Zastropování cen energií není řešení, cena se tím naopak zvýší, tvrdí analytik

O zastropování cen, situaci na trzích s energiemi, o tom, na co se mají v příštích měsících připravit firmy i domácnosti, a jak důležité je přečíst si smluvní podmínky, si s námi povídal Jan Béreš, energetický analytik portálu Ušetřeno.cz.

Ceny energií prudce rostou, kde vidíte největší problém, na co se připravit v nadcházejících měsících?

Největší problém je aktuálně v burze, protože tam cena opravdu trhá rekordy a nikdo neví, kde až se může zastavit. Proto bych tu odpověď rozdělil na 3 kategorie. První se týká burzy, druhá dodavatelů a případně i toho, jak by se v danou chvíli měl zachovat koncový zákazník. Burzu teď hodně ovlivňuje cena plynu – ta má vliv i na cenu elektřiny, protože obecně každý stát má nějakou záložní elektrárnu. Kromě jaderných a uhelných jsou totiž i záložní, plynové – ty mají většinou největší náklady, a proto tyto elektrárny určují cenu elektřiny. Funguje to tak, že na jeden megawatt elektřiny je potřeba 2 megawatty plynu a třetina až polovina emisní povolenky, plus ještě nějaké manipulační poplatky. Z toho pak aktuálně vychází cena přes 500 eur za jeden megawatt elektřiny a kolem 215 eur za megawatt plynu. Výhled teď bude určovat to, jak se bude vyvíjet energetická situace mezi Ruskem a Evropou. Co se týká dodavatelů, ti postupně nakupují za aktuální cenu, která už se pohybuje ve zmiňovaných rozmezích, a proto se budou ceníky během následujících týdnů a měsíců aktualizovat a ceny budou výrazně růst. Co se týká zákazníka, ten by se měl v tuto chvíli zachovat tak, že by si měl zkontrolovat svoji smlouvu. Zjistit si přesně, jak funguje, a včas to případně začít řešit. Ideálně, pokud mu smlouva končí do roka, může už teď podepsat novou s jiným dodavatelem na aktuální cenu, která mu bude platit od zahájení dodávky.

Takže ideálně si to co nejdříve zkontrolovat, a hlavně zafixovat. 

Takříkajíc včera bylo pozdě.

A pokud někdo z nějakého důvodu musí měnit dodavatele nebo zvažuje, kde elektřinu odebírat, tak jak zjistí, že dodavatel, kterého si vybral, s velkou pravděpodobností nezkrachuje? Dá se to nějak poznat? 

Určitě. Na českém trhu funguje tzv. velká pětka – to jsou dodavatelé, kteří jsou zároveň i distributory jednotlivých komodit. Tam je největší pravděpodobnost, že neskončí. U alternativních dodavatelů, kteří nemají žádnou distribuci, je to čistě jenom o tom obchodu – za kolik nakoupí, za kolik prodají zákazníkovi a zdali zákazníky vůbec budou mít.

Energie je dnes opravdu drahá, ale je nějaký způsob, jak mohou odběratelé ušetřit a mít výhodnější podmínky?

Výhodnější podmínky jsou aktuálně čistě o ceně, protože v tuto chvíli se dají sehnat ještě ceny elektřiny kolem 6 až 7 tisíc za megawatt a zafixovat je na 2 roky. U plynu je ta cena kolem 3000, ale výhledově v příštím roce může být přes 6,5 tisíce za megawatthodinu. U elektřiny klidně 12,5-14,5 tisíc. Takže určitě se to vyplatí řešit ještě teď, dokud ty ceníky jsou.

Běžně dnes lidem volá nějaký operátor a ptá se, jak to mají s energií, a chce jim vnutit své služby. Na co si dotyčný má dát pozor a jak pozná, že je to firma, která za sebou opravdu má stabilní velký tým, a není to nějaký podvodník? 

Ať si klidně vyslechnou nabídku, ale hlavně si ji musí nechat poslat do e-mailu, kde bude i nějaká hlavička té společnosti, kterou si pak můžete vygooglit na internetu a zkontrolovat si, zdali se opravdu jedná o solidní firmu. Jestli to je pouze zprostředkovatel na bázi plné moci, nebo jestli to je přímo dodavatel. A také se podívejte na její historii a zkontrolujte, jak dlouho funguje a zdali má spokojené zákazníky.

Letošní zimu budeme mít doma nejspíš trochu chladněji, jak si ale podle vás s touto situací poradí firmy? Co je čeká na trhu kvůli drahým cenám energie?

U firem bych to rozdělil na 2 kategorie. Firmy typu kancelářských budov, kde spotřeba není tak velká, tam se dají ještě sehnat a zafixovat nějaké relativně slušné ceny třeba na ty 2 roky dopředu. U větších výrobních firem typu pekárny nebo strojírenství, kde je energie potřeba přímo pro vytváření zisku, tam bude opravdu hodně těžké získat nějaké takové smlouvy, protože u nich dodavatelé koukají na aktuální cenu na trhu, a tady už bohužel tak pozitivní možnosti nejsou. 

