Jaromír Hanzal: Jak si stojí Fialova vláda v porovnání s Babišovou z pohledu digitalizace?

Dne 6. ledna 2022 byla schválena finální verze Programového prohlášení Vlády České republiky a 13. ledna dostala vláda Petra Fialy důvěru v Poslanecké sněmovně. Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) se zaměřila na porovnání aktuálního programového prohlášení s programovým prohlášením předchozí vlády Andreje Babiše, a to především v oblastech digitalizace, vědy a výzkumu.

V oblasti digitalizace lze mezi oběma programovými dokumenty spatřit jistou míru kontinuity. To na jednu stranu může být vnímáno pozitivně v tom smyslu, že priority zůstávají konstantní bez ohledu na změnu politické reprezentace. Rovněž to však vypovídá o tom, že řadu otázek se dlouhodobě nedaří řešit, a proto se vyskytují napříč funkčními obdobími několika vlád. 

Jak je to s vysokorychlostním internetem?

Hlavní prioritou vlády Andreje Babiše v oblasti digitalizace bylo vytvoření funkčního eGovernmentu, respektive započetí procesů, které by k tomuto cíli měly vést. Nejdůležitějším strategickým dokumentem pro usnadnění rozvoje digitalizace v ČR bylo Digitální Česko. Též byl zřízen post vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci, který podléhal samotnému premiérovi. 

Babišova vláda se zavázala k dobudování vysokorychlostní internetové sítě; zde je třeba zmínit, že význam termínu „vysokorychlostní internetová síť“ je s ohledem na technologický pokrok v průběhu času proměnlivý. Během volebního období byl zřízen Portál občana, což lze hodnotit jako pozitivní krok. Jeho efektivita a praktická využitelnost však často naráží na nízkou kompatibilitu ze strany příslušných institucí veřejné správy.

Portál podnikatele? Musí být uživatelsky přívětivý

Vláda Petra Fialy navazuje na digitalizaci státní správy. Pro již existující Portál občana chce vyvinout mobilní aplikaci a nově chce zřídit Portál podnikatele. Jeho cílem je zprostředkovávat jak komunikaci vůči veřejné správě, tak také komunikaci mezi podnikateli. 

AAVIT tento krok vítá, je však nutné klást maximální důraz na uživatelskou přívětivost, aby nešlo o další z nástrojů, jehož potenciál z pohledu reálného využívání není zcela naplněn. To se týká i ostatních programových cílů Fialovy vlády v oblasti digitální transformace státní správy. 

Proč ve vládním prohlášení chybí digitalizace zdravotnictví?

Oproti předchozí vládě se ta současná mnohem intenzivněji hodlá věnovat problematice kybernetické bezpečnosti. Tuto oblast AAVIT považuje za ekonomicky perspektivní a zároveň potřebnou – ať už z důvodu pokračující digitalizace čím dál tím širšího spektra služeb a aktivit, tak z důvodu neklidné mezinárodní situace a využívání IT nástrojů k dosažení politických a ekonomických cílů. 

Negativně lze naopak vnímat skutečnost, že stejně jako v předchozím Programovém prohlášení Vlády ČR se i v tomto nevyskytují žádné explicitní zmínky o digitalizaci zdravotnictví, kde asociace vidí dlouhodobý deficit. Úplně ideální rovněž není roztříštěnost tématu digitální transformace podnikatelského sektoru do několika oblastí programového prohlášení. Bylo by vhodnější, pokud by bylo celé koncentrováno do oblasti digitalizace.

Babiš na vědu zapomněl, Fiala ji chce řešit

V oblasti vědy a výzkumu se ve vztahu k IT sektoru v programovém prohlášení Babišovy vlády neobjevila vůbec žádná zmínka. Ostatně, celá oblast byla popsána velmi stručně, tudíž nejde o příliš velké překvapení. Programové prohlášení současné vlády se již této oblasti věnuje výrazně intenzivněji. 

„Z pohledu IT sektoru a problematiky aplikovaného výzkumu výrazně kvitujeme zmínku o transferu technologií, který otevírá prostor pro spolupráci výzkumných organizací se soukromým sektorem. Za AAVIT bychom však rozhodně navrhovali upravit pasáž o spolupráci vědy s průmyslem na spolupráci vědy s komerčním sektorem. Do něj kromě průmyslu přirozeně spadá i oblast služeb, která je z pohledu IT zcela klíčová,“ vysvětluje Jaromír Hanzal, prezident AAVIT.

Český IT trh se musí více otevřít cizincům

Ekonomické statistiky jasně ukazují, že sektor IT skýtá nejvyšší potenciál pro sbližování České republiky s nejvyspělejšími světovými ekonomikami. Oproti jiným sektorům je méně náročný z pohledu materiální infrastruktury a naopak je mimořádně závislý na dostatečném množství kvalifikovaných pracovních sil. S tím souvisí i problematika rekrutování kvalifikovaných pracovníků pro český pracovní trh.

„AAVIT oceňuje, že nejnovější programové prohlášení zmiňuje kromě vytvoření vhodných podmínek pro výzkumné pracovníky rovněž otevření trhu práce zájemcům ze třetích zemí a zajištění digitalizace a výrazného zrychlení procesu vyřizování žádostí o pracovní povolení. IT sektor v ČR se dlouhodobě potýká s nedostatečným množstvím kvalifikovaných pracovníků, což významně brzdí další rozvoj české ekonomiky,“ zakončuje Hanzal.