Podle studie společnosti KPMG sní průměrný Čech ročně okolo 6 kilogramů čokolády. Největšími strávníky jsou ale Švýcaři, kteří spořádají až 12 kilogramů. Na dalších příčkách jsou Němci nebo Belgičani s 10 kilogramy. Obrovská poptávka po čokoládě má ale také odvrácenou stranu v podobě ničení afrických pralesů. Upozornil na to web The Conversation.
Poptávka po čokoládě je vysoká, lidé po ní velmi často sahají třeba ve stresových situacích. Nejdůležitější složkou jsou kakaové boby, které pocházejí z rostlin pěstovaných v tropech. Konkrétně pak 70 procent produkce kakaa pochází ze západní Afriky. Pobřeží slonoviny a Ghana patří k největším producentům.
Kde se vzala?
Historie čokolády se začala psát už před 3 000 lety v deštných pralesech v Mexiku. Prvním kmenem, který uvařil hořkou tekutinu z kakaových bobů, byli Mayové. Od té doby se podoba čokolády moc nezměnila. V roce 1847 svět spatřil první čokoládovou tabulku, která tvarem připomínala ty, které známe dnes, vyrobila ji čokoládovna Joseph Fry a Sons.
Sladce hořká situace
S rostoucí produkcí čokoládové výroby vyplavaly na povrch i hořké problémy, které s sebou oblíbená pochutina přináší. Uspokojení nenasytných zákazníků má za následek obrovské škody na životním prostředí v podobě kácení chráněných deštných pralesů, těžby nerostných surovin a dřeva. Odhady hovoří o zničení až 37 procent lesů v chráněných oblastech. Pralesy v Africe jsou kácené kvůli nedostatku místa pro kakaové plantáže. Lesy v oblasti Horní Guineje byly přitom klasifikované jako globální ohnisko biologické rozmanitosti, kvůli vysoké koncentraci rostlin a živočišných druhů, které se nevyskytují nikde jinde na Zemi.
Vědci vytvořili mapu pěstování kakaa pomocí umělé inteligence, jež umožňuje vytrasovat původ čokolády, kterou konzumujeme. K vytvoření mapy použili typ umělé inteligence známé jako neuronová síť, která umí porovnávat a předpovídat vzory v datech. Neuronová síť byla vyškolena na různých satelitních snímcích, které zachytily různé způsoby využití půdy. Dokáže tedy poznat stejné geografické oblasti, například kakaové plantáže.
Model vědci použili pro pozorování v oblastech Pobřeží slonoviny a Ghany. K výzkumu také využili snímky 10 000 kakaových farem. Pro úplnou přesnost vyslali do oblasti 2 000 výzkumníků, kteří ověřili fakta na náhodných místech v terénu. Tento náročný výzkum jim pomohl dosáhnout přesné mapy produkce kakaa v západní Africe.
Výsledky jsou znepokojivé
Plocha, na které se kakao pěstuje, zahrnuje více než 7 milionů hektarů. Podle výzkumné mapy je výsledek až o 40 procent vyšší, než uvádějí oficiální čísla. Některé plantáže jsou tedy nelegální a vysazené na místech, kde měly být chráněné lesy. Výzkum také odhalil, že více než 1,5 milionu hektarů se nachází právě v chráněných oblastech.
Řešení celé situace bude podle vědců velmi náročné. Kakao pěstují skoro dva miliony malých farem a soukromých zemědělců, většina z nich žije na hranici chudoby. Jejich denní rozpočet je méně než 1 USD (zhruba 22 korun) a rozšíření plantáží do lesů je jediná možnost, jak si zajistit obstojné živobytí.
Aby se zabránilo kácení pralesů, je podle vědců potřeba vymezit přísnější práva na ochranu především ze strany vlády a společnosti. Důležité je také podpořit samotné farmáře a zvýšit jejich produktivitu. Navýšení koncové ceny čokolády by zemědělcům umožnilo získat více peněz z prodeje. Pouze razantní změny na všech těchto frontách mohou zachránit zbývající lesy, konstatuje výzkumnice Wilma Hartová z Univerzity v Queenslandu.
Autor: Eva Kaisrová
