295 filmů z 50 zemí světa a stopka Rusům. Setkáme se v lepších časech, říká mluvčí festivalu

ZLÍNSKÝ SPECIÁL #1: Kdy se vám podaří zhlédnout filmy třeba z Kataru nebo Nikaragui? Již na začátku června budete mít možnost na Zlín Film Festivalu. V rozhovoru s tiskovou mluvčí Zlín Film Festivalu Kateřinou Martykánovou jsme si povídali o tom, na co se mohou diváci těšit.

Zlín Film Festival je mezinárodní filmový festival určený pro děti a mládež, ale nejen pro ně. Tento rok se koná již 63. ročník. Do začátku Zlín Film Festivalu zbývá týden, festival začíná již 1. června a potrvá sedm dní. Diváci se mohou těšit na opravdové perličky v kinematografii. „V letošní nabídce máme 295 filmů z 50 zemí světa a jsou tam takové perličky jako třeba filmy z Peru, Kataru a Nikaragui,“ říká tisková mluvčí Zlín Film Festivalu Kateřina Martykánová.

Možnost vidět zmiňované filmy bývá velmi často jen na festivalu, následně se s nimi divák už nemusí setkat. K filmovému festivalu navazuje i doprovodný program, který zahrnuje workshopy, besedy a různé zábavné a poučné programy. Zapojit se do nich mohou školy i veřejnost. „Učíme třeba, jak se dělá filmařina nebo jak vznikají animace,“ říká Kateřina Martykánová. 

Hrálo se i v pandemii

Festival se zaměřuje i na teenagery a připravil pro ně speciální pořady a projekce. „Festival je také o setkávání filmových profesionálů a odborníků, takže my věnujeme tři dny z festivalu tzv. Industry programu a neopomíjíme ani pedagogy. Připravili jsme pro ně konferenční blok v druhé části festivalu, kde se bude hovořit o současných tématech, o problémech, které trápí děti ve školách i pedagogy a věnujeme se třeba krizi v pedopsychiatrii nebo kyberšikaně a problémům na internetu,“ popisuje Martykánová. 

Jakou návštěvnost festivalu organizátoři očekávají? Tisková mluvčí Kateřina Martykánová by si přála 100 000 návštěvníků. Záleží samozřejmě na počasí, roli hraje také vzestupná trajektorie návštěvnosti. Do vývoje festivalu podle tiskové mluvčí zasáhly i covidové roky.

„My se můžeme pochlubit tím, že jsme asi jediná akce takového rozsahu, která ani v covidu nepřerušila kontinuitu. V obou těch covidových letech jsme festival uspořádali, na to jsme strašně pyšní a hrdí, protože jsme dodrželi všechny podmínky, které jsme dodržet měli, jenom jsme tehdy festival museli přesunout do zářijového termínu. Už vloni se nám festival podařilo vrátit zpátky do přelomu května a června a samozřejmě tam se ten počet (návštěvníků, pozn. red.) výrazně změnil. Už v loňském roce jsme pociťovali návrat k normálu, takže věříme, že letos to bude jako v těch předcovidových letech.“

Místa je dost, problém je ubytování

Doprovodný program, na rozdíl od ubytování, ve Zlíně problém s kapacitou nemá. „Co se týká projekcí, v letošním roce jsme přidali další projekční místo, a tím je aula Univerzity Tomáše Bati. Snažíme se také festival vozit mimo Zlín, třeba v Praze bude možnost v kině Atlas navštívit některé projekce během festivalového týdne. V této spolupráci budeme i nadále pokračovat a věříme, že ji budeme do dalších let rozvíjet,“ říká Kateřina Martykánová.

V oblasti sponzoringu se propisuje doba covidu, někdy také dopady probíhající války na Ukrajině. Dalším problémem je energetická krize a ekonomický vývoj. „Jsme rádi, že se nám daří nějakým způsobem udržet partnery, které máme, a i když jsme měli nějaké přísliby, že třeba ty rozpočty budou navýšeny, samozřejmě chápeme, že v současné době kultura není to, co by stálo v popředí marketérů. Jsme opravdu vděční, že se nám daří rozpočet naplňovat i v současné době,“ říká Kateřina Martykánová.

