září 2021. V každé zemi odpovídalo 200 respondentů (100 ze středních škol a 100 z vysokých škol) ve věku od 16 do 26 let.

Galerie