Počet instalované fotovoltaiky se za loňský rok téměř zčtyřnásobil. Přesto je Česká republika na solárním chvostu Evropy. Dalšímu rozvoji brání zásadní limity. Nedostatek instalačních firem, sporná kvalita jejich práce, administrativní náročnost státní podpory, přetrvávající mezery v legislativě, a především omezené kapacity distribuční sítě a nedostatek zdrojů na akumulaci vyrobené energie. Samotná podpora na výstavbu nových elektráren nad 1 MWP se dostane jen k části žadatelů.
Dech beroucí složenky za energie, snaha o co největší soběstačnost a velkorysé dotace způsobily v loňském roce solární boom. Nově se do sítě připojilo 33 760 solárních elektráren o výkonu 288,8 megawatt-peak (MWp), což představuje nárůst o 366 procent oproti roku 2021.
Po mnoha letech se u nás začaly stavět opět elektrárny většího rozsahu, nad 1 MWP. Zapojila se řada podnikatelů, podle průzkumu Národního centra Průmyslu 4.0 provedeného ke konci roku 2022 kladně odpověděly dvě třetiny dotázaných firem. A to i přesto, že i při osazení celé fabriky solárními panely pokryjí v průměru pouze pět až deset procent své celkové energetické spotřeby.
Jednou z nich je firma Buzuluk. „V roce 2023 plánujeme instalaci 1MWP fotovoltaiky,“ potvrzuje její ředitel Josef Hlad. „Připravujeme výstavbu solární elektrárny pro každý náš závod. Měly by reprezentovat pět procent naší celkové energetické spotřeby,“ uvádí Tomáš Vondrák, ředitel brandýského závodu korporace Continental.
Podle Jana Krčmáře, ředitele Solární asociace, by měl tento trend pokračovat i v letošním roce. Jedna věc je ovšem zájem, druhá podmínky, finanční, právní i technické.
V těch bohužel Česká republika stále oproti svým evropským sousedům pokulhává. Nepodaří-li se je včas odstranit, budou solární rozvoj brzdit a náš už tak velký propad se oproti zbytku Evropy ještě zvýší. Například v porovnání s geograficky podobným Rakouskem nebo uhelným Polskem, které mají instalováno shodně 0,13 kWp solárního výkonu na obyvatele, pokrývá Česká republika pouze 0,03 kWP/obyvatele.
Státní podpora se nedostane na všechny
Státní podporu na instalaci nových obnovitelných zdrojů s výkonem nad 1 MWP může v rámci Modernizačního fondu dostat pouze polovina žadatelů. Aktuálně je přihlášeno 210 projektů a celková hodnota dotace, o kterou firmy požádaly, činí přes deset miliard. Alokováno je však pouze pět a půl miliardy.
Příznivé zprávy nejsou ani pro potenciální žadatele podpory z fondu OP TAK. Podle nedávného vyjádření Ondřeje Tomšeje, vedoucího odboru OPPI a PO3 OPPIK, bude z prostředků ve výši 6,7 miliardy alokovaných na podporu energií z obnovitelných zdrojů zásadním způsobem ukrojeno ve prospěch jiných zelených technologií. Na podporu větrných elektráren bude alokováno 1,3 miliardy, pro malé vodní elektrárny a bioplynové zdroje stát vyčlení po jedné miliardě.
Tomšejovo vyjádření je zatím nekonkrétní: „Nebudeme vyhlašovat výzvu, která by nepokryla poptávku, která je v tuto chvíli obrovská,“ vysvětluje. A dodává: “Zvažujeme, že podporu výstavby nových fotovoltaik převedeme pod Státní fond životního prostředí, pod program RES, do jedné MWP.“ Jak bude vypadat forma podpory velkých instalací, zatím není jasné.
Prostředí limituje rozvoj větších fotovoltaik
Pro zvládnutí celého procesu je nutno učinit mnoho úprav a změn, nejen na straně průmyslu, ale i státu. Nezbytná je výstavba inteligentních distribučních sítí se simultánním zvýšením celkových rozvodových kapacit. Důležité je zavedení flexibilních tarifů a rozšíření agregačních služeb. Ve všem jsme oproti Evropě zaspali a nyní to těžko doháníme. Firmy v praxi naráží hned na několika frotách.
Stále nevyhovující legislativa pro velké instalace
Kromě přetrvávající administrativní zátěže při pořízení solárních panelů je současná legislativa stále nevyhovující pro případy, kdy si podnik / skupina firem vyrábí energii primárně pro sebe a přebytky chtějí někdy umístit do sítě a sdílet je s dalšími zákazníky.
