Kam nyní s penězi, aby z nich neukusovala inflace a vydělávaly nám? Doporučuje se brát v potaz ekologické aspekty (třeba prostřednictvím ESG fondů) i geopolitická rizika spojená s eskalujícími spory „potrumpovské koalice“ USA a EU se zeměmi jako Rusko, Bělorusko nebo Čína (například nákupem evropských akcií), říká Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Pro konzervativního investora nebyla dlouho k mání optimální varianta, která by mu s větší pravděpodobností slibovala vidinu zajímavého zhodnocení. Situace se změnila. V tuto chvíli se investor může směle podívat na takové možnosti, jako jsou například fondy peněžního i kapitálového trhu českých státních dluhových cenných papírů.
Fondy peněžního trhu ve svých portfoliích využívají nástroje jako repo operace, tedy víceméně zhodnocují za sazby odpovídající těm vyhlašovaným samotnou Českou národní bankou. Nyní je základní úroková sazba 2,75 %. Tyto fondy jistě ještě zvýší investorům dodanou výkonnost – a to ve chvíli, kdy Česká národní banka na svém dalším zasedání opět přikročí ke zvedání úrokových sazeb. To přitom není nepravděpodobné, protože banka bude nucena ke zpřísňování úrokové politiky vzhledem k dynamičnosti nárůstu cenové hladiny.
Někdo může namítnou, že i fondy peněžního trhu se s ohledem na vysokou inflaci stále nachází hluboko v pásmu záporné reálné výkonnosti. To by se však mohlo změnit po následující čtvrtletí, kdy by momentum nárůstu inflace mělo znatelně polevit. Zároveň nesmíme zapomínat na další důležité funkce fondů peněžního trhu, a to je zajištění proti zvýšené volatilitě, rezistence vůči ekonomickým a covidovým rizikům či rychlá likvidita.
Do hry v tuto chvíli začínají ale vstupovat i fondy kapitálového trhu, které ve svých portfoliích drží české státní dluhopisy s delší splatnosti. Ty se přitom v rámci letošní výkonnosti propadly do červených čísel, kdy se některé blížily ztrátám téměř 9 %. To vše vychází z logiky, že dluhopis s fixním kupónem reaguje poklesem své tržní ceny na nárůst úrokových sazeb. Navzdory dosavadním neatraktivním výsledkům se tyto fondy mohou nyní nacházet v bodě zlomu a odrazit se pro déletrvající růst.
České státní dluhopisy již svými výnosy dosahují 3 % s tím, že jsou v nich již z velké míry zanesena očekávání dalšího zvedání sazeb Českou národní bankou. Fondy s českými dluhopisy představují výhodu v situacích stabilizující se inflace či v prostředí ochlazující se ekonomiky, kdy začnou výkonnostně růst. V jejich prospěch pak mluví i vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka.
Ten se nechal slyšet, že rozhodně nečeká příchod dvouciferné inflace jako v 70. letech. I přesto budou inflační čísla v porovnání s aktuální situací dále růst. Inflace bude na vrcholu počátkem příštího roku – možná někde okolo 7 %. Pak však začne klesat, protože začnou odeznívat stěžejní proinflační faktory. Proto na nejbližším zasedání České národní banky můžeme být ještě svědky rázného zpřísnění měnové politiky. Pak bych se ale již nebál do fondů držících české státní dluhopisy zainvestovat.
Dynamičtější investor však čelí daleko složitější a nepřehlednější situaci. Není jednoduché zvolit akciový fond správného ražení – ať již jde o sektor, či geografické zaměření fondu. Tento problém však řeší fondy fondů. Doporučujeme klientům například naše fondy Best Solution Funds SICAV.
U dynamičtějšího investora by v portfoliu rozhodně nemělo chybět zastoupení ESG fondů (zaměřené na environmentální a sociální faktory). Pro lepší pochopení, fondy zaměřené na ESG neznamenají filantropické „vyhazování peněz z okna“. Fondy investující do firem zohledňujících enviromentální a sociální faktory jsou dnes příležitostí lepšího zhodnocení. Naopak opomenutí nebo ignorování ESG faktorů se vnímá jako vysoké riziko, které může negativně ovlivnit návratnost investic. „Non-ESG“ společnosti mohou například čelit odklonu zákaznických preferencí od jejich produktů nebo třeba zvýšeným nákladům – například pojišťovny budou více hradit pojistná plnění kvůli náhradám škod v důsledku změn počasí nebo si neekologická společnost bude od banky půjčovat za vyšší úrok.
Portfolio by také mělo zohledňovat geopolitická rizika. Nadále eskalují spory „potrumpovské koalice“ USA a EU se zeměmi jako Rusko, Bělorusko nebo Čína. Stále intenzivnější je také napětí v obchodních vztazích mezi EU a Británií. Turecko sice dočasně zklidnilo svou rétoriku, a to pouze kvůli aktuálním ekonomickým a měnovým potížím. Správné geografické rozložení portfolia je důležité i z hlediska potenciálu jednotlivých regionů. Například evropské akcie jsou již delší dobu ve stínu těch amerických, kdy mezera mezi jejich zhodnocením se nijak zatím nezúžila. Ukazatel výše ocenění evropských akcií price/earning ratio (cena akcie k jejímu zisku) je výrazně níže v porovnání s americkými akciemi. Goldman Sachs pak vyhlíží budoucí evropský vývoj velice pozitivně, a to i díky lehce lepší predikci vývoje HDP pro rok 2022.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.