Situace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích se postupně stabilizuje. Zatímco v minulém roce byly automobilky z velké míry paralyzovány nedostatkem komponentů, v únoru se staly tahounem české průmyslové produkce. Vyhráno však zdaleka není.
Krátkodobé uklidnění mezinárodního obchodního napětí a rekordní nárůst poptávky po nových autech v prvním čtvrtletí tohoto roku. To jsou důvody, proč průmyslové statistiky v současné době táhnou firmy z automobilového průmyslu.
Podle údajů Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP vzrostl prodej nových osobních aut v prvním čtvrtletí meziročně téměř o pětinu, v březnu o další třetinu. Nejprodávanější byla značka Škoda s odbytem 19 929 vozů, následuje Hyundai s prodejem 4 957 aut a na třetí místo poskočila Toyota s 4 632 vozy. Čtvrtý je Volkswagen a pátá Kia.
Jak číst údaje o růstu?
Lednový růst o dvě procenta se může zdát pozitivní vlaštovkou. Zejména po lednovém poklesu ve stejné výši. Méně optimismu do žil nám vlije komparace se současnou více než 16procentní mírou inflace, která v příštích měsících velmi pravděpodobně na jednociferné hodnoty neklesne. Další důvod k vystřízlivění připomíná hlavní ekonom Deloitte David Marek: „Srovnáváme s měsíci, kdy byla produkce výrazně omezena nedostatkem čipů a dalších dílů.“
Navíc situace s dodávkami ještě zdaleka není stabilní a řada firem ze segmentu výroby aut stále zaznamenává potíže. „Aktuálně se potýkáme s problémy včasných dodávek od našich dodavatelů, zejména surového materiálu,“ uvádí Daniela Pazdera, finanční ředitel skupiny Mubea.
Celkově průmysl klesá
Bez pozitivního vlivu automobilek by podle Marka celkové statistiky průmyslu vykázaly meziroční pokles. Průmyslu nesvědčí slábnoucí poptávka doma i v zahraničí ani relativně silný kurz koruny, který snižuje konkurenceschopnost české produkce.
Celkový pokles průmyslové výroby potvrzuje 213 odpovědí ředitelů průmyslových firem, kteří poskytli informace o vývoji své firmy Národnímu centru Průmyslu 4.0. Z informací vyplývá, že jejich tržby by měly letos klesnout v průměru o tři procenta. Mezi předpověďmi byly velké rozdíly. Od růstu v řádu nižších desítek procent až po zásadní propad v příjmech a očekávané ukončení činnosti. Pouze velmi malý podíl dotázaných ředitelů (3 procenta) očekává výsledky nad deset procent. Polovině firem by měly tržby v příštím roce stagnovat.
Rozkolísanost českého průmyslu potvrzuje i analytik Cyrrusu Vít Hradil. Podle něj je automobilový sektor, který je v solidní kondici a těší se i pokračujícímu přísunu nových zakázek, zachráncem místního průmyslu, zbytek odvětví se nachází v podstatně horší kondici. „Většina firem zůstává v červených číslech.“
„Bojujeme o přežití. Zvýšené náklady obtížně promítáme do cen, nedaří se nám udržet ziskový provoz. Diverzifikujeme zakázky – rušíme projekty s nízkou přidanou hodnotou a potvrzujeme jen projekty s vysokou přidanou hodnotou, a to vše i za cenu obchodních sporů, či dokonce právních sporů. Prostě odstupujeme od smluv, které jsou z důvodu zdražených vstupů neziskové,“ popisuje typickou situaci ve firmách Libor Witassek, jednatel firmy STROJCAR s.r.o.
Existují však i české firmy, kterým se daří krizi navzdory. Dobrou zprávu přináší světoznámý výrobce nemocničních lůžek Linet: „Plán na tento rok počítá s drobným nárůstem zakázek, tržeb i zisku,“ potvrzuje opětovný růst své firmy Jaroslav Chvojka. „Zatím to vypadá opět na rekordní obrat a zisk. Příčinou jsou konkurenceschopné vlastní finální výrobky technologické úrovně, prodejné v opakované výrobě do 72 zemí světa,“ chlubí se Ladislav Verner, majitel rodinné strojírenské firmy Soma, a jako recept na krizi všem doporučuje maximalizovat finalistu a přidanou hodnotu své produkce. „Jiná cesta není,“ uzavírá.
Autor: Alena Burešová
