Putinův útok na Ukrajinu připomíná Hitlerův zábor Československa

Nacistický vůdce použil podobnou taktiku k rozparcelování a pohlcení Československa před druhou světovou válkou, píše The Washington Post.

Již v roce 1939 byly části Československa odtrženy a zabrány nacistickým Německem, které tvrdilo, že jsou zde pronásledovány miliony etnických Němců. V září předcházejícího roku evropské mocnosti ve snaze vyhnout se válce mlčky souhlasily a nic nepodnikly. O šest měsíců později se však na českých hranicích shromáždila německá vojska, zatímco nacistický vůdce Adolf Hitler burcoval a hrozil zemi zničením, píše v analýze k situaci na Ukrajině respektovaný americký deník The Washington Post.

Dne 15. března 1939 byl nemocný český prezident Emil Hácha v Hitlerově pracovně obklopen vůdcovými nohsledy. „Hitler byl ve své době nejstrašidelnější,“ napsal v roce 2000 historik Ian Kershaw ve své biografii nacistického vůdce. „Spustil prudkou tirádu proti Čechům.“ Nacisté potřebovali ovládnout Československo, aby ochránili Německo. Hácha musel souhlasit, jinak by jeho země byla okamžitě napadena a Praha, její hlavní město, vybombardována.

Hácha podle Kershawa omdlel, ale byl přiveden k vědomí a Hitlerovu požadavku se podvolil. Německá vojska vpochodovala do země o několik hodin později. Hitler prohlásil, že to byl nejšťastnější den jeho života.

Ruský prezident Vladimir Putin se před čtvrtečním útokem neobtěžoval promluvit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Někteří pozorovatelé však vidí brutální podobnost s Hitlerovým záborem Československa těsně před druhou světovou válkou.

„To vše je skutečně diktováno našimi národními zájmy a péčí o budoucnost naší země,“ řekl ve čtvrtek po zahájení ruského útoku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Putin v pondělí prohlásil, že proruští obyvatelé Ukrajiny čelí „genocidě“.

„Zabíjení civilistů … týrání lidí, včetně dětí, žen a starých lidí, pokračuje v nezmenšené míře,“ řekl. „Konec je v nedohlednu.“

„Neandrtálský a agresivní nacionalismus a neonacismus … byly na Ukrajině povýšeny na úroveň národní politiky,“ řekl. „Jak dlouho se to ještě dá vydržet?“ dodal.

V březnu 1938, v době před druhou světovou válkou, Hitler nejprve zosnoval nacistické převzetí Rakouska, které již mělo silné pronacistické sympatie. O sedm měsíců později naplánoval zábor části Československa s vysvětlením, že se v sudetských oblastech, sousedících s Německem, špatně zachází s etnickými Němci.

„Musím také před německým národem prohlásit, že v sudetoněmeckém problému je moje trpělivost nyní u konce,“ prohlásil Hitler 26. září 1938. Československo musí „dát Němcům svobodu, nebo tuto svobodu dobudeme sami“.

O čtyři dny později, během slavné mnichovské konference – dnes známé jako ústřední bod „appeasementu“ nacistů -, Velká Británie, Francie a Itálie souhlasily s předáním sudetského regionu Německu v naději, že to zabrání další agresi.

„Je to poslední územní nárok, který musím v Evropě vznést,“ prohlásil Hitler. Během šesti měsíců zabral zbytek Československa a 1. září 1939 zaútočil na Polsko, čímž zahájil druhou světovou válku.

Během holocaustu bylo podle amerického Muzea paměti holocaustu Němci a jejich kolaboranty zavražděno asi 263 000 českých Židů. Nechvalně proslulý koncentrační, tranzitní a pracovní tábor v Terezíně, kde bylo zabito 33 000 lidí, se nacházel asi 40 km severně od Prahy.

V roce 2014 se Rusko zmocnilo Krymského poloostrova, přičemž Putin v této souvislosti prohlásil: „V srdcích a myslích lidí byl Krym vždy neoddělitelnou součástí Ruska.“

Před invazí na Ukrajinu tento týden nejprve rozmístil nejméně 150 000 ruských vojáků podél hranic této země. V pondělním projevu tvrdil, že „Ukrajina vlastně nikdy neměla stabilní tradice skutečné státnosti. … Je neoddělitelnou součástí našich vlastních dějin, kultury a duchovního prostoru“.

Uznal dvě proruské separatistické oblasti na východě Ukrajiny – takzvanou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku -, které se od Ukrajiny oddělily v roce 2014. Nařídil ruským jednotkám, aby do oblasti vstoupily na „mírovou misi“, a poté ve čtvrtek ráno zahájily plnohodnotný útok, bombardovaly města, městečka a vesnice a postupovaly směrem k hlavnímu městu Kyjevu, odkud se ozývaly sirény leteckého poplachu.

„Argument, který použil Hitler, je velmi, velmi podobný tomu, který použil Putin,“ řekl Dov S. Zakheim, poradce washingtonského think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia a bývalý náměstek ministra obrany. Putin podle něj tvrdí, že ukrajinská vláda „špatně zachází s těmi ubohými rusky mluvícími obyvateli východní Ukrajiny“, kteří potřebují, aby se jich Putin zastal.

„Takže je to stejný návod,“ řekl Zakheim. „Když si (Hitler) ukousl Sudety, jeho argument byl: ‚Tito lidé nechtějí být součástí Československa. Jsou to Němci.‘ Putin říká totéž o těchto lidech v Doněcku a Luhansku: ‚Nechtějí být součástí Ukrajiny. Jsou to Rusové.‘ Úplně stejný argument.“

Čtvrtečním útokem ho „rozšiřuje“, řekl Zakheim. A příklad z konce třicátých let minulého století naznačuje, kam až by toto rozšíření mohlo zajít.

„Hitler chtěl ovládnout celou Evropu,“ řekl Zakheim. „Putin … chce obnovit carské Rusko, ruské impérium. Ohrožuje zejména Finsko, které bylo součástí ruského impéria, pobaltské státy, které byly součástí ruského impéria, a Polsko, které bylo součástí ruského impéria.“

Stephen J. Blank, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute ve Filadelfii, uvedl, že Putin postupoval rychleji než Hitler: „Nikdy jsme neměli mnichovskou konferenci, a tak tam vjely tanky.“

Hitlerovy cíle v letech 1938 a 39 byly jednoduché: chtěl válku. „Ať žije válka,“ řekl Hitler sudetoněmeckému vůdci Konradu Henleinovi na vrcholu sudetské krize, uvedl Kershaw. Po pádu Československa zbývalo do začátku války pouhých šest měsíců…