Britská Atom Bank zavedla čtyřdenní pracovní týden pro všechny své zaměstnance bez snížení platů. Stala se tak největší britskou společností, která se kdy k takovému kroku uchýlila. Podle serveru CNN Business si společnost od revoluční změny slibuje zvýšení produktivity svých zaměstnanců a celkovou větší duševní a fyzickou pohodu na pracovišti.
Banka, která byla prvním britským poskytovatelem půjček prostřednictvím mobilních zařízení, oznámila, že sníží týdenní pracovní dobu svých 430 zaměstnanců o 3,5 hodiny na 34 hodin. Očekává se tak, že si většina z nich udělá jeden pracovní den v týdnu volný. To s sebou však ponese fakt, že zbylé dny budou zaměstnanci v práci o něco málo déle.
Moderní pracoviště
Zásady, které vstoupily v platnost 1. listopadu, byly zavedeny s cílem podpořit „duševní a fyzickou pohodu“ zaměstnanců společnosti Atom a zlepšit jejich produktivitu. Většina z nich tak přešla na nový pracovní týden – s jedním dnem volným – a není žádným překvapením, že největší zájem byl o pondělní a páteční volno.
„Čtyřdenní pracovní týden poskytne našim zaměstnancům více příležitostí věnovat se svým vášním, trávit čas se svými rodinami a budovat zdravější rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Atom Mark Mullen.
„Zkušenost Atomu během pandemie rozbila mnoho mýtů o tom, jak má vypadat moderní pracoviště.“
Méně hodin = více produktivity
Banka do této změny skočila přímo po hlavě. Před jejich zavedením se totiž nový rozvrh vůbec netestoval ani nebyl nikým vyzkoušen. „Abychom opravdu pochopili, co bude změna obnášet, museli jsme se jí zúčastnit sami,“komentoval situaci Mullen s tím, že zatím nezaznamenal pokles produktivity. „Lidé jen potřebují čas, aby si zvykli. Pokud jste právě strávili 20 let v jednom modelu a najednou jste vrženi do nového, probudíte se v pátek ráno a nevíte co celý den dělat.“
Zaměstnanci však větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem požadují už delší dobu. Dvě studie prováděné na Islandu v letech 2015 až 2019, které zkoumaly čtyřdenní pracovní týden za stejnou mzdu, nezaznamenaly žádný pokles produktivity mezi pracovníky, ba naopak, všimly si, jak dramaticky vzrostla jejich dobrá nálada a celková pohoda.
Mullen ve svém prohlášení uvedl, že pětidenní pracovní týden je špatným pozůstatkem 20. století a že doufá, že další společnosti budou následovat příklad Atomu.
Čtyřdenní pracovní týden? Ale kdo to zaplatí?
Ne každý ale s možností zavést pouhé čtyři pracovní dny souhlasí. Podle odborníků by s tím problém mohly mít hlavně firmy řešící digitalizaci.
„Digitalizace není zadarmo, něco stojí, a digitalizaci podniky logicky financují ze svého zisku, ze své marže. Podnik, který má na produktu marži 10 eur, má logicky menší prostředky než podnik, co má 100 eur. Čtyřdenní pracovní týden je sice hezký, ale kdo to zaplatí? Na jedné straně musíte mít větší marži, abyste zafinancoval a utáhl digitalizaci, nebo pak řeknete vašim zaměstnancům, že budou vydělávat o něco méně. Bude se jim to líbit? Asi ne,“ uvedl v rozhovoru pro náš server Ivo Procházka, specialista na informační systémy ze společnosti Ness.
Autor: Lenka Hrušková