Malé modulární jaderné reaktory Rolls-Royce mohou přispět k řešení energetické krizi a slibují dodávat bezemisní a levnou elektrickou energii. Nyní je schvaluje britský jaderný regulátor.
Rostoucí ceny energií a velmi pravděpodobné přerušení dodávek energetických surovin z Ruska zažehly renesanci čistého a spolehlivého zdroje: štěpení atomového jádra. Britská vláda požádala tamní obdobu úřadu pro jadernou bezpečnost o zahájení schvalovacího procesu pro malé modulární jaderné reaktory firmy Rolls-Royce. Očekává se, že tato technologie Britům pomůže výrazně snížit emise oxidu uhličitého, a především osvobodit se od závislosti na fosilních palivech, tedy i na dodávkách z Ruska. Elektřina z jádra má velký význam i pro výrobu vodíku – elektrolyzéry potřebují nepřetržitou a stabilní dodávku energie, nezávislou na povětrnostní situaci.
Malé modulární reaktory budou produkovat 200–440 MW, což odpovídá výkonu asi 150 větrných turbín. Jeden reaktor dokáže zásobovat elektřinou asi milion (!) domácností. Reaktor navíc může dodávat energii nepřetržitě, i když nefouká vítr a nesvítí slunce. Náklady na energii mají být stejné jako u dnešních velkých jaderných elektráren.
Navrhovaný jaderný reaktor Rolls-Royce je 16 metrů vysoký a v průměru má 4 metry. Bude usazený v elektrárně s plochou odpovídající zhruba pěti fotbalovým hřištím. V porovnání s rozlohou běžné reaktorové haly je to přibližně desetkrát méně. Od začátku výroby reaktoru do dodání první elektrické energie do sítě uplyne pouhých pět let a jeho životnost činí 60 let. Reaktor má přitom nízké provozní náklady.
Jaderná skládačka
Velkou výhodou malého modulárního reaktoru je, že se nestaví v místě elektrárny, ale vyrobí se v továrně. Po částech jej pak lze přepravit autem, po železnici nebo lodí snadněji, rychleji a levněji než běžné velké reaktory. Fakt, že reaktor není individuální projekt na jednom místě, ale montuje se ze standardizovaných dílů z výrobního závodu, také snižuje cenu. Rychlé sestavení jednotlivých modulů a součástí uvnitř stavební kopule, která bude chránit stavbu před povětrnostními vlivy, je zase prevencí proti narušením harmonogramu stavby, která vždy zvyšují náklady.
Jeden malý jaderný reaktor bude stát kolem 2 miliard liber, což je necelých 60 miliard korun. Pro srovnání, nový blok jaderné elektrárny Dukovany, který by měl být spuštěn v roce 2036, by měl stát nejméně 162 miliard.
První malý jaderný reaktor by měl ve Velké Británii fungovat do roku 2030. Firma Rolls-Royce předpokládá, že výroba a provoz těchto reaktorů může jen v Británii vytvořit až 40 tisíc pracovních míst.
Společnost Rolls-Royce ještě jadernou elektrárnu nestavěla, ovšem v jaderných technologiích není nováčkem – vyrábí a dodává jednotky, které od roku 1966 pohánějí jaderné ponorky britského královského námořnictva.
Malým reaktorům fandí i ČEZ
S malými jadernými reaktory se počítá i v Česku. ČEZ v této oblasti koncem roku 2020 podepsal memorandum o porozumění právě se společností Rolls-Royce. Podobné dohody ČEZ již dříve uzavřel s firmami NuScale a GE Hitachi. Malými modulárními reaktory se intenzivně zabývá ÚJV Řež, dceřiná společnost ČEZu. Podle Tomáše Pleskače z představenstva ČEZu by firma mohla začít stavět malé modulární reaktory kolem roku 2040.
Jedna z prvních jaderných elektráren s reaktorem Rolls-Royce by mohla vyrůst v Estonsku. Rolls-Royce podepsal předběžnou dohodu s estonskou energetickou společností Fermi Energia o provedení studie. V Estonsku zatím žádná jaderná elektrárna není, země však hledá alternativu, neboť hodlá opustit výrobu elektřiny pomocí spalování ropy z břidlic.
Pro svůj jaderný program Rolls-Royce založil konsorcium složené ze soukromých investorů i britského státu. Financování ve výši 195 milionů liber (5,8 miliardy korun) přislíbili soukromí investoři (například BNF Resources, Exelon Generation či Constellation) a 210 milionů liber (6,2 miliardy korun) dodá vláda. Malý modulární jaderný reaktor o výkonu 470 MW nyní posuzuje britský jaderný regulační úřad a agentura pro životní prostředí.
Z jádra nyní pochází 16 % britské elektřiny. Pro srovnání, ve Finsku to je 34,7 %, v Česku 35,2 %, na Slovensku 53,9 % a ve Francii 70,6 %. I Německo přes proklamovaný odklon od jádra vyrábí v atomových elektrárnách 12,4 % své energie.
