Sedm týdnů po zablokování osmi dezinformačních webů s ruskou propagandou stále chybí jasné odůvodnění státu pro výběr konkrétních webů i určení zodpovědnosti za takové kroky. Stát přitom únorovou výzvou operátorům k blokování webů instruoval i k porušení zákona o síťové neutralitě. Bez právního zarámování problematiky dezinformací hrozí perzekuce názorů a ohrožení svobody slova, říká Filip Malina, CEO společnosti WIA.
Je nutné, aby zákonodárci rychle vymezili právní rámec, který umožní bránit se proti nepravdivým informacím, aniž by se přitom potíral princip svobody slova a tisku. Vyzýváme proto stát, aby ihned nastavil, jak proti dezinformacím ze zákona postupovat, a upřesnil jejich definici, aby nedocházelo k pochybnostem a různorodému výkladu.
K boji s dezinformacemi a jeho legislativnímu ukotvení vyzývá i projekt Rekonstrukce státu a dopisem určeným vládě také Výbor nezávislého ICT průmyslu, který sdružuje firmy a organizace působící v sektoru informačních a komunikačních technologií se zájmem na rozvoji digitálního průmyslu v České republice. Všichni se shodujeme na tom, že vypnutí webů na začátku invaze byl pochopitelný krok, pokud bychom ale měli vypínat dezinformační kanály i v budoucnu, musí k tomu vzniknout regulérní právní rámec a proces.
Rozpor se zákonem o síťové neutralitě
Národní centrum kybernetických operací 25. února vyzvalo NIX.cz, společnost sdružující české i zahraniční poskytovatele internetových služeb, aby znemožnila přístup k dezinformačním stránkám, jejichž seznam nakonec vojenská tajná služba zaslala Českému rozhlasu. Sdružení CZ.NIC pak 30. 3. na základě konzultace s vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou blokaci prodloužilo o další měsíc. Výzva státu směrem k operátorům se však dostává do rozporu se zákonem o síťové neutralitě, který je upraven v nařízení Evropské unie 2015/2120/EU.
Počínání politiků působí nekoordinovaně
Vláda podniká v souvislosti s novou legislativou konkrétní kroky, avšak její aktivita působí poněkud nekoordinovaně a zmatečně. Ve vyjádření pro iRozhlas již ministerstvo spravedlnosti a legislativní rada vlády připravují novou legislativu a hledají se způsoby řešení situace. Vicepremiér vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš však podle iRozhlasu ještě nedávno o vzniku právního rámce nevěděl.
Česká legislativa nezná pojem „dezinformace“
Aktuální situace ukázala, jak je česká legislativa a celkově společnost na podobné problémy nepřipravená. Stěžejní bude v tuto chvíli okamžité konání vlády. Ta se už v lednu ve svém programovém prohlášení zavázala, že do konce letošního roku vznikne platforma pro efektivní postup proti dezinformacím a hybridním hrozbám. Její potřeba je však okamžitá.
Je nutné, aby zákonodárci rychle vymezili právní rámec, který umožní bránit se proti nepravdivým informacím, aniž by se přitom potíral princip svobody slova a tisku. Vyzýváme proto stát, aby ihned nastavil, jak proti dezinformacím ze zákona postupovat, a upřesnil jejich definici, aby nedocházelo k pochybnostem a různorodému výkladu.
Blokování webů jako krajní řešení
Zavírání dezinformačních a konspiračních webových stránek by mělo být až poslední možností, jak odvrátit negativní působení škodlivých a nepravdivých sdělení. Pravidla pro identifikaci a posuzování dezinformací nikdy nebudou stoprocentní a nepodaří se zachytit všechny lživé příspěvky. Důležitou roli pak v mediální oblasti zastává také sama společnost, která se může podílet na ověřování informací a bojkotování dezinformačních zdrojů. Ať už se jedná přímo o občany jako takové, nebo factcheckingové organizace, jako např. hnutí Čeští elfové.
Významnou autoritou bude v tomto ohledu stát. Vláda by se proto měla rovněž aktivně a systematicky zasazovat o programy rozvoje zvyšování mediální gramotnosti Čechů, podporovat kvalitní nezávislá média, a tím celkově přispět k dlouhodobému posilování důvěry v demokracii.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
