Čínští vědci oznámili, že se jim podařilo naklonovat tři telata, která dokážou po dosažení plného vzrůstu produkovat o 50 % více mléka než průměrná kráva. Informaci přinesl web CBS News.
Experiment s klonováním proběhl vloni na univerzitě v čínském městě Ša-an-si. Vědci nejdřív odebrali vzorky tkáně od krav z celé Číny a s pomocí metody přenosu jader somatických buněk pak vytvořili embrya, která umístili do děloh náhradních krav.
Podle deníku Global Times se v lednu tohoto roku telata narodila zdravá ve městě Ling-wu. První z nich vážilo 120 kilogramů a měřilo 2,6 metru. Telata mají stejnou konstituci i vzorování na kůži jako krávy, z nichž byla odchována.
Čínští vědci prohlašují, že jimi „vypěstované“ krávy budou dávat 18 tun mléka ročně, tedy 100 tun za celý život. Pro srovnání, podle údajů amerického ministerstva zemědělství krávy v USA průměrně vyprodukují za rok „jen“ 12 tun mléka.
Úředníci z amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv zároveň uvedli, že maso a mléko z klonovaných krav je stejně „bezpečné pro konzumaci jako potraviny z konvenčně chovaných zvířat“.
Oživení pro čínské zemědělství
Při šlechtění superkrávy došlo ke spojení holštýnsko-fríských krav s holandským plemenem skotu, známým nadprůměrnou produkcí mléka. Jedním z hnacích motorů vědeckého vývoje se v tomto případě stala skutečnost, že Čína je do výrazné míry závislá na dovozu krav.
Zhruba 70 % svých dojnic totiž asijská velmoc importuje z jiných zemí. Na svém území sice chová zhruba 6,6 milionu holštýnsko-fríských krav. Pouze pět z každých 10 000 z nich ale vyprodukuje vysoký objem mléka.
Ja-pching Ťin, veterinář působící na univerzitě v Ša-an-si, který experiment vedl, tvrdí, že klonování pomůže oživit čínské zemědělství. Z pokusů jeho týmu vzešlo více než 100 klonovaných embryí, která po 200 dnech vědci implantovali do náhradních matek, a to s přibližně 18% úspěšností březosti.
Nově narozená telata poslouží jako základ pro vznikající chov superkrav. „Během dvou až tří let plánujeme vytvořit stádo čítající více než 1 000 superkrav, jakýsi pevný základ řešení čínské závislosti na zahraničních dojnicích,“ uzavírá Ťin.
Autor: Petr Pláteník
