Celkem 41 358 pracovních úrazů bylo za rok 2020 zaznamenáno podle Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu. A až 40 569 jich bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. U pracovních úrazů, které přivodily dlouhodobou pracovní neschopnost, se lidé často dostávají do problémů se splácením svých závazků.
Rodinné rozpočty jsou totiž kvůli růstu cen energií, dalších nákladů nutných pro chod domácnosti a inflaci stále napjatější. To se týká především živnostníků, OSVČ totiž nejsou v případě pracovního úrazu ochraňováni zaměstnavatelem a státem zdaleka tolik jako zaměstnanci. Zaměstnanci mají při pracovním úrazu ze zákona nárok na náhrady mzdy nebo platu ve stejné výši, jako kdyby pracovali v běžném režimu.
Mnoho živitelů rodin však pracuje jako OSVČ například v dělnických, stavebních či řemeslných profesích a tito pak chráněni nejsou. Jejich výpadek příjmu může zásadně ohrozit rodinný rozpočet, běžné výdaje i splácení závazků.
„Lidem pracujícím v rizikových profesích nebo osobám samostatně výdělečně činným, pokud navíc pracují jako řemeslníci v oborech s reálným rizikem úrazu, proto doporučuji zauvažovat o sjednání vhodného pojištění, jako je například pojištění schopnosti splácet. To se v případě pracovní neschopnosti postará o závazky vůči bankám a dalším finančním institucím. Například o splácení hypotéky, ale také o spotřebitelské úvěry, leasingové smlouvy či kreditní karty,“ říká Martin Steiner z BNP Paribas Cardif.
Pojištění schopnosti splácet lze sjednat k půjčkám, hypotékám i dalším dlouhodobým úvěrům, například na auto. Je určeno nejen pro zaměstnance, ale i pro OSVČ. Toto pojištění většinou nabídne klientovi banka, u níž si sjednává hypotéku nebo jiný úvěr. V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti pak pomáhá se splátkou úvěru až po dobu jednoho roku pojišťovna.
Nejčastěji dochází k pracovním úrazům ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodě, maloobchodě a údržbě motorových vozidel a také v dopravě a skladech.
„V příčinách pracovních úrazů hraje nejčastěji hlavní roli lidský faktor, tedy kombinace vlivů fyzických – věk, zdravotní stav, momentální kondice, stres, vliv léků, alkoholu či návykových látek – a častěji vlivů behaviorálních. Od nesprávného vyhodnocení rizika, nepozornosti a běžné neopatrnosti přes záměrné upřednostnění postupů časově, organizačně, finančně či jinak méně náročných před postupy bezpečnými až po zcela lehkovážné chování a vědomé porušování příkazů, zákazů a pokynů zaměstnavatele. Naprosto typickým příkladem je vědomé nepoužívání nebo nesprávné používání stanovených ochranných pracovních prostředků,“ upozorňuje Jiří Kuryviál z SSI Group.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
