Oblíbené přídavné jméno používané se slovem inflace bývalo „přechodná“. S líbivými titulky článků minulých let, jako například „Inflace je přechodná, zvýšení cen je dočasné“, se však můžeme rozloučit. Inflace od srpna 2021 totiž stále roste a po celý rok se pohybuje mimo standardní rozmezí dvou až čtyř procent. Podle serveru CNN Business index spotřebitelských cen vzrostl o 8,5 procenta, což je tempo, které nebylo vidět od prosince 1981. Naskýtá se tak otázka: Vrátíme se někdy do normálu?
Není nic, co by investoři nenáviděli více než nejistotu. Nejistí jsme však momentálně všichni a poté, co jsme byli těžce zasaženi rostoucími cenami paliv a potravin, čekáme jen na to, až konečně pocítíme úlevu. Určitý scénář naznačující, co nás čeká, by mohl poskytnou pohled do minulosti.
Poučme se z minulosti
Velké výkyvy cen nebyly v minulosti neobvyklé a historie tak ukazuje, že je hnací síla inflace při předpovídání vývoje cen velmi důležitá. Například během první a druhé světové války ceny velmi rychlým tempem vzrostly, a to v důsledku válečných omezení. Následně však v období míru poměrně rychle klesly.
Situace se dá dobře prezentovat i na příkladu, který se odehrál v 70. letech 20. století v USA. Vyskytla se zde totiž situace, kdy se míra inflace pohybovala kolem dvanácti procent. Jednalo se o nejdelší úsek zvýšené inflace v té době. Federální rezervní systém (Fed) proto začal praktikovat „stop-go“ měnovou politiku, která vedla k tomu, že se zvýšené úrokové sazby neudržely dostatečně dlouho na to, aby ukončily inflaci. Koncem 70. let ovšem tuto politiku převzal předseda Fedu Paul Volcker a ukončil ji. Zvýšil sazby a držel je vysoko tak dlouho, než inflace poklesla, čímž uvrhl USA do recese, ale nakonec trvale snížil míru inflace. Na této úrovni zůstala dalších 40 let.
Bude tedy trvat 20 let a dvě recese, než se vrátíme do normálu?
Odborníci si to rozhodně nemyslí. Ekonomika je v dnešní době silná a údaje o nezaměstnanosti nevypadají jako v 70. letech. Mnozí navíc věří, že jsme již dosáhli inflačního vrcholu a čísla se začínají zplošťovat. Důležité tak je uvědomit si, že je dnešní inflace způsobena globální krizí, narušením dodavatelského řetězce a růstem spotřebitelské poptávky poté, co ekonomiku poznamenala pandemie koronaviru. Mnohem lépe se tak dá současná situace srovnávat s obdobím po druhé světové válce než s obdobím 70. let. Jakmile tedy budou dodavatelské řetězce plně funkční a poptávka se vyrovná, inflace by mohla rychle klesnout.
Podle některých investorů však ani toto není vývoj, se kterým bychom měli počítat. „Očekáváme, že inflace během příštích dvou let zpomalí, ale proces bude velmi nerovnoměrný,“ řekli analytici z Bank of America. Ti k situaci přistupují tak, že očekávají proces „dva kroky vpřed, jeden krok zpět“. Předpovídají však, že nepůjde o boj trvající deset let a ceny by se měly postupným tempem začít snižovat v roce 2023.
Autor: Lenka Hrušková
