Být běloch je v USA pořád výhoda, migranti zde mají spousty problémů

Foto zdroj: FocusOn.cz
Life Osobnosti 11. 07. 2023

Být běloch je v USA pořád výhoda, migranti zde mají spousty problémů

AMERICKÝ SPECIÁL #13:Lingvistiku chtěla Jana Sládková studovat už v komunistickém Československu, svůj studijní sen si ale splnila až v USA, kam zkraje devadesátých let odešla se svým americkým přítelem. Angličtinu učila cizince z celého světa a příběhy přistěhovalců ji natolik oslovily, že se problematice migrace rozhodla věnovat hlouběji – aktuálně působí jako profesorka sociální psychologie na univerzitě v Massachusetts. Jaké překážky musí migranti překonat, aby se začlenili do americké společnosti a jak se změnila Amerika za posledních dvacet let, co v ní žije, nám Jana Sládková popsala v rozhovoru, který jsme spolu vedli v centru New Yorku.

Jako studentka se rozhodla následovat svou lásku do Ameriky. „Potkali jsme se na hodině angličtiny v Praze, kam jsem chodila a on ji zrovna suploval. V létě 1991 se David rozhodl vrátit zpět do USA a já se rozhodla letět s ním,“ vzpomíná Sládková.

Amerika se za posledních dvacet let změnila

I po mnoha letech strávených v Americe ji pořád fascinuje chování lidí. „Jsou takoví mělcí, až povrchní. Když se tady někoho zeptáte, jak se má, vždy vám odpoví, že dobře. Přiznat, že se člověk nemá fajn, je společensky neúnosné. Trvalo mi několik let, než jsem si na to zvykla,“ dělí se Sládková o své postřehy ze života v USA. 

Mezi Amerikou v roce 1991, kdy Sládková poprvé přijela do země, a Spojenými státy dnes, podle ní existují obrovské rozdíly, hlavně ty politické. „Já jsem sem poprvé přijela, když byl prezidentem Bill Clinton. V té době byl potrat všude možný. Teď je skoro ve většině států nedostupný, což je obrovská konzervativní změna. Na druhou stranu máme federální zákon, který po celém území USA umožňuje uzavřít stejnopohlavní manželství,“ vysvětluje.

„Když jsem přijela v jednadevadesátém do Ameriky, lidé si mnohem víc rozuměli a nebylo to tak vyhrocené. Ať jste byl republikán, demokrat nebo socialista, mohl jste si s lidmi povídat. Ted‘ už moc ne,“ dodává.

Být bělošský migrant je pořád velké privilegium

Sládková je profesorkou sociální psychologie na univerzitě v Massachusetts. „Studuji problematiku migrace z pohledu migrantů a jejich práv. To znamená, jak se sem dostali, jaké překážky musí překonávat, aby se jim v USA dobře vedlo, jaké podpory potřebují…“ 

Problémů, kterým migranti čelí, je podle Sládkové celá řada. Hodně ale záleží, odkud ten který migrant pochází. „Člověk z Česka to má jednoduší než třeba Mexičan. Jsme běloši, což je tady pořád velké privilegium. Češi také většinou bývají vzdělaní a dost často umí anglicky. Samozřejmě záleží, jestli přijedete s vízem, nebo bez něj,“ vysvětluje Sládková.

Učila jsem Rusy, Mexičany i Egypťany

Sládková v Americe ale nejprve vystudovala angličtinu. „Chtěla jsem studovat lingvistiku už v Praze. Bohužel ale za komunismu bylo těžké se dostat na Filozofickou fakultu. Sen jsem si tak splnila až v USA – vystudovala jsem zde lingvistiku a učení angličtiny,“ říká.

Angličtinu poté učila třeba Mexičany, Rusy nebo Egypťany. Že není rodilý mluvčí, podle ní byla spíš výhoda než překážka. „Protože jsem angličtinu studovala, vím, jak funguje. Jako rodilý mluvčí to nevíte,“ uvádí Sládková.

„Nejtěžší je naučit se anglicky pro lidi, kteří neumí číst ani psát ve svém jazyce. To byl případ třeba utečenců z Laosu. Pro lidi z Evropy bylo zase mnohem lehčí se učit číst a psát než mluvit, a naopak Latinoameričané víc mluvili, horší pro ně bylo číst a psát,“ předkládá Sládková své zkušenosti.

Učila jsem Rusa, který v roce 1968 přijel do Prahy v tanku

Práce s cizinci ji nasměrovala k tomu, čím se živí dnes. „Když jsem učila a následně pak dělala ředitelku programu, ve kterém se lidé učili anglicky, tak mě prostě ty jejich příběhy tak fascinovaly, že jsem se rozhodla, že to chci studovat do hloubky a že bych jim chtěla nějakým způsobem pomoci. Rozhodla jsem se, že si udělám doktorát a už během studia se zaměřila na migraci,“ přibližuje Sládková svoji profesní volbu.

Příběh, který jí nejvíc utkvěl v paměti, se pojí s Českou republikou. „Když jsem ještě učila angličtinu, na hodině jsem měla staršího pána z Ruska. Vždy jsem se studentům představila, a i tentokrát jsem říkala, že jsem z Prahy. Po hodině za mnou ten pán přišel a byl strašně nadšený, že v Praze byl také. Na mou otázku, kdy Prahu navštívil, odpověděl, že v roce 1968 v tanku. Do té doby vůbec netušil, že to byla invaze, myslel si, že nám přijeli pomoct. Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale on to vůbec nechápal,“ vzpomíná.

Cestování je nejlepší učitel

V Česku stále hodně lidí bojuje s angličtinou. Podle Sládkové je to dáno i tím, že výuka je u nás stále hodně založená na gramatice a překládání. „Tím se anglicky tak dobře nenaučíte,“ myslí si. Lidem, kteří se chtějí angličtinu dobře naučit, by doporučila vycestovat do zahraničí, pokud to finance dovolí.

Celý rozhovor ve videu a podcastu.

Americký speciál vznikl za podpory společnosti Progresus Invest Holding a byl natáčený od 7. do 21. června v New Yorku a Chicagu.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.


Americký speciál

Další rozhovory