Roky pokroku v přechodu na zelenou energii přichází vniveč. Prudký nárůst spotřeby energií, vyvolaný bezprecedentní vlnou veder v Asii, nutí mnoho států k návratu k méně ekologickým variantám. Situaci navíc zhoršuje bojkot ruského plynu, kvůli kterému evropské země pohlcují globální zásoby LNG. Uhelné elektrárny v Asii tak podle serveru Time běží na plné obrátky.
Singapur zaznamenal v květnu nejvyšší teploty za více než 40 let. Teplotní rekordy padly v posledních několika týdnech i v Myanmaru, Laosu, Vietnamu, Bangladéši, Indii, Číně nebo v Thajsku. Tamní vláda dokonce vydala doporučení, aby lidé nevycházeli ze svých domovů. Podobně jsou na tom i Filipíny, kde bylo mnoho škol nuceno přejít na dálkové studium, aby uchránily děti před spalujícím vedrem. Poptávka po energiích tak prudce stoupá a země zjišťují, že na její pokrytí obnovitelné zdroje nestačí. Do dodávek LNG, které měly směřovat do Asie, se navíc začala vměšovat Evropa.
LNG pro všechny? Ne, jen pro Evropu
Asie je největším vývozcem a zároveň dovozcem LNG (zkapalněného zemního plynu). Vzhledem k relativně nižším emisím ve srovnání s uhlím nebo ropou je považován za „překlenovací palivo“, které snižuje závislost na těch tradičních fosilních. Rusko-ukrajinský konflikt však trh LNG zcela převrátil. Evropa v zimě zoufale potřebovala energii a jako alternativu k ruskému plynu zhusta využívala právě LNG. Zvýšená poptávka vyhnala nahoru ceny, které oproti dlouhodobému průměru stouply téměř desetkrát.
Zatímco některé asijské země, jako Japonsko, nakupovaly LNG i za přemrštěné ceny, mnohé jiné, například Čína a Indie, snížily dovoz zhruba o pětinu a menší ekonomiky, jako třeba Pákistán, byly z trhu s LNG zcela vyřazeny.
Důvěra v LNG klesá
Spotové ceny LNG sice už klesly ze svých maxim, mnohé země na rozvojových trzích se po zkušenosti s divokými cenovými výkyvy ale od LNG odvracejí, protože ho považují za nespolehlivé palivo. Do středu energetického mixu těchto zemí se tak opět vrací uhlí a pozornost se od přechodu k zeleným energiím přesouvá k jedné prosté věci – přežití vedra.
Situace s LNG se podle profesora na Technologické univerzitě v Sydney Si Šun-penga nejvíce dotkla právě komunit s nízkými příjmy. „Dokonce i ty nejmenší cenové rozdíly u nich budou znamenat značnou výzvu v přístupu k užívání čisté energie,“ upozorňuje.
Návrat k uhlí však podle něj znamená velké riziko. „Musíme se připravit na to nejhorší a předcházet nepříznivým situacím na mezinárodním trhu s energiemi. Jen tím zajistíme, že budou mít náhlé změny na národní ekonomiku a znevýhodněné skupiny minimální dopad,“ dodává Si Šun-peng.
Autor: Lenka Hrušková
