Moderní technologie mění svět hudby. Dočkáme se stejné evoluce také v energetice nebo pojišťovnictví, ptá se v komentáři Oldřich Kotas, architekt inovací a expert na digitální kanály společnosti Trask.
Největší globální gigant streamovací hudby Spotify vykázal ve druhém čtvrtletí 433 milionů aktivních uživatelů měsíčně (meziroční nárůst o 19 procent). O tom, jak silnou roli můžou mít v byznysu digitální kanály, jasně vypovídá právě proměna hudebního průmyslu za posledních 20 let.
Vývoj ukazuje, že samotný digitální kanál poskytuje obrovský prostor pro vizionářství a že je úzce provázaný s digitálním produktem. Ve chvíli, kdy přijde silný impulz, který daný trh převrátí zcela naruby, přestává tento model fungovat. Dočkáme se stejné evoluce také v oblastech energetiky nebo pojišťovnictví?
Každé průmyslové odvětví běží ve vlnách, které v tomto grafu znázorňují evoluci převládajících obchodních modelů v hudebním průmyslu pod vlivem konkrétního disruptivního trendu.
S příchodem nového byznysového modelu obvykle přichází fáze, kdy tento model přejímá čím dál více firem, investuje do něj a optimalizuje ho za účelem vyšších zisků – do chvíle, než dojde k další transformaci na trhu. Ve chvíli, kdy přijde silný impulz, který daný trh převrátí zcela naruby, přestává tento model fungovat. Firmy se ocitají na rozcestí – buď dokážou nový model adaptovat, pokusí se vymyslet nový, nebo začínají ztrácet svou konkurenceschopnost, a přestože jejich byznys model ještě několik let přežívá, nakonec většinou končí.
Roztočené kolo nových možností
V devadesátých letech žil hudební průmysl z audiokazet, později z cédéček. S rozvojem internetu ale lidé už nechtěli za CD platit, protože si najednou mohli skladby začít stahovat a vypalovat doma. Ukázalo se, že hudbu lze distribuovat digitálně, aniž byste museli vlastnit fyzický předmět, v čemž mnozí podnikatelé viděli potenciál, a tak začaly vznikat platformy pro legální stahování hudby – u nás to byla například stránka stahuj.cz.
S dalším zrychlováním internetu ale brzy platformy pro stahování přebil další trend – objevily se služby, které začaly digitální obsah streamovat v reálném čase. Opět přestalo mít smysl zaplatit 200 korun za jedno digitalizované CD, které si posluchač pustil třeba jen jednou za tři roky, když si místo toho mohl za poslech hudby platit měsíční předplatné, a pouštět si tak kdykoliv přesně to, co ho zrovna zajímá a na co má náladu.
V ten okamžik začaly staré byznys modely masivně odumírat a online streamování hudby se rozjelo ve velkém. Přitom je to trochu návrat v čase, do dob rádia, akorát je to v digitálu, který funguje na mobilech, tabletech a počítačích, a s možností personalizace a výběru. Ani to však nebude pokračovat na věky věků a někde v budoucnosti už se rýsuje nějaká změna. Jen zatím nevíme, co to bude.
Vývoj v hudebním průmyslu jasně ukazuje, že samotný digitální kanál poskytuje obrovský prostor pro vizionářství a že je úzce provázaný s digitálním produktem. Tím je v případě iTunes nebo Spotify akt poslechu hudby, nikoli nahrávka. A disrupci zde vždy způsobil právě nový, odlišný kanál, který zároveň reflektoval rychlý technologický vývoj.
Takto dynamická evoluce, která ruší stávající byznysové modely, ale v jiných odvětvích probíhat nemusí – vždy totiž záleží na tom, zda na daném trhu existuje prostor pro takový zlom a jeho uplatnění. V globálním hudebním průmyslu to bylo o možnostech internetu, který nám dnes umožňuje streamovat si filmy v rozlišení 4K.
V segmentech, jako je telco, energetika nebo pojišťovnictví, které zpravidla nefungují plně globálně, v nichž převažují velcí hráči a vstup na trh je velmi drahý, bývá tou největší hybnou silou namísto inovátorů nespokojenost zákazníků, kterým přestanou zastaralé digitální kanály vyhovovat a začínají požadovat fungování na úrovni lepší zkušenosti z jiného oboru.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
