Zemi tisíce jezer a poněkud chladného klimatu si s kávou spojí pouze znalec statistik. Na obyvatele jí zde vypijí nejvíce na světě. Možná i proto odtud pochází první káva vyrobená v laboratoři pomocí bioreaktoru.
Produkce kávy je jedním z odvětví, na která dopadá změna klimatu. Kávovníky jsou velmi citlivé na teplotu a vlhkost, což s sebou nese rok co rok nejistou úrodu. Podle listu Guardian bude polovina ploch, kde se káva pěstuje, do roku 2050 neúrodná. Přesuny farem do vyšších nadmořských výšek způsobují další odlesňování. I toto jsou důvody, proč se vědci a milovníci kávy po celém světě snaží hledat odrůdy, které budou vůči globálnímu oteplování odolnější, nebo usilují vyrobit alternativní nápoj s totožnými vlastnostmi jako káva.
Káva z buněčného zemědělství
Ve Finském centru technického výzkumu VTT (VTT Technical Research Centre of Finland) uspěli s laboratorní výrobou. „Tento projekt byl ve VTT součástí všeobecného úsilí o rozvoj biotechnologické produkce každodenních a běžných komodit, které jsou konvenčně vyráběny v zemědělství. Využíváme k tomu mnoho různých hostitelů, jako jsou mikrobi, ale také rostlinné buňky,“ říká vedoucí vědeckého týmu VTT Heiko Rischer. Pro výrobu laboratorní kávy se buněčné kultury vkládají do bioreaktoru s živinami, díky čemuž vznikne biomasa. Poté následuje proces pražení.
„Co se týče vůně a chuti, náš vyškolený senzorický panel a analytická zkouška vyhodnotily profil filtrovaného nápoje jako podobný běžné kávě,“ pochvaluje si Rischer. „Samozřejmě to není stoprocentní. Chutná jako kombinace různých druhů káv,“ dodal v rozhovoru pro Reuters. Uznává, že příprava kávy je umění, které vyžaduje opakovanou optimalizaci, dohled odborníků a vhodné vybavení. Produkt z finské laboratoře je přeci jen na začátku vývoje a představuje zatím experimentální potravinu, která bude muset být schválena úřady, což potrvá asi čtyři roky. I proto ji samotný vedoucí výzkumu mohl jen ochutnat a vyplivnout, jak popsal Guardianu.
Vývoj potravin pomocí bioreaktorů a buněčných struktur je jedním z možných řešení ekologické zátěže, kterou vytváří potravinářský průmysl. Úspěšný vývoj jídel a živin v laboratoři znamená ušetřenou vodu, paliva a hnojiva, a tedy energii a emise CO2. Navíc se díky tomu zbavíme závislosti na sezónní produkci a zamezíme nákladům na dopravu. Hlavní nevýhodou zůstává vysoká cena těchto produktů, která brání jejich masové výrobě.
Autor: Klára Šubíková
