Nedávný průzkum celosvětového veřejného mínění Democracy Perception Index ukázal, že většina obyvatel jihovýchodní Asie by nepodpořila přerušení ekonomických vazeb s Čínou, pokud by Peking zahájil invazi na Tchaj-wan, informoval o tom Asia Times.
Stejná zpráva zjistila, že ze šesti dotazovaných národů jihovýchodní Asie se pro přerušení hospodářských vazeb s Ruskem kvůli jeho únorové invazi na Ukrajinu vyslovili pouze Singapurci. Indonésané a Vietnamci byli dvě ze tří národností, které si silně myslí, že vazby s Ruskem by měly být zachovány. Průzkum Democracy Perception Index 2022, který zveřejnily společnosti Latana a Alliance of Democracies Foundation, se respondentů ptal: „Pokud by Čína zahájila vojenskou invazi na Tchaj-wan, měla by podle vás vaše země přerušit ekonomické vazby s Čínou?“.
Indonésané se opět umístili na prvních třech místech mezi národnostními skupinami, které si přejí udržení vazeb. Většina respondentů ze všech šesti dotázaných států jihovýchodní Asie také uvedla, že jejich vlastní vlády by v takovém případě měly zachovat hospodářské vztahy, včetně Vietnamců a Singapurců. Filipínci byli v této otázce téměř rovnoměrně rozděleni.
Takřka všechny západní demokracie a jejich hlavní asijští partneři, jako je Japonsko a Jižní Korea, podle průzkumu podporují přerušení hospodářských vztahů s Čínou v případě její invaze na Tchaj-wan.
Napětí ohledně Tchaj-wanu se v posledních týdnech vystupňovalo. Během cesty po Japonsku na začátku tohoto měsíce americký prezident Joe Biden zřejmě učinil nejsilnější prohlášení o americké podpoře Tchaj-wanu za poslední dobu. Na otázku, zda by USA vojensky zasáhly, pokud by Čína napadla Tchaj-wan, Biden odpověděl: „Ano.“ A dodal: „To je závazek, který jsme přijali.“ Ministerstvo zahraničí se rychle pokusilo Bidenova slova odvolat s tím, že dlouhodobá americká politika „strategické nejednoznačnosti“, tedy neříci, zda by vojensky zasáhly, či nikoli, stále platí. Zákon o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979, který upravuje vztahy USA s ostrovem, nevyžaduje vojenský zásah USA.
Vojenské aktivity
Čína 30. května uskutečnila druhý největší vpád do tchajwanské zóny protivzdušné obrany v tomto roce. Tchaj-pej uvedl, že do oblasti vniklo 30 čínských letadel, včetně 20 stíhaček, a Tchajwanci museli vyřadit vlastní letadla a nasadit raketové systémy protivzdušné obrany, aby monitorovali situaci.
Vlády zemí jihovýchodní Asie, které všechny uznávají tzv. politiku „jedné Číny“ Pekingu, se k diskusi o Tchaj-wanu staví velmi zdrženlivě. Lee Hsein Loong, singapurský premiér, dlouhodobě vyzývá ke zdrženlivosti a zachování statu quo v oblasti Tchajwanského průlivu.
Koncem března zahájily tisíce amerických a filipínských vojáků jedno z největších společných vojenských cvičení za poslední roky, jehož součástí bylo i fingované vylodění na pláži na severu Filipín poblíž jejich námořní hranice s Tchaj-wanem. Filipínští představitelé však chtěli zdůraznit, že to nenaznačuje nic o pohledu Manily na tchajwanskou otázku. Podobně se o jednání Tchaj-wanu v regionu snaží co nejvíce mlčet i vlády jihovýchodní Asie, které se obávají rozzlobit Peking.
S Čínou, ale ne proti Tchaj-wanu
V roce 2016, během svého prvního funkčního období, zahájila tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen novou politiku jižních vazeb (New Southbound Policy – NSP) s cílem zlepšit vztahy s jihovýchodní a jižní Asií. Podle údajů tchajwanské investiční komise směřovalo v roce 2021 přibližně 37 % přímých zahraničních investic do jihovýchodní Asie. Tchajwanské investice však nemají tendenci přitahovat novinové titulky. Vlády jihovýchodní Asie se jim zřídkakdy věnují, protože se obávají reakce Pekingu.
Průzkumy nálady veřejnosti v jihovýchodní Asii ohledně možné tchajwanské krize téměř neexistují. Každoroční průzkumy stavu jihovýchodní Asie, které vypracovává institut ISEAS-Yusof Ishak, nekladou žádné otázky týkající se Tchaj-wanu. A výsledky výše zmíněného průzkumu Democracy Perception Index 2022 lze interpretovat několika způsoby.
I když si většina obyvatel jihovýchodní Asie nepřeje, aby jejich vlády přerušily styky s Čínou v případě její invaze na Tchaj-wan, nemusí to nutně znamenat, že s Tchaj-wanem nesympatizují. Většina respondentů z jihovýchodní Asie soucítí s těžkou situací Ukrajinců kvůli ruské invazi, i když většina z nich nechce, aby jejich vlády v důsledku toho přerušily ekonomické vazby s Ruskem.
Čína je největším nebo druhým největším obchodním partnerem téměř všech států jihovýchodní Asie. Je také hlavním investorem ve většině zemí. Jakákoli změna těchto hospodářských vazeb by měla pro ekonomiky jihovýchodní Asie katastrofální důsledky. Průzkum zjistil, že pro mnoho obyvatel jihovýchodní Asie je klíčovou obavou ekonomika, nikoliv válka.
Indonésie v tom má jasno
Malajsijci a Indonésané jsou dvě hlavní národní skupiny, které považují ekonomickou nestabilitu za jeden ze tří největších světových problémů. Žádná země jihovýchodní Asie se neumístila v první desítce zemí, které by považovaly válku a násilné konflikty za hlavní globální problém. Uvedlo to pouze 37 % Malajsijců, což je jeden z nejnižších podílů z 53 zkoumaných zemí.
Jedním ze závěrů by mohlo být, že vlastní ekonomické zájmy vysvětlují, proč obyvatelé jihovýchodní Asie nechtějí, aby jejich vlády v případě invaze na Tchaj-wan přerušily vztahy s Čínou, i když to neznamená, že nesympatizují se suverénními nároky Tchaj-wanu.
Indonésané však podle průzkumu nejhorlivěji prosazovali, aby jejich vláda nepřerušila ekonomické vazby s Ruskem nebo Čínou. To dává smysl na úrovni vlastních zájmů, pokud jde o Čínu, největšího obchodního partnera Indonésie, ale spornější je to, pokud jde o Rusko, které nepatří mezi 15 největších obchodních partnerů. Ještě podivnější je, že větší procento Indonésanů se vyslovilo pro zachování hospodářských vazeb s Ruskem než s Čínou. Ekonomické zájmy zjevně nejsou jediným motivačním faktorem.
Autor: Julie Sladká
