Výzkum prováděný Barcelonským institutem pro globální zdraví (ISGlobal) přináší důkazy o tom, že covid-19 je sezónní infekce, spojená s nízkými teplotami a nízkou vlhkostí vzduchu, stejně jako sezónní chřipka.
Klíčovou otázkou v souvislosti se SARS-CoV-2 je, zda se chová nebo bude chovat stejně jako sezónní virus, kterým je například chřipka, nebo zda se bude rovnoměrně šířit během celého roku. Jak informuje web Medical Xpress, první teoretická modelová studie odhalila, že klima nebylo hnací silou přenosu nemoci covid-19. Některá pozorování však ukázala, že k počátečnímu šíření covidu-19 v Číně došlo mezi 30 a 50 stupni zeměpisné severní šířky, tedy v místech s nízkou úrovní vlhkosti vzduchu a nízkými teplotami (mezi 5 a 11 °C).
Analýza souvislosti teploty a vlhkosti vzduchu
„Otázka, zdali je covid-19 skutečné sezónní onemocnění, se stává stále důležitější. Výsledky jsou klíčové ke stanovení účinných intervenčních opatření,“ vysvětluje Xavier Rodó, ředitel Climate and Health Programu a koordinátor studie. Rodó a jeho tým nejprve analyzovali souvislost teploty a vlhkosti vzduchu v počáteční fázi šíření SARS-CoV-2 ve 162 zemích na pěti kontinentech. Výsledky ukázaly negativní vztah mezi přenosovou rychlostí a teplotou a vlhkostí vzduchu v globálním měřítku. Vyšší přenosové rychlosti byly spojeny s nižšími teplotami a vlhkostí.
První epidemické vlny slábly s rostoucí teplotou a vlhkostí vzduchu a druhé vlny stoupaly s jejich poklesem. Tento vzorec byl však během léta narušen na všech kontinentech. „To by se dalo vysvětlit hned několika důvody. V létě se masově setkávají mladí lidé, cestovní ruch je na svém vrcholu a mnoho dalšího,“ vysvětluje Alejandro Fontal, výzkumník z ISGlobal.
Důležitost meteorologických parametrů
Nakonec výzkumný tým pomocí epidemiologického modelu ukázal, že začlenění teploty do rychlosti přenosu funguje lépe pro předpovídání vzestupu a pádu epidemických vln, zejména pro tu první a třetí v Evropě. „Naše zjištění celkově podporují pohled na covid-19 jako na skutečnou sezónní nízkoteplotní infekci, podobnou například chřipce,“ říká Rodó.
Tato sezónnost by mohla výrazně přispět k anticipaci přenosu SARS-CoV-2, jelikož bylo prokázáno, že nízká vlhkost vzduchu zmenšuje velikost aerosolů, a tím zvyšuje přenos sezónních virů vzduchem. „Kvůli této skutečnosti by měl být kladen větší důraz na větrání v uzavřených místnostech, protože aerosoly jsou schopny přetrvávat na jednom místě po delší dobu,“ říká Rodó a zdůrazňuje potřebu zahrnout meteorologické parametry do hodnocení a plánování kontrolních opatření.
Autor: Lenka Hrušková