„Od distribučních společností bych očekával větší flexibilitu při schvalování žádostí. V některých případech distribuční společnosti nové instalaci sice připojí, ale bez přetoku. To lze technicky udělat prostřednictvím akumulace a nadesignování systému,“ říká Krčmář.
Důsledek limitů je jednoznačný. Řada firem není motivována k výstavbě větších solárních elektráren nebo jim tato výstavba není umožněna. „Chystáme fotovoltaickou elektrárnu. Její kapacita je omezena tím, že nám není umožněno přetoky pouštět do distribuční sítě,“ uvádí Vladimír Vacek, člen dozorčí rady Svatavských strojíren. Stejný postoj má i generální ředitel firmy Baest Machines and Structures František Kulovaný: „Chystáme se instalovat solární panely na střechu našeho závodu. Propočítáme si, kolik jako firma můžeme solární energie reálně zužitkovat. Kvůli stávajícím podmínkám nebudeme vyrábět víc.“
Prodávat přebytky do sítě? Připravte se na pokutu
Problémem je i skutečnost, že při relativně malých přetocích hrozí výrobci poměrně velké sankce. „Očekáváme, že tuto skutečnost by měl Energetický regulační úřad změnit,“ doufá Krčmář.
„Již využíváme fotovoltaiku a nyní ji rozšiřujeme. Pokryjeme tím přibližně 70 procent spotřeby elektrické energie provozu. Dosud tratíme na odprodeji přetoků – prodáváme je za 0,90 Kč/kWh a nakupujeme za 6 Kč/kWh. Toto by se mělo změnit, doufám, že se podaří díky novele energetického zákona provozovat fotovoltaickou elektrárnu tak, že administrativně budeme dodávat vlastní vyrobenou energii osobám propojeným/blízkým (ve všední den po 15. hodině a v sobotu a v neděli),“ říká Jiří Kotrba, CEO Strojíren Podzimek.
Chybí možnosti ukládání energie
Instalace nových solárních megawattů nebude zdaleka takových přínosem, pokud se nevyřeší, jak vyrobenou energii akumulovat a použít v jiném čase než v tom, v jakém byla vyrobena.
Stát reaguje a v budoucnu chce z Modernizačního fondu podporovat primárně projekty komunální energetiky, které v sobě budou obsahovat i akumulaci vyrobené energie.
Bez navýšení distribuční kapacity a digitalizace to nepůjde
Aby se nově vzniklé elektrárny měly kam připojit, je třeba navýšit kapacity distribuční sítě. Zároveň je nutné vybudovat dostatečně hustou síť tzv. smart grids – elektrických sítí, které kromě přenosu silové elektřiny nabízejí i datovou komunikaci. Ta umožní spotřebu monitorovat, řídit a optimalizovat a také snížit ztráty při přenosu elektřiny. Po připojení nové zelené elektrárny do sítě neohrozí její stabilitu.
Digitalizace distribučních sítí umožní sběr dat a jejich sdílení napříč soustavou a komunikaci mezi jednotlivými prvky sítě. Díky instalaci chytrých prvků, jako jsou detektory poruch, bude možné významně zvýšit spolehlivost a bezpečný provoz distribuční soustavy, případně zrychlit odstranění poruch.
I na tomto poli se stát snaží dohnat, co se zaspalo. Ministerstvo průmyslu a obchodu alokovalo celkem sedm miliard na podporu energetické infrastruktury, tři miliardy na vybudování sítě smart grids a čtyři miliardy na zvýšení kapacity distribuční sítě. Jenže to nestačí. „Pomoci se musí i distribučním firmám při výstavbě. Mají projekty, které čekají mnoho let na stavební povolení,“ upozorňuje Krčmář.
První problémy při připojení nových projektů
Objevují se první problémy s připojením nových projektů, zejména na jižní Moravě. „Potřebujeme nejen nutně investice do infrastruktury, ale i změnu rezervačního systému a výpočtu volných kapacit,“ apeluje Krčmář.
Dnes totiž není zdaleka jednoduché zjistit, kde je vhodná plocha k výstavbě fotovoltaické elektrárny většího rozsahu. Musí se nejprve podávat žádost o připojení a potenciální investor se teprve se zpožděním v řádu týdnů až měsíců dozví, zda je na dané ploše volná kapacita pro připojení do distribuční sítě.
„Náprava je nezbytná, abychom se ve využití slunečního zdroje energie posunuli dále. Zatím jsme totiž i přes razantní nárůst v roce 2022 na samém chvostu Evropy,“ uzavírá Krčmář.
Autor: Alena Burešová
