Více než polovina mladých ve věku 16 až 26 let by si přála, aby je škola naučila investovat a oni tak mohli vzít úspory do svých rukou, zvládnout inflaci a postarat se o své důchody. Neláká je šeď spořicích účtů, tři pětiny z nich by investovaly do akcií, vyplývá z výsledků průzkumu Fondee.
„U mladší generace se stává investování zcela běžnou součástí hovoru s přáteli, předmětem společenské konverzace. Stále častěji deklarují, že se chystají investovat,“ komentuje trend Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh (AKAT ČR).
Nedůvěra v stát
Mladí chtějí investicemi ochránit své peníze před inflací (dvě třetiny dotázaných) a zajistit si důstojnou budoucnost (polovina respondentů). Dvě pětiny mladých chtějí zhodnocovat úspory, protože se nemohou spolehnout na důchod od státu. “Velkým krokem v tomto směru by mělo být zavedení Investičního penzijního účtu, jehož je AKAT ČR iniciátorem a v rámci něhož by dlouhodobé investice určené k zajištění na důchod měly být nově daňově zvýhodněny stejně jako penzijní spoření a životní pojištění,” říká Jana Brodani.
Od slov k činu
Zatímco polovina generace Z vnímá investice jako standardní způsob starání se o své finance, aktivně investují pouze dvě pětiny z nich. Ovšem další dvě pětiny chtějí začít. „Z dlouhodobého hlediska jsou mladí ke svým financím zodpovědnější a touží vzít peníze do svých rukou. Službu poradců by využila ani ne pětina z nich, do banky by s investicemi zašlo jen 11 % dotázaných,“ říká spoluzakladatelka Fondee Eva Hlavsová.
Šetří, spoří, ale nevědí, jak začít
Celých 65 % mladých se snaží, aby každý měsíc ušetřili nějaké peníze a dali si je stranou. Dvě pětiny z nich ale nechávají tyto našetřené peníze na spořicím účtu. Na vině je neznalost.
“K investování je kromě peněz potřeba také rozhled a finanční gramotnost a to je často kámen úrazu. Mnozí se nechají odradit prvním drobným neúspěchem či medializovanými případy nekvalitních firemních dluhopisů a investování se ze strachu vyhýbají. Investování není snadná disciplína. Vyžaduje aktivní přístup, vyhledávání a vyhodnocování relevantních informací, od věci není výběr kvalitního finančního poradce,” doporučuje Jaromír Sladkovský, místopředseda AKAT ČR.
Kdyby si mladí mohli vybrat, jakým způsobem investovat, nejčastěji by použili mobilní aplikaci (45 procent dotázaných). Nejraději by pak investovali primárně do akcií (dvě pětiny), překvapivě jen málo z nich by na prvním místě investovalo do kryptoměn (18 procent). „Mladí si zřejmě uvědomují vysokou rizikovost, která se s kryptoměnami pojí, což je dobře,“ uzavírá Eva Hlavsová.
Autor: Alena Burešová
