Mezi zbraněmi používanými na Ukrajině najdeme nejen bomby a rakety, ale nově také kybernetické prostředky. Podle serveru Tech Xplore tato nová generace „výzbroje“ nahrazuje výbušniny destruktivním softwarem (malwarem) a ničivé rakety oslabením počítačové sítě. Kybernetické zbraně pronikají do páteřních programů nepřátelských zemí, dálkově je ovládají a způsobují zmatek tím, že vymazávají a šíří data – narušují tak základní služby a kritickou infrastrukturu.
Kybernetické zbraně se však od tradičních zbraní liší v jednom zásadním ohledu: jsou hůře zaměřitelné. Když země vypustí takovou zbraň, nemusí se vždy trefit a může zasáhnout nezamýšlené následky. Malware se při pohybu v nepřátelské síti může neúmyslně dostat i do těch ostatních. Není tedy vyloučeno, že Putinova kybernetická válka zasáhne i nás.
Každým dnem, kdy Rusko útočí na Ukrajinu pomocí kybernetických zbraní, roste riziko zasažení zemí a firem po celém světě. Microsoft v posledních dnech evidoval mnoho ukrajinských počítačů, které byly postiženy malwarem Wiper. Ten maže jejich obsah, obnovení je pak velmi obtížné. Mezi další odhalené ruské malwary patří například FoxBlade, zaměřující se na krádeže zdravotních, pojišťovacích a přepravních dat z ukrajinských databází.
Ačkoliv stále probíhá technická analýza, která by měla určit pravděpodobnost rozšíření těchto škodlivých programů za hranice Ukrajiny, vlády po celém světě už stihly vydat varování před možným kybernetickým rizikem. Neúčast v tradiční válce tak neznamená, že jsme v bezpečí před válkou samotnou.
Koncept kybernetické bezpečnosti vznikl už dávno
Jak by se měla Evropa, a sní celý svět, připravit na vedlejší škody kybernetické války? Kromě technologické obrany a intervencí musíme šířeji definovat náš koncept bezpečnosti (a s ní i naše přístupy k jejímu dosažení).
Tento koncept se vyvíjel spolu s pojetím hrozby a síly především v okruhu armády. Existenční hrozby byly spojeny s fyzickými doménami až do konce minulého století. V únoru 1998 však teenageři z Kalifornie pronikli do vojenských počítačových sítí a vypustili do světa informace o připravovaném bombovém útoku na Irák. Tato událost známá jako Solar Sunrise vrhla dokonale světlo na kybernetickou oblast. To vyvolalo celosvětovou politickou debatu o tom, že vlády musí chránit své instituce a jejich participaci v kyberprostoru.
Příští kybernetická válka bude problémem všech
Státy by se tak podle Národní strategie kybernetické bezpečnosti měly zaměřit na několik klíčových bodů. Patří mezi ně například pochopení toho, jak mohou útočníci ohrozit počítačový systém, identifikace a rozvoj schopností obrany proti konkrétním hrozbám, nasazení těchto schopností jako projekce širší státní moci a zlepšení bezpečnosti a odolnosti národních infrastruktur a služeb.
Uprostřed probíhající válečné katastrofy na Ukrajině by se evropské země měly připravit na nesčetné kybernetické hrozby i tím, že vytvoří široké koalice různých zúčastněných stran. Příští kybernetická válka totiž nebude jen technologickým problémem – bude to problém všech.
Autor: Lenka Hrušková
