Firma z velké čtyřky nesmí po dobu dvou let přijímat nové klienty z řad společností kótovaných na burze, píše deník Financial Times s odvoláním na německý Handelsblatt. A to kvůli pochybení při práci pro zkrachovanou platební společnost Wirecard.
Přelomové rozhodnutí tamního úřadu pro dohled nad auditem Apas rovněž oznámilo pokutu ve výši 500 000 eur (bezmála 12 milionů korun) pro EY a 23 000 až 300 000 eur (od 500 tisíc po 7 milionů korun) pro každého z pěti současných a bývalých zaměstnanců firmy velké čtyřky.
V pondělí ráno Apas ve svém prohlášení uvedl, že „považuje porušení profesních povinností během auditů společností Wirecard a Wirecard Bank v letech 2016 až 2018 za prokázané“, aniž by uvedl další podrobnosti o těchto porušeních.
Problém v Německu může poškodit byznys EY i v Česku
„Wirecard výrazně poškodilo reputaci EY. Silně negativní dopady na rozvoj EY to bude mít hlavně v Německu, nicméně i na dalších trzích je pověst EY poškozená. Dovedu si představit, že některé společnosti budou při zadávání nových zakázek preferovat konkurenční subjekty,“ okomentoval situaci pro FocusOn Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.
„Neočekávám přímý vliv na české auditory. Nicméně lze předpokládat, že se to nějak propíše do celoevropské regulace. Ta bude určitě ostřejší. Případ EY ukazuje, že nesmíme slepě věřit auditorům. I ti mohou udělat chybu. Skandál je zajímavý tím, že dosud nevíme, zda došlo k chybě omylem nebo nedbalostí. To bude pro další vývoj klíčové,“ myslí si Vladimír Pikora, hlavní ekonom investiční skupiny CFG.
Podle lidí obeznámených s úvahami regulátora nebylo formálně rozhodnuto, zda EY jednala úmyslně, nebo pouze z nedbalosti, což bude klíčová otázka při rozhodování o trestní a občanskoprávní odpovědnosti firmy.
„Pokud to byl úmysl, bude třeba hledat, proč to byl úmysl. Tady by nejspíš muselo dojít k ochranným řešením komunikace mezi klientem a auditorem. V každém případě výsledkem bude více regulace, více byrokracie, ale je otázkou, jestli to přinese lepší audit, protože pokud zde bude úmysl, vždy to bude těžší ochránit,“ dodává Pikora.
Ve zprávě, kterou partnerům EY zaslal nejvyšší představitel Andy Baldwin a kterou viděl deník Financial Times, se sankce označují za „přísné“.
„Pro naši organizaci a zejména pro EY Německo to byla náročná kapitola,“ uvedl. A dodal: „Není to audit, na který by byla EY Německo hrdá.“
Konrad Duffy, odborník na kriminalitu bílých límečků z německé spotřebitelské lobbistické skupiny Finanzwende, k tomu uvedl: „Tento trest je jasným signálem.“ Doplnil k tomu, že regulátor byl vůči společnosti Wirecard dlouho příliš mírný a měl by jednat „rozhodněji“.
„Dvouletý zákaz činnosti je poměrně přísná sankce, kterou jsme v Německu ještě neviděli,“ řekl Klaus-Peter Naumann, předseda německého Institutu veřejných auditorů (IDW).
V důsledku skandálu Německo zvýšilo odpovědnost všech auditorů a zpřísnilo regulaci tohoto odvětví
Apas a německý finanční dohled BaFin získaly větší pravomoci a vláda zdvojnásobila maximální pokutu za profesní pochybení na 1 milion eur (přes 23 milionů korun).
Po krachu společnosti Wirecard v roce 2020 podal Apas trestní oznámení na několik partnerů auditorské společnosti EY s odkazem na důkazy, že firma mohla vědomě vydávat věcně nesprávné auditorské posudky. Státní zástupci tuto záležitost vyšetřují, ale zatím nevznesli žádné obvinění.
Předsedající soudce v probíhajícím trestním řízení proti bývalému šéfovi společnosti Wirecard Markusi Braunovi a dvěma dalším vysokým manažerům kritizoval společnost EY za to, že údajně nejednala na základě důkazů o podvodech v německé platební skupině.
Společnost Wirecard se v červnu 2020 zhroutila do insolvence v rámci jednoho z největších poválečných účetních skandálů v Evropě poté, co zveřejnila, že polovina jejích příjmů a 1,9 miliardy eur (přes 44 miliard korun) v podnikové hotovosti neexistují. Více než deset let získávala od společnosti EY audity bez výhrad.
EY Německo ve svém prohlášení uvedla, že rozhodnutí Apasu „pečlivě prověří“, ale zatím neobdržela podrobný právní závěr.
„Litujeme, že jsme koluzní podvod ve společnosti Wirecard neodhalili dříve, a z této záležitosti jsme si vzali důležité ponaučení,“ uvedla firma a dodala, že přijala „významná opatření“ ke zlepšení kvality auditu a řízení rizik.
Zavedla také nový řídicí tým a dodatečné kontrolní mechanismy. „EY Německo je dnes jinou organizací,“ uvedla firma a dodala, že při vyšetřování plně spolupracovala se společností Apas.
Hansrudi Lenz, penzionovaný profesor účetnictví na univerzitě ve Würzburgu, zákaz Apasu uvítal. „Ještě více to zhorší pověst EY,“ řekl. A dodal, že věří, že kombinace pokuty a zákazu bude působit jako varování a obecněji zlepší kvalitu auditu.
Původně se Apas zaměřil na 12 současných a bývalých zaměstnanců auditorské společnosti EY, sedm z nich však z profese odstoupilo a vrátilo své licence. To znamená, že jim regulátor nemůže uložit sankce.
Firma v důsledku skandálu přišla o několik velkých auditorských klientů, včetně Commerzbank, DWS a KfW, a v poslední době nezískala žádné nové významné mandáty. V lednu uvedla, že v rámci snahy o zlepšení ziskovosti plánuje snížit počet zaměstnanců v Německu.
Autor: Jiří Böhm
