Oznámení o založení nové „soukromé vojenské společnosti“ spustilo poplach na ukrajinském ministerstvu obrany. V tiskové zprávě varovalo, že tato jednotka bude srovnatelná s nechvalně proslulou žoldnéřskou organizací Wagner Group. Informaci přinesl web amerického týdeníku Time.
Spíše než o „vojenskou jednotku“ by ale dle nařízení podepsaného ruským premiérem Michailem Mišustinem mělo jít o „soukromou bezpečnostní organizaci“. Odsouhlasený výnos umožňuje energetickým společnostem ustavovat skupiny definovaného charakteru k zabezpečení svých zařízení. Konkrétně o této bezpečnostní organizaci, teprve vznikající v rámci dceřiné společnosti Gazprom Neft, se toho ale ví zatím jen málo. Není ani známo, jakou roli bude hrát v konfliktu na Ukrajině nebo v zahraničí obecně.
Podle odborníků oslovených týdeníkem Time vede Gazprom k založení bezpečnostní organizace potřeba zajistit ochranu svých plynovodů. Emily Hollandová, odborná asistentka na U.S. Naval War College, rovněž upozorňuje na to, že Gazprom Neft se zaměřuje především na přírodní zdroje v Arktidě. Tedy v oblasti, která je obzvláště důležitá v době, kdy se ruské ekonomické zájmy obracejí k obchodu s Asií.
Někteří z expertů na problematiku se ovšem domnívají, že Gazprom chce prostřednictvím své bezpečnostní organizaci posilovat ruskou vojenskou moc. „Cíle Gazpromu nezahrnují jen obchodování s plynem. Je jimi povšechně podpora národních zájmů Ruské federace a konkrétně, buďme upřímní, udržení a podpora režimu Vladimira Putina,“ nedělá si iluze Agnia Grigas, autorka knihy The New Geopolitics of Natural Gas (Nová geopolitika zemního plynu). „Vladimir Putin dal jasně najevo, že je to v podstatě válka o přežití jeho režimu a že není ochotný činit ústupky.“
Pouze ochrana vlastních zařízení?
Válka na Ukrajině přiměla ruskou vládu „zoufale“ hledat nové způsoby náboru vojáků, je přesvědčená Margarita Balmaceda, profesorka na Seton Hall University a autorka knihy Russian Energy Chains (Ruské energetické řetězce). Iniciativa může přitom v tomto případě vycházet přímo od vedoucích představitelů Gazpromu. A to ve snaze usilovat o Putinovu přízeň – a případně i získat další moc po válce. „Tyto soukromé vojenské společnosti je třeba chápat v kontextu mocenského boje, který v Rusku již probíhá,“ prohlašuje Balmaceda. „Jde o boj o moc, o výhody, které může Putin poskytnout.“
Podle Pavla Baeva, profesora na Mezinárodním institutu výzkumu míru v Oslu, existují dva možné důvody, proč se založením skupiny přišel Gazprom právě teď. Jedním je rozhodnutí USA klasifikovat Vagnerovu skupinu jako mezinárodní zločineckou organizaci. Druhým zase zpřísnění amerických sankcí na vývoz ruské ropy a ropných produktů. „Gazprom má všechny důvody předpokládat, že se rizika pro jeho aktiva v zahraničí zvyšují. Najímání externích bezpečnostních struktur se přitom pro ně stává problematickým, protože Prigožin v podstatě ovládl v tomto segmentu trh v Rusku,“ tvrdí Baev s odkazem na zakladatele Wagner Group.
Nejasné také zůstává, do jaké míry ovlivní tento akt válku na Ukrajině. Podle Grigas může tímto způsobem Rusko kupříkladu v budoucnu posílit svou vojenskou přítomnost v Černém moři, kde má Ukrajina zásoby ropy a plynu. Gerhard Mangott, profesor na Univerzitě v Innsbrucku, zase tvrdí, že zmiňovaná bezpečnostní skupina pravděpodobně nebude pro Ukrajinu představovat hrozbu. Ruské žoldnéřské skupiny již nyní horko těžko získávají nové lidi ochotné bojovat na Ukrajině.
Pokud jde ale o výhledové perspektivy, obává se Grigas, že ochrana infrastruktury Gazpromu by mohla Rusku posloužit jako záminka pro vojenské zásahy v zemích blízkého regionu. Obavu by podle ní měly mít hlavně státy, které jsou u Gazpromu značně zadlužené nebo mají ve své zemi plynovody Gazpromu, a to včetně Kyrgyzstánu a Běloruska.
Autor: Petr Pláteník
