Podle průzkumu organizace Česko.Digital česká společnost ví, jak využívat technologie ve prospěch občanů. Brzdí ji ale absence jednotné vize a snahy o využití technologií pro styk občanů se státem jsou roztříštěné. Za dobrý příklad zavedení technologie respondenti uvedli BankID, Portál občana či datové stránky.
Dle organizace bylo cílem několikaměsíčního kvalitativního průzkumu poskytnout co nejkomplexnější obraz o přístupu klíčových aktérů k digitálním technologiím na úrovni státu a existenci sdílené vize. Jedná se o vůbec první takový průzkum, který zmapoval postoj tzv. klíčových aktérů ke sdílené vizi užití digitálních technologií na úrovni státu. Dotazováni byli vědci, politici, novináři, zástupci firem a státního i neziskového sektoru.
Chybí nám vize
Naprostá většina z 41 dotázaných uvádí, že sdílená vize spíše chybí. V odpovědích se například objevilo, že existující dokumenty, které upravují využití digitálních technologií na úrovni státu, jsou nesrozumitelné, nepřehledné, nekvalitní nebo se špatně implementují. Zaznělo také, že státní zakázky, které se týkají technologií, jsou předražené a málo myslí na koncového uživatele, tedy občana.
Na otázku, co bychom mohli považovat za dobrý příklad zavedení technologie, respondenti opakovaně uvedli BankID (8×), Portál občana (8×), datové schránky (7×, ač s výhradami a někdy ve spojení s BankID), eRecept (5×) a Lítačku (5×).
Estonsko hraje prim
Pokud se podíváme ke sousedům za hranicemi, tak nejčastěji zmiňovanými zeměmi s dobrou praxí mezi respondenty byly Estonsko (5x), Velká Británie (5x), Dánsko (3x) a Rakousko (3x). Právě Estonsko je dlouhodobě často skloňovanou zemí, která jde příkladem, co se úrovně státní digitalizace týče.
Míru zapojení digitálních technologií do fungování státu měří v EU tzv. index DESI. V něm se ČR umisťuje pravidelně na konci. V roce 2022 skončila ČR na 20. místě z 27 zemí EU. Úspěšnou digitální transformaci České republiky si za úkol vzala nově vzniklá Digitální agentura (DIA).
Autor: Nicole Baronová
