Vojtěch Adam byl zvolený novým rektorem Mendelovy univerzity a má velké plány. Zemědělství se vrací do hry, ale v moderní podobě s použitím vědeckých poznatků. Největší revoluce se odehrají v laboratořích. A jak mohou přispět obyčejné řasy v boji s klimatickými změnami?
Mendelova univerzita v Brně nedávno oslavila sté výročí od svého založení. Vznikla jako vysoké učení zemědělské a od svého vzniku si prošla velkou řadou změn. Připojovaly se k ní lesnické a zahradnické obory, s postupem času, kdy se zemědělství začalo digitalizovat a robotizovat, musela svou výuku modernizovat. Nyní se k tomu všemu přidává i zvolení Vojtěcha Adama novým rektorem a s ním vize plně soběstačného centra – pracovním názvem Mendelu Smart Campus.
Po zvolení Vojtěcha Adama rektorem Mendelovy univerzity v Brně se nabízí otázka, jakým směrem se nyní univerzita vydá. V plánu má reagovat na „megatrendy“, které ovlivňují nejen českou společnost, ale i tu světovou. Přesným příkladem je v tuto chvíli pandemie covidu-19, pod jejímž vlivem dochází k deglobalizaci.
„Ještě před pár lety jsme dokázali za 24 hodin procestovat celý svět a nebylo problémem dopravit si za pár hodin cokoliv odkudkoliv. To v momentální situaci říct nemůžeme. Proto se do popředí dostávají regiony, starost o krajinu a schopnost vytvářet produkty, o kterých jsme si mysleli, že je vždycky dostaneme. Z různých koutů světa. Zemědělství se opět vrací do hry, a to nejen to standardní, ale i například zemědělství v laboratořích,“ uvádí Vojtěch Adam, nově zvolený rektor Mendelovy univerzity.
Řasy na pláštích budov
Pokud mluvíme o „megatrendech“, jedním takovým jsou momentálně i klimatické změny. Univerzita se k tomuto problému postavila zodpovědně a přišla s vizí plně soběstačného centra, které se prostřednictvím chystaných dotačních fondů bude snažit o propojení nejmodernějších technologií s vlastními výsledky, kterými jsou například zpracování tepla, ukládání energie nebo zpracování odpadu.
„Když se teď hodně vznesu do výšin a uvedu takový příklad, rádi bychom na Mendelu ukazovali, jak se dají řasy pěstovat na pláštích budov. Řasy se dají krmit odpady, které tvoříme, zároveň však spotřebovávají teplo, protože řasa potřebuje odpad a teplo. Tyto dvě věci jsou něco, co my nepotřebujeme a řasy naopak vyžadují. A takovým závěrem je, že se poté z řas může vytvořit jídlo,“ dodává Adam.
Online výuka
I přes všechny zářné vidiny do budoucna se, pravděpodobně, jedné věci nevyhneme. A to online výuce. Mnoho lidí už se s tímto scénářem smířilo a došlo k závěru, že nemá smysl se tomu bránit. Stejně k situaci přistupuje i Mendelova univerzita, která připravuje určitou formu hybridní výuky.
„Co bychom určitě měli zanechat v prezenčním režimu, je experimentální výuka a bakalářské a magisterské práce. To je vlastně něco, co bychom této nešťastné situaci neměli obětovat. A teď je na čase položit si otázku, co jsme ještě schopni převést do online režimu, abychom zbytečně nezhoršovali pandemii a zároveň zachovali kvalitu výuky. Říct si, co by ještě mohlo být online a přes co nikdy nepojede vlak,“ vysvětluje Adam.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
