Máme náhradu za ruský plyn už na příští topnou sezónu, říká český výrobce

Plazmovým zplynováním přeměňujeme organický odpad na syntézní plyn a ten pak používáme pro výrobu elektrické energie nebo tepla. Je zde ohromné množství kotelen na svítiplyn. V těchto místech jsme schopni velice rychle postavit zařízení, která budou vyrábět místo zemního plynu svítiplyn a ten dodávat přímo do stávajících kotlů. Toto rychlé řešení jsme schopni nabídnout již pro příští topnou sezónu, prozradil Grischa Kahlen, zakladatel a člen představenstva Millenium Technologies.

Odpadu je čím dál více, vy jste našli řešení spočívající v plazmovém zplynování i zplyňování, jak to funguje? 

Obojí je možné, jak zplynování, tak zplyňování. My pomocí vysokých teplot, kterých dosáhneme díky plazmatronům, přeměňujeme organický odpad na syntézní plyn. To je vlastně plyn, jako byl dříve svítiplyn, a ten pak používáme pro účely výroby elektrické energie nebo tepla.

Jaké je využití syntézního plynu?

Je to plyn, který vzniká zplyňováním organických materiálů, a jeho využití je různé. Můžeme jej využít čistě pro vytápění a nahradit tím tak například zemní plyn, který možná v příštím roce ani nebude k dispozici. To je také oblast, na kterou se v současné době orientujeme. Ze syntézního plynu můžeme vyrábět také elektrickou energii v kogenančních jednotkách. To znamená, že vyrábíme kombinovaně elektrickou energii a teplo – a tu pak dodáváme do sítě a její pomocí vytápíme. Když je syntézní plyn vyroben z kvalitních surovin, můžeme jej využít také materiálově. To znamená, že z něj můžeme vyrobit například vodík, amoniak, metanol. 

Příští rok možná nebude zemní plyn, je to tedy jedna z alternativ, jak ho alespoň částečně nahradit?

Náš názor je, že je to jedna z těch nejlepších variant, protože plynárenství má u nás dlouhou historii. Svítiplyn se u nás vyráběl 150 let a je zde ohromné množství kotelen. Ty byly v rámci ekologizace provozu přezbrojeny z uhlí na plyn a dnes jsou v situaci, kdy se plyn zdražil natolik, že je skoro luxus s ním topit. V těch místech jsme schopni velice rychle postavit zařízení, která budou vyrábět místo zemního plynu svítiplyn a ten dodávat přímo do stávajících kotlů. To znamená, že je to rychlé řešení, které jsme schopni nabídnout velice brzy, a to již pro příští topnou sezónu. 

Jsou české firmy, které se touto technologií zabývají, na špici? 

Teď jsme absolvovali výstavu IFAT v Mnichově, kde jsme měli vlastní stánek. Představovali jsme tam naši technologii, která se v rámci plazmových technologií prezentovala jako jediná. Museli jsme konstatovat, že jsme v této oblasti hodně daleko. Je to díky tradici, která v této zemi v oblasti plynárenství existuje a v oblasti zplyňování a procesů vůbec. Díky tomu máme i velké množství potenciálních zákazníků ze zahraničí, a hlavně z Evropské unie, protože řeší ten samý problém, který bude řešit Česká republika.

A kdo je tedy váš zákazník, jak to využije a jaké jsou náklady, návratnost?

Typickým zákazníkem může být buď municipalita, která má systémy centrálního vytápění, a ať už ji provozuje kdokoliv, tak ji provozuje na zemní plyn a ten potřebuje nahradit levnějším zdrojem. Může to být také podnik, který má zemní plyn jako strategickou surovinu pro výrobu, jako jsou například sklárny, metalurgie, strojírenství. Co se týče návratnosti technologie, tak ta se v současné době odvozuje od ceny zemního plynu. V době, kdy vám megawatthodina zemního plynu stojí přes sto euro, tak je návratnost velice rychlá, protože my jsme schopni z jedné tuny tohoto alternativního paliva, vyrobeného z odpadu, vyrobit šest megawatthodin chemické energie v syntézním plynu. To znamená, že jsme schopni z jedné tuny materiálu nahradit 6 MWh energie obsažené v zemním plynu a ta návratnost je velice rychlá právě díky tomu. 

