Miro Hachlinec: Připravte se. Dálkový odečet spotřeby energií bude normální

V domácnostech se dálkový odečet spotřeby energií brzy stane standardem. Strach z rádiových vln mít nemusíme, říká Miro Hachlinec, CEO BeiT.

S prvotní nedůvěrou bojuje každá inovace. Než se lidé s přínosem nové technologie seznámí, chvíli to trvá. Lidé potřebují čas, aby se přesvědčili, že je novinka lepší než nástroje, na které byli doposud zvyklí. Staré klišé říká, že pokrok nelze zastavit. A já jsem přesvědčen o jeho pravdivosti. Ale ať už to historicky bylo internetové bankovnictví, nebo online booking rezervací hotelů, nakonec lidé digitalizaci vždy s nadšením přijali. Asi si dnes těžko představíme, že bychom tu či onu činnost dělali tak jako dříve.

Digitalizací dnes prochází i spotřeba energií. Čekali jsme na ni dlouhých padesát let. A ještě dnes je většina zvyklá na to, že se o své spotřebě dozví jednou ročně z papírového vyúčtování v poštovní schránce. Nyní se ale karta obrací a odečítatele, kteří zapisují stavy měřičů, nově nahrazují rádiové moduly. Ty nás o spotřebě informují každou hodinu.

Obyvatelé českých bytů tak mohou svou spotřebu kontrolovat téměř v reálném čase v mobilní aplikaci a snadno se dozvědět, kde v domácnosti vznikla. V případě nadměrné spotřeby na ni mohou obratně zareagovat a například tak včas odhalit závažnou havárii, která by na konci roku jejich náklad nepříjemně navýšila. Podle výzkumu na univerzitě v Nice může neustálý přehled o spotřebě pomoci ušetřit až 30 procent nákladů za energie.

Boj s konspiračními teoriemi

Stejně jako v případě jiných digitálních technologií, i dálkové odečty energií se potýkají s prvotní nedůvěrou. Ta je na rozdíl od jiných občas umocněna i strachem z rádiových vln, bez kterých by okamžité informování o spotřebě nebylo možné. Tato obava, byť je ojedinělá, se dokonce dostala na seznam fobií. Větší množství rádiových modulů vzbuzuje místy nedůvěru. Potřebuji v domě tolik přístrojů? A neovlivní neustálé vysílání moje zdraví? Boj s teoriemi, které démonizují nové technologie, bývá těžký. Já však věřím, že nikoli nemožný. Řekl jsem si, že strach z rádiových vln zkusím v tomto článku potlačit odborně, nikoli marketingově. 

Zařízení, o kterých budu mluvit, jsou totiž velice specifická. Jedná se o takzvané IoT technologie, z anglické zkratky Internet of Things (internet věcí). Jsou to specifická autonomní zařízení s absolutně minimální energetickou spotřebou – to proto, aby mohla fungovat pomocí bateriového napájení. Mnoho z nich není nutné dobíjet i více než deset let.

A právě energetická spotřeba je přímo úměrná vysílanému výkonu rádiového záření a časovému schématu tohoto vysílání. IoT zařízení se od jiných technologií, které běžně používáme v domácnosti, zásadně liší i časovým schématem vysílání. Zatímco IoT zařízení vyšle jen jeden rádiový signál za hodinu, většina rádiových systémů pracuje v čase kontinuálně. 

Funkčně se jedná o obdobu ovladače k televizoru nebo klíče od auta, které ale není nutné opakovaně stisknout, protože vysílají předem vybraná data pravidelně. Ta jsou kvůli spotřebě tak sporadická, že se jedná o ekvivalent stisknutí televizního ovladače jednou za hodinu. Podobný signál tak vyšle energetický měřič čtyřiadvacetkrát denně. 

IoT zařízení se od jiných technologií, které běžně používáme v domácnosti, zásadně liší i frekvencí vysílání. Zatímco IoT zařízení vyšle jeden rádiový signál za hodinu, 2,4GHz WiFi za stejnou dobu vyprodukuje 2,4 miliardy signálů. Zařízení o vyšší frekvenci vysílají i 5 miliard signálů, a to nikoli každou hodinu, ale vteřinu.

Na závěr bych chtěl konstatovat, že podle mého názoru budou IoT technologie pro měření spotřeby energií v domácnostech brzy běžným standardem. A věřím tomu, že současná situace přispěje k jejich rychlejšímu zavedení. Až se lidé přesvědčí o tom, že jim moderní technologie skutečně pomáhají šetřit náklady, věřím, že odhodí i iracionální strach z rádiových vln. Především u kategorie IoT měřičů, která je tak specifická, že si nálepku rádiového smogu rozhodně nezaslouží.