Zlín se dostává do centra byznysového dění

Není největší ani nejpočetnější. Má však podnikatelskou historii, kterou jinde v Česku jen tak nenajdete. To je Zlín – město Tomáše Bati. Ambiciózní metropole s obrovským potenciálem, který každým rokem roste. A s ním i firmy a osobnosti, které si ho vybraly jako své zázemí. Proč je tomu tak, jaké mají vize a plány a jak se popraly s obdobím nejistoty, které trvalo poslední tři roky? Vydali jsme se jich na to zeptat v druhém Zlínském speciálu.

Jednou takovou osobností je i Jiří Korec, primátor města Zlín od roku 2018. „Chci posunout Zlín a neřeším, jestli u toho budu,“ říká Korec a odkazuje na to, že pro některé změny a velké projekty je potřeba více funkčních období. Prioritou je pro něj totiž dlouhodobý rozvoj města, se kterým má velké plány.

„Daří se řešit dlouholeté a velké problémy. Projektů, které jsou potřeba dotáhnout, je ale spousta,“ vysvětluje Korec. Městu však na jejich realizaci chybí finance, což značně omezuje jeho potenciál. „Město Zlín má na občana příjem z rozpočtu či daní asi 19 500 korun na hlavu, zatímco Plzeň, Brno a Ostrava mají cca 36 až 37 tisíc korun na hlavu. Praha má kolem 50 tisíc korun. Vždy jsem byl zastáncem toho, ať máme všichni stejné podmínky, stejná práva a pak ať každý ukáže, co umí,“ říká zlínský primátor.

Prahu jako byznysové centrum ve světě příliš neberou

Ve Zlíně působí také podnikatel a investor Libor Zezulka. Podle něj je Praha spíše turistické město a jako byznysové centrum ho podnikatelé ve světě příliš neberou. Se Zlínem je to jinak. „Zlín prostě tu podnikatelskou historii má. Je tady spousta skvělých lidí a je to podle mě výborné město pro život i pro rodiny s dětmi,“ vysvětluje Zezulka.

Jeho velkým snem je se svým byznysem expandovat do Ameriky. Kromě českého trhu má také zkušenosti s těmi německými, francouzskými a švýcarskými.

„Dospěl jsem k tomu, že koncová značka je ta největší hodnota, které se dá v byznysu dosáhnout. Uvědomil jsem si, že zrovna v České republice jsme v tomhle strašně slabí, protože je tu spousta fantastických firem, které dodávají do Audi, Volva, Applu, ale Apple nikdo nevlastní,“ dodává Zezulka.

Auto na zakázku, které si sestavíte sami

S unikátním nápadem na podnikání přišel Vojtěch Kašpárek, který vyrábí závodní automobily na zakázku. Těm dal název mini LMP a zajímavostí je, že mají motocyklový motor. „Díky tomu jsme byli schopni stáhnout ceny. Startujeme přibližně na půl milionech korunách,“ říká Kašpárek. Automobiloví nadšenci si je navíc mohou sestavit sami. V nabídce je několik druhů rozpracování. Od úplného rozsypu, kdy je pro sestavení potřeba více zkušeností, až po verzi, kdy si zákazník do svého automobilu dosadí pouze motor.

I když jde o malé automobily, se kterými lze jezdit zatím pouze na závodních silničních okruzích, mohou dosáhnout rychlosti až 230 km v hodině, se zrychlením z nuly na 100 km/h okolo tří vteřin. „V zatáčkách dokáže předčit i mnohem dražší formulové vozy,“ komentuje Kašpárek a dodává, že pokud by začal s výrobou nového modelu, potenciálním investorům by se nebránil. 

Úspěch v humanitární pomoci a ekologii

Pesimistický pohled na svět? To není případ zlínské společnosti SPUR, která i v době krize a války hledá příležitosti na trhu. „Určitě nás to netěší, ale v roce 2021 se nám podařilo rozjet výrobu domků pro uprchlíky. Ta teď jede na plné obrátky,“ říká manažer správy majetku firmy SPUR Jiří Stodůlka. Řeč je o projektu Better Shelter, který je podporován nadací IKEA Foundation. Rodinná firma SPUR je jediným dodavatelem střešních a bočních panelů pro domky, které se využívají v krizových oblastech po celém světě. 

Pro firmu je navíc klíčová udržitelnost. Jejich panely jsou 100% recyklovatelné a udržitelný přístup se promítá i do dalších oblastí jejich působení. „Nejpozději do roku 2030 budeme uhlíkově neutrální továrna,“ doplňuje Stodůlka. 

Společnost navíc letos rozjíždí výrobu nového produktu – extrémně lehké pěny z polypropylenu, která by měla najít využití hlavně v dopravě, konkrétně u dna návěsů. Snížila by hmotnost návěsu, který by mohl naložit o několik set kilogramů těžší náklad, čímž by nebylo potřeba tolik nákladních automobilů a ušetřily by se emise z dopravy.

Kultura ve Zlíně nezaostává. Ba naopak

Jednou z největších zlínských kulturních akcí roku je Zlín Film Festival. Součástí Zlínského speciálu se tak stala i jeho tisková mluvčí Kateřina Martykánová. „My se můžeme pochlubit tím, že jsme asi jediná akce takového rozsahu, která ani v covidu nepřerušila kontinuitu. V obou covidových letech jsme festival uspořádali, a na to jsme strašně pyšní, protože jsme dodrželi všechny podmínky, které jsme dodržet měli,“ povídá s nadšením Martykánová, i když se prý doba covidu podepsala například v oblasti sponzoringu. 

Podle mluvčí navíc festival nemusí mít pro každého partnera zajímavý potenciál, do kterého by chtěl investovat: „Máme to trošičku komplikované tím, že naší cílovou skupinou jsou rodiče s dětmi. A to nás určitým způsobem limituje ve výběru partnerů.“ Rozpočet festivalu je 52 milionů korun a čtyřicet šest procent pokrývají veřejné zdroje. „Akce tak bohužel není výdělečná, i když by si to organizátoři přáli,“ dodává Martykánová.

Sportovní talent se vždy prosadí, je ale potřeba široká základna dětí

Covid zpomalil i projekt bývalého hokejisty Petra Čajánka. Ten nese název Vivid House a děti (i dospělí) se v něm učí správným pohybovým vzorcům a dovednostem. „Snažíme se pracovat se svým vlastním tělem, což je dnes trend, ale není to navázané na žádný sport. Děláme základní věci, které děti dělají – lezou, plazí se, válí, skáčou, získávají odvahu a setkávají se s neúspěchem. A to je v rámci dnešní doby problém nejenom pro děti, ale pro každého z nás,“ vysvětluje Čajánek.

Podle Čajánka je potřeba zpomalit a nechat dětem prostor na objevování. Jedině tak může vzniknout nová zlatá hokejová generace. „Obrovský talent se vždy prosadí, ale k úspěchu potřebujeme tu masu, širokou základnu dětí,“ dodává Čajánek.