Přestože zaměstnanci v průměru vydělávají více peněz, v obchodech si za ně mohou koupit méně zboží a služeb. Kvůli tomu dochází k poklesu jejich životní úrovně, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Kdyby odbory prosadily růst příjmů zaměstnanců o velikost inflace, vyvolalo by to další silný tlak na růst cen. To by následně vedlo k dalším požadavkům na růst příjmů zaměstnanců a nic by se tím nevyřešilo. Pouze by docházelo k roztáčení inflační spirály.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 37 929 korun, což bylo o 2 533 korun více než ve stejném období před rokem. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,2 procenta. To však vzhledem k vysoké inflaci znamená, že reálná průměrná mzda klesla o 3,6 procenta.
Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly v prvním čtvrtletí letošního roku mzdu v rozmezí 16 733 korun a 60 467 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 48 498 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 32 605 korun.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysokopříjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd.
Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. V prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 31 923 korun, což bylo o 6,6 procenta více než ve stejném období před rokem.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
