Antarktida se stále více objevuje v hledáčku lidí bažících po nevšední dovolené. Podle serveru The Conversion se letos v létě vydá do země tučňáků přes sto tisíc turistů, což je o 40 procent více než v době před covidem, kdy měli lachtani a tuleni od dvounohých tvorů svatý pokoj. Poškodí zvědavci to, co je často považováno za poslední nedotčenou divočinu na planetě?
Po skončení covidové pandemie nabral turismus za polárním kruhem plných obrátek. Většina antarktických turistů cestuje na malých lodích „expedičního typu“ a obvykle míří na relativně dostupný Antarktický poloostrov. Jakmile se tam ocitnou, mohou se projet na lodi se zodiakem, aby si zblízka prohlédli divokou přírodu a ledové hory, nebo se vydat na výlet po pobřeží a navštívit kolonie tučňáků nebo tuleňů. Návštěvníci mohou jezdit na kajaku, pádlovat na prkně nebo se ponořit do extrémně chladných polárních vod.
Zatím je polární turismus dobře řízený
Kvůli extrémním podmínkám je turistický průmysl dobře řízen. Turisté jsou z výpravy většinou nadšeni, i když na samotném kontinentu a jeho přilehlých ostrovech stráví ve skutečnosti velmi krátkou dobu. Pro většinu turistů jsou ubytování, strava a další služby zajištěny na palubě lodi. Více než třetina všech návštěvníků na kontinentu nikdy nestojí. Ti, kteří na Antarktidu vkročí, ji obvykle navštěvují jen krátce, místo aby zde přenocovali.
Pro odvážnější turisty nabízí několik provozovatelů cesty po souši do vnitrozemí kontinentu s využitím dočasných sezónních tábořišť. Neexistují zde žádné stálé hotely a státy Smlouvy o Antarktidě nedávno přijaly rezoluci proti stálým turistickým zařízením. Někteří provozovatelé se však snaží rostoucí poptávce přizpůsobit a nabízí stále dobrodružnější možnosti, jako je horolezectví, heli-skiing, podmořské výlety v ponorkách a potápění.
Uhlík a bakterie ohrožují ledový ekosystém
Negativním dopadům na životní prostředí se nelze ubránit. Trychtýře výletních lodí produkují černý uhlík. V oblastech, které turisté navštěvují nejčastěji, je ve sněhu vyšší koncentrace černého uhlíku z výfukových plynů lodí, který pohlcuje více tepla a vede k tání sněhu. Lodní doprava také představuje riziko, že se do zranitelných mořských ekosystémů Jižního oceánu dostanou invazivní druhy.
Turisté mohou na svých botách a oblečení přenášet mikroby, semena a další invazivní druhy. To je problém, který se bude jen zhoršovat s tím, jak tání ledu vytvoří nové plochy holé země. Aby se zabránilo zavlečení nových druhů, musí turisté dodržovat pravidla, jako je dezinfekce bot a vysávání kapes před vstupem na led, a dodržovat stanovený odstup od divokých zvířat. Přesto však nelze vše ohlídat.
Tuleni protestovat nebudou
Turistický ruch v Antarktidě nezmizí – proto musíme plánovat budoucnost. Jsou udržitelné plavby oxymóronem? Mnozí se domnívají, že ano.
Průmysl výletních plaveb kvůli své velikosti vyprodukoval na mnoha místech masovou turistiku, která vytváří nepřijatelnou míru přeplněnosti, narušuje život obyvatel, přetváří místní kultury na „exotická“ představení, poškozuje životní prostředí a zvyšuje emise z fosilních paliv.
Ačkoli 100 tisíc turistů ročně je na poměry světového cestovního ruchu nepatrný počet, návštěvy se soustřeďují ve vysoce citlivých ekologických oblastech jen na několik měsíců v roce. Nejsou zde žádní obyvatelé, které by rušili (kromě místní zvěře), ale ze stejného důvodu tu není žádná hostitelská komunita, která by protestovala, pokud by počet návštěvníků příliš vzrostl.
Musí se dodržovat mezinárodní pravidla
I přesto je zde zavedena silná ochrana. V souladu se systémem antarktických smluv – souborem mezinárodních dohod, které podepsaly země s přítomností nebo zájmem o Antarktidu – musí provozovatelé cestovního ruchu sídlící v těchto zemích žádat o povolení a dodržovat přísné předpisy v oblasti životního prostředí. Téměř všichni majitelé antarktických plaveb patří do Mezinárodní asociace antarktických cestovních kanceláří, vrcholného orgánu, který řídí antarktický cestovní ruch.
Letos poprvé musí provozovatelé nahlásit celkovou spotřebu paliva v rámci snahy IAATO o větší šetrnost tohoto odvětví ke klimatu. Někteří provozovatelé nyní používají hybridní plavidla, která mohou krátkodobě jezdit částečně na elektrický pohon, čímž se snižují emise oxidu uhličitého.
Pokud patříte mezi turisty, kteří se letos v létě chystají do Antarktidy, užijte si to – ale jeďte opatrně. Uvědomte si, že žádná cesta na jih se neobejde bez ekologických nákladů, a využijte těchto znalostí k tomu, abyste se jasně rozhodovali o svých aktivitách jak v Antarktidě, tak poté, co se bezpečně vrátíte domů.
Autor: Alena Burešová
