Po uplynutí koronavirové krize v loňském i předloňském roce zájem o luxusní zboží výrazně roste. I když se začíná prodávat také v online prostředí (21 % podílu), dominantní postavení mají stále kamenné prodejny. Zákazník si totiž rád takové věci prohlédne, dotkne se jich a vychutnává si prodejní zážitek v exkluzivním prostředí těchto prodejen.
Luxusní výrobek je ekonomické označení zboží, po němž poptávka stoupá rychleji než úměrně rostoucí příjem. Má vysokou příjmovou elasticitu poptávky, a tedy platí, že čím jsou lidé bohatší, tím kupují více luxusního zboží. To by znamenalo, že pokud se sníží příjem, například v ekonomické krizi, poptávka po takové komoditě by měla výrazně klesnout. To však až tak neplatí, neboť bohatí zákazníci (s majetkem nad milion dolarů – 23,5 milionu korun) si se snížením příjmu nebo se snížením bohatství zachovávají určitý ekonomický status, ke kterému luxusní výrobky patří.
Podle portálu Statista tržby na trhu s luxusním zbožím budou v letošním roce na úrovni 337 miliard dolarů (7,9 bilionu korun), přičemž se očekává meziroční růst trhu pravidelně o 4,69 % do roku 2025.
Největší trh v USA
Největším segmentem trhu je luxusní móda (Luxury Fashion) s letošním objemem ve výši 117,2 miliardy dolarů (2,8 bilionů korun), tzn. tržní podíl ve výši 35 %. Dalšími sledovanými segmenty jsou luxusní kosmetika a parfémy (Prestige Cosmetics and Fragrances) s82 miliardami dolarů (1,9 bilionu korun) a podílem 24,3 %, luxusní hodinky a šperky (Luxury Watches and Jewelry) s 62 miliardami dolarů (1,4 bilionu korun) a podílem 18,4 %, luxusní kožené zboží (Luxury Leather Goods) s 55,3 miliardami dolarů (1,3 bilionu korun) a tržním podílem 16,4 %. Nejmenším tržním segmentem jsou luxusní brýle (Luxury Eyewear) s 20,8 miliardami dolarů (490 miliard korun), které mají na trhu 6,2% podíl.
Co se týká geografického rozložení prodeje luxusního zboží, tak největší obrat na světě dosahují USA (75,4 miliardy dolarů, což je 1,8 bilionu korun), tj. 22,4 % celosvětového trhu, na druhém místě je Čína (47,2 miliardy dolarů, tj. 1,1 bilionu korun) s 14% podílem a třetí místo obsadilo Japonsko (35,7 miliardy dolarů, tj. 841 miliard korun). Jeho tržní podíl činí 10,6 %.
V letošním roce se očekává, že 20,8 % celkových příjmů z luxusního zboží vygenerují online prodeje. V dalších letech tento poměr bude růst až na úroveň 26 % v roce 2025.
Mezi největší světové hráče na trhu luxusních výrobků patří sedm společností, které si mezi sebou rozdělují plných 45 % trhu. Jedná se o společnost Moët Hennessy Louis Vuitton (LVMH) s 15% tržním podílem, Chanel, Kering, Estée Lauder, L´Oréal, EssilorLuxottica a Richemont (všichni po 5 %).
Autor: Miroslav Oupic
