Uhlík patří do země. Jak ho tam ale dostat?

Existuje mnoho různých statistik referujících o stavu CO₂ v atmosféře, jehož koncentrace se každým rokem zvyšuje. Tento trend je příčinou neodvratných klimatických změn, jejichž důsledky již začínáme pociťovat. Extrémní výkyvy počasí, nedostatek vody, degenerace půdy, ohrožení zemědělské produkce…

Otázkou, co udělat s nadbytečným uhlíkem v atmosféře, se zabývá i Václav Kurel, zakladatel startupového projektu Carboneg. „Řešení nám leží přímo pod nohama. A to doslova. Půda je pro většinu lidí jen obyčejná hlína, v lepším případě cenný zdroj pro vypěstování plodin, respektive potravy. Ovšem půda také hraje zásadní roli při regulaci světového klimatu. Po oceánech je druhým největším přirozeným úložištěm uhlíku na světě,“ uvádí Václav Kurel, a dodává: „Způsob, kterým se u nás tradičně půda obhospodařuje, bohužel přispívá k velkému uvolňování uhlíku do atmosféry. Změnit to a podpořit přirozené zákonitosti půdního života umožňuje regenerativní způsob zemědělství, kterému se věnuje náš projekt Carboneg.“

Regenerativní zemědělství totiž přináší zásadní odpověď na otázky, jak zabránit půdním erozím, ale také jak například snížit náklady na průmyslová hnojiva. Bohužel, zatím je tento způsob nakládání s půdou znám spíše v zahraničí a do české kotliny se prodírá velmi trnitou cestou.

Aktuálně je v ČR několik desítek farmářů, kteří se regenerativnímu zemědělství věnují. Jde primárně o soukromníky, kterým není lhostejná budoucnost. „Cílem projektu je finančně motivovat a metodicky podporovat zemědělce, kteří se rozhodli hospodařit jinak. Udržitelně, s minimem mechanických i chemických zásahů a s využitím přirozených procesů v půdě. Zemědělci aplikující regenerativní zemědělství, kteří jsou zapojeni do projektu Carboneg, získají finanční odměnu za každou tunu CO₂, kterou uloží do půdy. Celý proces měření je podložen certifikací,“ komentuje proces Václav Kurel.

A kde bere Carboneg na vyplácení uhlíkových dotací peníze? Prodejem tzv. uhlíkových kreditů. Na jedné straně zemědělec, který se snaží hospodařit tak, aby co nejvíce CO2 skončilo „v“ půdě na jeho poli nebo louce, na druhé straně hromada firem, které si potřebují snížit svou uhlíkovou stopu. Typicky jsou to banky, konzultantské či IT společnosti, které se zavázaly, že do určité doby budou uhlíkově neutrální. A právě těm Carboneg nabízí možnost dosáhnout splnění svých ambiciózních klimatických cílů nákupem offsetů.

„Carboneg kromě přímé spolupráce se zemědělci nabízí podporu i firmám, které hledají působ, jak dosáhnout uhlíkové neutrality. Ty se mohou do projektu zapojit prostřednictvím nákupu certifikovaných kreditů,“ říká Václav Kurel.

Přesvědčit majitele půdy a zemědělce ke změnám je však zatím náročné a zažité zkušenosti nelze změnit ze dne na den. Času však rychle ubývá. Za posledních několik let jsme svědky očividných klimatických změn, nad kterými již nelze mávnout rukou nebo zavírat oči.

Je tedy třeba začít se vážně zabývat všemi možnostmi, které mohou pomoci zmírnit dopady života lidí na zemi, na její klima. A regenerativní zemědělství je jednou z nich.

„Co se týče regenerativního zemědělství neboli carbon farmingu podporu slibuje i Evropská komise. Ta se do konce roku 2022 zavázala k předložení návrhu právního rámce pro certifikační systém pro započítávání a certifikaci pohlcování emisí z oblasti zemědělství a lesnictví,“ uzavírá Václav Kurel.

Pokud vás téma regenerativního zemědělství zaujalo, poslechněte si některý z Půdcastů. Najdete je také na Spotify, Google či Apple podcastech. Více informací o regenerativním zemědělství či uhlíkových kreditech najdete na www.carboneg.eu.

Co je „carbon farming“ a kde se to tu vzalo?

Carbon farming, česky regenerativní nebo uhlíkové zemědělství, je komplexní metoda obhospodařování půdy, jejíž základní princip spočívá v co možná největším napodobování přírodních a biologických procesů. Cílem je vrátit půdě život a tím i její přirozenou úrodnost. Jednoduše pomáhá zvyšovat odolnost půdy proti dopadům klimatických změn. Kombinace spolupráce rostlin a půdních mikroorganismů spolu se zachováním ideálních podmínek pro jejich život vede mimo jiné k vyšší odolnosti rostlin proti chorobám a ke zvýšení jejich nutričních hodnot. V samotné praxi jde o snížení mechanického a chemického narušování půdy, které má negativní dopad na strukturu půdy a organické hmoty v půdě. Zregenerovaná půda pomáhá s obnovou krajiny jako celku, má pozitivní vliv na množství mikroorganismů, hmyzu a jiných živočichů přítomných v půdě a v konečném důsledku vede také k ekonomicky zdravým prosperujícím zemědělským podnikům. Navíc půda zpracovávaná regenerativním způsobem dokáže lépe odolávat extrémním podmínkám jako jsou dlouhá sucha a přívalové deště. S carbon farmingem mají největší zkušenosti v USA, Novém Zélandu, ale velmi rychle se začíná hlásit o slovo i v Evropě a dalších místech světa.