Do obnovitelných zdrojů energie, jaderné energetiky nebo recyklačních projektů vložili celosvětově v loňském roce investoři 1,1 bilionu dolarů. Investice do čistší energie by tak již brzy mohly předstihnout výdaje na fosilní paliva. Informuje o tom agentura BloombergNEF.
I když se jedná o potěšitelný milník, nulových čistých emisí do roku 2050 dosáhneme jen v případě, když se tato částka ještě zdvojnásobí. Růstový potenciál pro to rozhodně má. Oproti předchozímu roku vzrostly investice do zelené energie o 31 %. Vůbec poprvé tak jejich výši měříme v bilionech dolarů.
Bezprecedentní nárůst byl zapříčiněn hlavně energetickou krizí vyvolanou důsledky ruské invaze na Ukrajinu. „Investice do technologií čisté energie mohou už brzy předstihnout investice do fosilních paliv a pak už je nikdo nezastaví,“ tvrdí Albert Cheung, vedoucí oddělení globální analýzy v BloombergNEF.
V kontextu událostí na evropském kontinentu trochu překvapuje, že zdaleka největším investorem do energetické transformace je nyní Čína. Tedy země pokládaná za největšího světového znečišťovatele přírody. Téměř polovina celkových globálních investic směřovala právě do asijské země, a to zejména do recyklace oceli, odvětví obnovitelných zdrojů energie a elektromobility.
Na druhém místě mezi zeměmi nejvíce finančně podporujícími technologie čisté energie se umístily Spojené státy americké. Třetí příčku si udrželo Německo, a to především díky objemnému trhu s elektrickými vozidly. Naopak ve Velké Británii se v důsledku poklesu byznysu s větrnými elektrárnami investice snížily téměř o pětinu.
Energetická bezpečnost států EU
Největším investičním odvětvím s hodnotou 495 miliard dolarů byla v celosvětovém měřítku obnovitelná energie, následovaná projekty v oblasti elektrifikované dopravy. S výjimkou jaderné energetiky zaznamenaly podle výzkumníků všechny ostatní sektory rekordní objem investic.
Důležitým hybatelem se v této oblasti staly snahy řady států posílit svou energetickou bezpečnost. Proto souběžně s rozvojem čisté energie pozorujeme i nárůst investic do fosilních paliv. Válka na Ukrajině totiž způsobila narušení globálních dodávek energie, když Rusko, jako hlavní producent fosilních paliv, nejdříve omezilo a pak ukončilo dodávky plynu do některých zemí Evropské unie.
Zpráva energetického think-tanku Ember ve stejné době přišla s informací, že větrná a solární energie tvoří 22 % elektřiny vyráběné v EU, čímž poprvé předstihla plyn (20 %). Největší podíl si ve 27členném bloku stále zachovávají vodní a jaderné elektrárny, a to 32 procent.
Autor: Petr Pláteník
