Potíže českých oceláren mají svůj neblahý výsledek. Výroba surové oceli v Česku loni meziročně klesla o 11 procent na 4,2 milionu tun. Objem jejího vývozu se snížil téměř o pětinu na čtyři miliony tun a byl loni nejnižší od finanční krize v roce 2009. Situace se nelepší.
„Trh s ocelí je nekontrolovatelný a těžko predikovatelný, a to jednak v důsledku uvalení sankcí na dovoz oceli z Ruska, které bylo významným dodavatelem, a jednak kvůli omezení dodávek z Ukrajiny v důsledku zničených výrobních závodů a infrastruktury,“ vysvětluje příčiny Jaroslav Heran, generální ředitel Metrostavu.
Podle Ocelářské unie má na situaci kromě války vliv i kombinace války na Ukrajině, vysoké inflace, bezprecedentních cen energií a drahých emisních povolenek. Svou roli hrají i paralyzující problémy firem, které jsou pro český ocelářství trh důležité.
Negativní dopad do stavebnictví a průmyslu
Spotřeba oceli v Česku loni klesla meziročně o více než milion tun, tedy zhruba o šestnáct procent, na šest a půl milionu tun. To je podle Ocelářská unie největší pokles za posledních deset let, se všemi negativními dopady do průmyslu a stavebnictví.
Loni jsme mohli zaznamenat reálný pokles nové výstavby (nominální růst pouze o dvě procenta), řada projektů byla kvůli nedostatku oceli odložena.
Rostoucí ceny oceli se pak dále promítly do ekonomického fungování průmyslových firem – buď se jim snížily marže, nebo musely zvýšit ceny. „Dodávky ocelových plechů jsou nesmírně problematické. Dodavatelé razantně mění své podmínky na zaplacení – požadují platby předem, ihned a v krátkém časovém termínu. Banky odmítají spolupracovat,“ popisuje situaci ve výrobě Roman Choc, finanční ředitel firmy ETD TRANSFORMÁTORY a.s.
České ocelárny v potížích
Řada českých oceláren zaznamenala v loňském roce problémy. U dvou, podle vyjádření vedení, za to může mnohem víc negativní PR spojená s válkou na Ukrajině než ekonomické problémy jako takové. Kovosvit MAS se potýkal s odlivem zákazníků a Vítkovice Steel se dostaly do úplné paralýzy.
„Sama válka jako taková by nás tolik nezasáhla. Na dovoz z Ruska jsme měli výjimku a rostoucí ceny energií bychom nějak zvládli. Poptávka po našich produktech byla obrovská,“ uvádí Radek Strouhal, generální ředitel firmy Vítkovice Steel, která vyrábí ocelové konstrukce nutné pro většinu infrastukturních staveb. A smutně dodává: „Velmi nás ale zasáhl únik informace ze strany Ministerstva financí o tom, že nás vyšetřuje Finanční analytický úřad. Pro nás to v zásadě znamenalo zastavení veškerého financování, a tím i nové výroby.“
Čeká nás dovoz oceli z Číny?
Česko není jediné, které se potýká s poklesem výroby suroviny klíčové pro průmysl a stavebnictví. I ostatní evropské státy zaznamenávají problémy. Průměrná výroba oceli v Evropské unii se podle Ocelářské unie snížila o desetinu. Třetinu oceli musela Evropa dovézt ze třetích zemí. Proto se už delší dobu otevřeně hovoří o budoucích dovozech zcela základní suroviny z mimoevropských zemí, zejména z Číny nebo USA.
Celkově výrobě oceli výrazně dominuje Čína, které zásobuje svět polovinou celkové produkce. Její výroba sice v minulém roce klesla, ale na rozdíl od jiných zemí za její propad mohou covidové uzavírky. Se znovuotevřením asijské země se očekává i opětovný nárůst výroby. Tím by svůj náskok ještě zvýšila.
Podle Urbana výhled na další období není jednoduchý, protože není jasné, jak hluboká a dlouhá bude recese české a evropské ekonomiky. „Ceny vstupů jsou stále poměrně vysoké, cena emisní povolenky je na historickém maximu. Odstávky hutí kvůli drahým energiím vedly k rekordnímu dovozu oceli do EU, který pokryl skoro třetinu spotřeby. To vypovídá o zhoršující se konkurenceschopnosti evropských ocelářů v době, kdy mimoevropské státy masivně investují do další výrobní kapacity,“ uzavírá.
Autor: Alena Burešová
