Tuzemská ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce mírně poroste. Potáhne ji export. Firmy se propouštět nechystají, naopak budou svým zaměstnancům navyšovat mzdy v průměru o devět procent. Problematická zůstává inflace, která v tomto roce na jednocifernou hodnotu neklesne.
Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) očekávají v letošním roce symbolický růst ekonomiky ve výši ani ne půl procenta. Důležitá je však postupná stabilizace vlivů, které na české podnikatele působí, a rostoucí dynamika, kterou česká ekonomika nabírá. Pro příští rok ekonomové předpovídají růst o necelá tři procenta.
Postupná stabilizace na mezinárodních trzích
Ekonomické výhledy se v posledních měsících zlepšily, za čímž stojí klesající ceny komodit a energií díky teplejší zimě a pomalejšímu čerpání plynu ze zásobníků. K tomu odeznívají potíže v dodavatelských vztazích a postupně se otevírá čínská ekonomika.
„Situace se stabilizovala. Sice ne na původní úrovni nákladů, ale stabilizovala,“ potvrzuje zklidnění bouře v dodavatelských řetězcích Jaroslav Chvojka z vedení Linetu. „Další růst nákladů již není takové téma, jako bylo v předchozím roce,“ souhlasí Daniel Pazdera, finanční a výkonný ředitel skupiny Mubea.
Zbyněk Stanjura, ministr financí pro FocusOn okomentoval vývoj českého průmysl, který má na našem hrubém domácím produktu nejvyšší podíl: „Přebytek průmyslových zakázek by měl i v následujících měsících vytvářet značný polštář kompenzující aktuální nepříznivou ekonomickou situaci. Ve druhé polovině tohoto roku by již český průmysl měl těžit z oživení ekonomické aktivity zahraničních partnerů a pokračujícího zlepšování dodavatelských řetězců. Ve výsledku by tak český průmysl mohl v roce 2023 vykázat mírný růst.“ Podle ministra čeká největší segment našeho hospodářství v příštím roce další zrychlení v souvislosti s pokračujícím odezníváním inflačním tlaků.
Export jako tahoun růstu
Podle prognostiků bude domácí poptávka jak firem, tak domácností, letos vývoj HDP brzdit, zatímco k růstu by měl přispívat čistý vývoz. Zde je nutné upozornit, že dosavadní silný růst exportu automobilů, který jsme mohli pozorovat v prvním čtvrtletí, a který byl tahounem celé průmyslové produkce, je důsledek dokončování nedodělků po zmírnění potíží v dodavatelských vztazích a saturování minulé poptávky.
Proto nemusí být udržitelný i ve druhé polovině roku. To ostatně naznačují slábnoucí nové zakázky. V průzkumu Národního centra Průmyslu 4.0 to potvrdilo 76 procent dotázaných ředitelů průmyslových firem.
Inflace na jednocifernou neklesne
Inflační tlaky sice odeznívají, ale pomaleji, než by si všichni přáli. Proto museli ekonomové inflační výhled přehodnotit směrem nahoru. V průměru se bude pohybovat u 11% hranice, koncem roku pak kolem osmi procent. V příštím roce však prognóza předpokládá pokles inflace ke třem procentům, ačkoli odhady budoucích inflačních tlaků jsou v současné době velmi nejisté a mezi ekonomy různorodé.
Růst cen a růst mezd jsou spojené nádoby
Firmy krizi překonaly lépe, než se očekávalo. A protože je stále trápí nedostatek pracovních sil (nezaměstnanost podle prognóz nedosáhne ani na čtyři procenta), budou i letos zvyšovat mzdy, v průměru o devět procent. Vzhledem k očekávané výši inflace dojde i letos k reálném poklesu mezd, ale oproti minulému roku bude podstatně mírnější.
Důležité je, že jsou to právě rostoucí mzdy, které v tuto chvíli táhnou inflaci nahoru. Vzhledem k tomu, že ceny dodávek na zahraničních trzích již nerostou, situace v energiích se, alespoň prozatím, stabilizovala, spotřeba domácností klesá o dvě procenta, a vládní výdaje jsou pod drobnohledem nutných škrtů, je to právě relativně vysoký právě růst mezd, který táhne tento v poslední době tolik skloňovaný faktor nahoru.
Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank uvádí: „Nezaměstnanost i nadále problémem není. Saturovaný trh práce ale vyvíjí tlak na mzdy směrem nahoru, což se postupně může projevit v jádrové inflaci.“
Sazby ČNB velmi pravděpodobně dosáhly vrcholu
Česká národní banka ponechala na svém květnovém měnovém jednání úrokové sazby bez změny, pro trh však bylo překvapující těsné hlasování pro stabilitu sazeb, když se tři členové bankovní rady přiklonili k dalšímu mírnému zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Nová prognóza ČBA očekává koncem letošního roku základní sazbu ČNB na úrovni 6,5 %. Ve srovnání s předchozí prognózou je pokles sazeb v letošním roce mírnější.
Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank k tomu říká: „Více proinflační vyznění trhu práce a přetrvávající hrozba vyššího růstu spotřebitelských cen vytváří tlak na potřebu přísnější měnové politiky ČNB a oddalují pokles její úrokové sazby.”
Koruna oslabí
Kurz koruny začátkem letošního roku velkou část trhu překvapil posílením až pod hranici 24 Kč za euro, kde poměrně stabilně setrvává. Prognóza předpokládá, že si koruna současnou silnou úroveň neudrží a vrátí se nad hranici 24 Kč za euro. Důvody pro očekávané oslabení koruny souvisí s postupně se snižujícím úrokovým rozdílem oproti úrokovým sazbám v zahraničí, vyšším odlivem dividend či klesajícím tempem poskytování eurových úvěrů tuzemským firmám, které jsou následně přeměňovány do korun. Načasování oslabení koruny je však téměř nemožné. Rozptyl odhadů zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný a pohybuje se letos od 23,25 po 24,5 Kč za euro a v příštím roce od 22,7 po 24,5 Kč za euro.
Průmyslové firmy na oslabení naší měny čekají. V průzkumu Národního centra Průmyslu 4.0 ohodnotily právě silnou korunu jako jeden z nejvýznamnějších faktorů, který jim v současné době komplikuje ekonomickou činnost. „Nejvíce nás limituje nedostatek personálu s odpovídající kvalifikací. Dále ceny energií a silná koruna,“ uzavírá Milan Šlachta, reprezentant Bosch Group v České republice .
Makroekonomická prognóza ČBA v číslech
Zdroj: Prognóza České bankovní asociace
Autor: Alena Burešová