Jednání s ruskými filmaři

Festival také v loňském roce zařadil filmové pásmo v ukrajinštině. Tento krok se chystá opakovat i v letošním ročníku. „Jmenuje se to ‚Moje země Ukrajina‘ a je to na programu v sobotu, 3. června. Ukrajinské rodiny mají na toto představení vstup zdarma. Je to pásmo ukrajinské tvorby a je to seriál, ze kterého uvedeme 12 dílů.“

 Ruští a běloruští filmaři se tento rok nepřihlásili. Ze strany festivalu mají pomyslnou stopku. „Když se s nimi naši dramaturgové baví, tak v tom smyslu, že se potkáme v lepších časech,“ říká Martykánová. 

Bez sponzorů by festival nemohl existovat

Vedle Barum Czech Rally je tento festival jednou z největších akcí v okolí Zlína. Jak to má se sponzoringem? Festival nemůže mít finanční partnery z oblasti tabákových firem, výrobců alkoholových nápojů ani třeba výrobců cukrovinek. Podle tiskové mluvčí je vše limitované, protože se festival snaží apelovat na zdravý životní styl. Partnery se ale daří shánět bez problémů. „My to máme trošičku komplikované tím, že naše cílová skupina jsou rodiče s dětmi. To samozřejmě nemusí být pro každého partnera zajímavý potenciál, do kterého by chtěl investovat a určitým způsobem nás to i limituje ve výběru partnerů.“

Festival se pyšní i řadou mimozlínských sponzorů, říká Martykánová. „Máme hodně mimozlínských firem, ale máme samozřejmě i ty zlínské. Partnerů máme celkem 90, finančních je však pouze 16 z nich. Partneři se podílí na největší části rozpočtu, a většinou jsou do toho zahrnuti i mediální partneři a firmy.“

V týmu festivalu se nachází pouze pár členů. Celoroční chod obstarává 12 lidí. Ve druhé polovině roku, kdy přípravy začínají, se do týmu postupně přidávají dramaturgové a lidé z guest servisu. Tým tak čítá okolo 20 lidí. Čtrnáct dnů před festivalem se tým rozšiřuje o členy, kteří zajištují servis pro hosty a organizaci projektu. Ve finále se na festivalu podílí okolo 150 účastníků. Nepostradatelní jsou ale i dobrovolníci, kterých je potřeba minimálně 120.

K festivalu se také pojí půlmaraton, který se běží v neděli 4. června. Pro bezpečný chod akce je potřeba dalších 100 dobrovolníků. Půlmaraton se běhá přes město, a proto musí být zájemci připraveni na velké horko. Počasí pořadatelé ovlivnit nemohou, ale na žádost běžců posunuli start a zajistili různá opatření.

Filmové hvězdy na obzoru

Jaká částka je potřeba, pokud se budeme bavit o rozpočtu? „Rozpočet festivalu je stejně jako v loňském roce 52 000 000 korun. Čtyřicet šest procent pokrývají veřejné zdroje, to znamená město Zlín, Zlínský kraj, Ministerstvo kultury, Státní fond kinematografie, Evropská unie a něco málo nám přidává i město Otrokovice,“ říká tisková mluvčí.

Akce bohužel není výdělečná, i když by si to organizátoři přáli. V čele celého festivalu stojí Čestmír Vančura, zakladatel zlínské průmyslové kovárny Viva, který festival koupil a naplňuje tím své poslání, jak posílit mezigenerační vztahy a nabídnout lidem náplň pro smysluplné trávení volného času.

Do budoucna by si festival přál udržet prestižní pozici největšího a nejstaršího filmového festivalu pro děti a mládež na světě. Rádi by se také nadále pokoušeli oslovit mladou teenagerskou generaci, která bývá velmi náročná a vybíravá. 

Na závěr Kateřina Martykánová říká: „Snažíme se vytáhnout lidi od počítačů, od mobilů a ukázat jim, že svět a život je venku. To jsou věci, které bychom rádi naplňovali i v dalších letech. A samozřejmě budeme rádi, když se nám opět podaří přivézt nějakou filmovou hvězdu.“