A když říkáte, že je návratnost rychlá, o jaké časové přímce mluvíme?

V oblasti energetiky je velice rychlá, pohybujeme se v horizontu čtyř pěti let. Nemůžeme počítat s tím, že bychom v příštích pěti letech měli nižší ceny zemního plynu, než nás čekají tento rok. Evropská unie se bude chtít osvobodit od dodávek plynu z Ruska, a tudíž nemůžeme počítat s tím, že by se to nějakým způsobem změnilo. To znamená, že máme poměrně vysokou pravděpodobnost, aby se tato technologie navrátila u všech zákazníků ještě předtím, než se podaří do budoucnosti snížit ceny zemního plynu.

O vaše technologie máte zájemce ze zahraničí, jak je to v Česku, komunikujete se státními institucemi / municipalitami? Jaká je jejich odezva? 

Odezva je velice pozitivní, i když poslední měsíce nastalo teplo a přestaly se řešit otázky topení. Myslím, že se otázka topení ale rychle vrátí, a uvidíme, jak bude probíhat tato zima. Bude absolutně nutné, a to se snažíme zdůrazňovat hlavně na jednáních se státními organizacemi, aby se řízení pro povolování staveb, které budou v souvislosti s realizací této technologie nezbytné, maximálně zkrátilo. Tak aby nedošlo k tomu, že bychom během této zimy mrzli. My samozřejmě nemůžeme postihnout všechno, ale budeme se snažit pokrýt co nejvíce zákazníků a nabídnout jim řešení. Jednáme s komunitami, obcemi, firmami, které vytápí.

Co brání většímu rozšiřování?

My dnes už neřešíme to, že technologie je nová a že existují určité obavy, jestli bude fungovat. My jsme funkčnost této technologie prokázali a zákazníci to vědí. Také jsme schopni garantovat parametry, které zákazníkům nabízíme. Problém je doopravdy v povolovacím řízení, protože plánujeme využívání tapky, což je alternativní palivo vyrobené z odpadu, a tam se v podstatě připravuje zároveň vyhláška. Ta by měla zlepšit podmínky pro používání tohoto paliva. Realizace vyhlášky nám urychlí povolovací řízení, o to půjde v první řadě. To znamená, tak abychom mohli zahájit případné realizace projektu a nemuseli čekat 3 až 5 let na povolení.

Jsou nějaká rizika?

Rizika jsou vždycky a všude. My se snažíme profesionálním přístupem a s použitím té nejmodernější technologie řízení rizika minimalizovat. Svítiplyn byl na rozdíl od zemního plynu vždycky znám tím, že je jedovatý, na druhou stranu tolik neexploduje jako plyn zemní. Rizika bych považoval za absolutně minimální. 

Ze zahraničí máte zájem například z Izraele, jak to vypadá, už zakázka proběhla?

Rozhodně neproběhla. Jsme čtrnáct dní po IFRATu. Zástupce izraelské společnosti si zde byl tento týden prohlédnout technologii. Připravujeme memorandum understanding, plán realizace projektu. V jejich případě se zájem zaměřuje na nemocniční odpady, kam se orientujeme také, a ta spolupráce vypadá velice nadějně. Jestli nás něco v současné době bude brzdit, tak to budou výrobní kapacity. Situace i u jednotlivých materiálů je momentálně komplikovaná, a to v rámci jednotlivých dodávek, řídicích systémů čipů atd. 

Budeme mít dostatek plynu či dalších komodit, jak to vidíte za 5, 10 let? Jak by to mohlo fungovat, aby nedocházelo k situaci, ve které jsme teď?

Lidé si musí uvědomit jednu věc a to, že odpad je zdroj nejen energie, ale i materiálu. My se k odpadu stavíme velice negativně. Vůbec si neuvědomujeme, že na jedné straně jsme vždy zakopávali materiál, který má v sobě více energie a drahých kovů než uhlí, které jsme na druhé straně vykopávali ze země. Chce to najít technologie, které umožní čistým způsobem využít energii nebo materiál, který je v odpadech schován. A já jsem pevně přesvědčen, že v budoucnosti budeme otevírat staré skládky a těžit v nich nejen kvůli kovům a drahým materiálům, ale také kvůli energii.