Evropská komise poskytla další podrobnosti k tomu, jak ukončit závislost Evropy na ruských fosilních palivech. Informace přinesl web BBC.
Rusko dodává do EU 40 % zemního plynu a 27 % ropy. EU mu za to ročně posílá zhruba 400 miliard eur. Nyní ovšem plánuje urychlit svůj přechod na zelenou energii, zároveň s tím ale tvrdí, že je potřeba investovat do plynovodů v jiných zemích. Čelí totiž obvinění, že nákupem ruské energie pomáhá financovat válku na Ukrajině.
Strategie REPowerEU byla poprvé oznámena v březnu s deklarovaným cílem snížit dovoz ruského plynu o dvě třetiny v roce 2022. Rostoucí náklady na energie také vytvářejí finanční tlak na spotřebitele a podniky v Evropě, které se nyní potýkají s vyššími účty.
V aktualizovaných návrzích je nastíněno nejen to, jak chce EU jednat o bezprostřední plynové krizi, ale také jak chce splnit slib, že se do roku 2030 zcela oprostí od ruské energie. Strategie se zaměřuje na tři klíčové tematické oblasti: zlepšení energetické účinnosti, rozšíření využívání obnovitelných zdrojů energie a zajištění neruských dodavatelů ropy a plynu.
„Posouváme naše ambice na další úroveň,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když na brífinku v belgickém Bruselu představovala aktualizovanou verzi. Náklady na plán REPowerEU se odhadují na 210 miliard eur v příštích pěti letech.
Úspora energie
Zpráva komise zdůrazňuje úspory energie jako nejlevnější, nejbezpečnější a nejčistší způsob, jak snížit závislost na ruském palivu. Chce zlepšit způsob zateplování budov a také povzbudit spotřebitele, aby si více uvědomovali spotřebu energie.
Plánuje mimo jiné urychlit přechod od kotlů na fosilní paliva k elektrickým tepelným čerpadlům. Cíle směřující ke snížení spotřeby energie v EU se rovněž staly ambicióznějšími, z původního plánu 9% snížení na 13% do roku 2030.
Více zelené energie
Blok vyčlenil 113 miliard eur na masivní rozšíření obnovitelných zdrojů energie a novou vodíkovou infrastrukturu. Navrhují se nové právní předpisy EU, které mají usnadnit výstavbu solárních a větrných elektráren.
„Kdykoli mluvíme o rychlém zavádění obnovitelných zdrojů, je tu slon v porcelánu – získání povolení,“ řekl Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise. „U větrných projektů to může trvat až devět let a u solárních až čtyři roky. Tolik času ale nemáme a musíme věci urychlit,“ dodává.
Komise navrhla speciálně vymezené oblasti go-to, kde lze povolení vydat za pouhý jeden rok. Některé nové budovy by také mohly mít povinně na střeše instalovány solární panely.
Byl také více zvýšen cíl EU pro obnovitelné zdroje energie. Tím je, aby zelená energie do roku 2030 pokrývala 45 % energetických potřeb, přičemž dosavadní podíl činil 40 %.
Větší infrastruktura pro plyn a ropu
I když bude stavba nových větrných a solárních elektráren ve speciálních zónách urychlena, bude to i tak trvat docela dlouho. V zájmu rychlé diverzifikace od ruských fosilních paliv investuje EU až 12 miliard eur do plynovodů a terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby zlepšila přístup k plynu a ropě z jiných zemí včetně Egypta, Izraele a Nigérie. Některé ekologické organizace tuto zprávu kritizovaly. Chtějí naopak vidět rozhodný odklon od fosilních paliv.
„Nejnovější strategie Evropské komise jednou rukou dávají a druhou berou,“ řekla Eilidh Robbová, bojovnice proti fosilním palivům z organizace Friends of the Earth. „Takzvaná REPowerEU obsahuje užitečné a nezbytné kroky směrem k obnovitelným řešením, ale zároveň umožňuje téměř 50 projektů a rozšíření infrastruktury pro fosilní paliva,“ dodala.
Autor: Julie Sladká