Je nějaký způsob, jak by stát mohl pomoct, jak to lidem i firmám ulehčit?

Jakákoliv pomoc je dobrá. Nicméně aktuálně zrovna ta plošná pomoc se sociálním tarifem si myslím, že je trošku nešťastná. Určitě by to chtělo cílit na nejpotřebnější skupiny ohrožené chudobou nebo na matky samoživitelky a důchodce, co žijí v nájemním bydlení. Tam by to chtělo víc adresnou pomoc a podle vyúčtování přispět třeba i větší finanční částkou. U firem, hlavně těch výrobních, tam je potřeba adresná pomoc ze strany státu – aby pokryl z větší části náklady.

Kde by stát mohl hledat zdroje na pomoc potřebným? 

Aktuálně takový největší zdroj, kde by se mohly peníze během následujícího roku získat, by byly dividendy, které teď ČEZ má. A tyto peníze právě využít na adresnější pomoc konkrétním skupinám, protože tam se točí taky vyšší desítky miliard. A to může být další zdroj, jak pomoc zákazníkům. Zároveň by český stát mohl využít své momentální pozice v předsednictví Evropské unii a zatlačit na ni při vydávání více emisních povolenek – to by také mohlo pomoct při snižování celkových cen.

A nepomohlo by třeba zastropování cen, tak jak to mají na Slovensku?

Nemyslím si, že to je dlouhodobé řešení, protože tyto státy pak mají o to větší náklady a pomoc není v řádech desítek, ale stovek miliard. To pak není de facto pro stát udržitelné, nebo není to ani v jeho silách. Proto by pak těmto státům mohla hrozit i nějaká energetická chudoba a mohlo by to ještě víc ovlivnit cenu, tzn. byla by vyšší.

Bavili jsme se zatím především o letošním roce. Jaké ale podle vás jsou výhledy na roky 2023 a 2024, co se týká ceny energie a plynu?

Podle burzy cen dlouhodobých kontraktů to nevypadá vůbec dobře, protože aktuálně se nakupuje minimálně na kalendářní roky 2023–2024 už teď a tam se cena pohybuje na této úrovni. Elektřina kolem 500 eur, plyn kolem těch 200. Výhledy na následující dva kalendářní roky tak nejsou vesměs vůbec pozitivní.

A závěrem, je způsob, jak by se lidé mohli na toto období připravit, aby opravdu tu situaci ustáli?

Měli by znát podmínky svých smluv a případně zavčasu podepsat smlouvu u jiného dodavatele, protože se změnou dodavatele se dá taky ušetřit nemalá částka. Každý dodavatel umožňuje svým zákazníkům, ať už novým, nebo stávajícím, s nějakým předstihem podepsat smlouvu novou. Proto já osobně třeba vždycky klientům doporučuji minimálně rok před koncem smlouvy takové první informace si získat, ať víte, jak se cena na trhu pohybuje A případně pokud máte dobrý zdroj takových informací, tak ten vám pomůže zjistit, jak výhledově vypadají ceny na následující roky. Teď je výhodná doba, podepište si dodavatele – ať je to velká, stabilní firma, která má dobrou cenu. Pro vás to bude určitě lepší než zůstat tam, kde jste, a čekat, co vám váš dodavatel udělá za cenu na následující smluvní období. Když totiž nebudete znát podmínky své smlouvy, tak už nemusíte být tak spokojení v budoucnu, když dojde k nějaké automatické prolongaci. Ideálně každého půl roku se informovat, jaká je ta situace, jak moc se ty ceny zvedají a jak to ovlivňuje dodavatele.

Byť to zatím nevypadá, že by konflikt na Ukrajině měl skončit, pokud by se tak stalo v nějakém rozumném, blízkém výhledu, může to způsobit, že zase ceny půjdou dolů?

Pokud by nastala taková situace, že by se ten konflikt v dohledné době uklidnil, určitě by to mohlo pozitivně ovlivnit cenu. Ale myslím si, že Evropa už je teď aktuálně nastavená odprostit se od závislosti na ruském plynu, a proto budou hledat také alternativní zdroje, viz zkapalněný plyn z Ameriky, z Alžírska, Kataru. A kde to bude možné, i nějaké jiné zdroje, které by nám mohly dodat plyn do Evropy. Nicméně, třeba cena zkapalněného plynu se stále pohybuje mezi 200–300 eury za megawatt, takže ani díky těmto zdrojům to z dlouhodobého hlediska zatím nevypadá, že by cena nějak měla klesnout na úroveň, na kterou jsme byli zvyklí třeba ještě v loňském roce.