Armády jednotlivých států čelí po celém světě kritice kvůli tomu, že beztrestně zvyšují globální emise skleníkových plynů. Vědci a ekologické skupiny tak zvyšují tlak na OSN, aby přiměla armády zveřejnit všechny své emise a ukončila dlouholetou výjimku, která jim umožňovala nevykazovat některé druhy znečištění klimatu, informuje agentura Reuters.
Podle odhadu mezinárodních odborníků z roku 2022 patří armády mezi největší spotřebitele pohonných hmot na světě a na celosvětových emisích skleníkových plynů se podílejí 5,5 %.
Podle vědců a akademiků však nejsou ozbrojené síly vázány mezinárodními klimatickými dohodami, které by je zavazovaly k vykazování nebo snižování emisí uhlíku, a údaje, které některé armády zveřejňují, jsou přinejlepším nespolehlivé nebo neúplné.
Armád se snižování emisí záměrně dlouhodobě netýká
Je to proto, že vojenské emise ze zahraničních operací, od manévrů letadel a lodí po armádní cvičení, byly vyňaty z Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů z roku 1997 – a taktéž z Pařížských dohod z roku 2015 – s odůvodněním, že údaje o spotřebě energie armádami by mohly ohrozit národní bezpečnost.
Ekologické skupiny Tipping Point North South a The Conflict and Environment Observatory spolu s akademiky z britských univerzit v Lancasteru, Oxfordu a Queen Mary jsou nyní jedněmi z těch, kteří prosazují komplexnější a transparentnější vykazování vojenských emisí. Tyto skupiny také v únoru napsaly dopis Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), v němž vyzvaly tento klimatický orgán OSN, aby zahrnul do svého „klimatického účetnictví“ všechny vojenské emise vzhledem k jejich významu pro globální uhlíkovou stopu.
Na zaznamenávání emisí se zaměří první globální inventura – hodnocení toho, jak daleko jsou země od pařížských klimatických cílů –, jež se má uskutečnit na klimatickém summitu COP28 ve Spojených arabských emirátech, který začíná 30. listopadu. „Vynechání emisí souvisejících s konflikty v evidenci UNFCCC je zjevnou mezerou,“ míní Axel Michaelowa, zakládající partner Perspectives Climate Group, a poukazuje na to, že až stovky milionů tun emisí uhlíku nejsou nikde započítány.
NATO začíná emise řešit. A první kroky dělá i Pentagon…
NATO podle agentury Reuters vytvořilo metodiku, podle níž mají její členové hlásit své vojenské emise. Země, jako je Nový Zéland, zkoumají, zda by mohly do výčtu přidat dříve vyloučené oblasti, jako jsou emise ze zahraničních operací, zatímco Británie a Německo se snaží řešit šedé oblasti ve svých zprávách, uvedli tamní představitelé obrany.
Washington vyslal zástupce americké armády a námořnictva na loňský klimatický summit COP27 v Egyptě, což je poprvé, co se delegace Pentagonu zúčastnila celosvětového klimatického summitu.
Spotřeba ropy a emise americké armády klesají
Americká Agentura pro obrannou logistiku, která dohlíží na nákup ropy, informovala, že v roce 2022 bylo nakoupeno 84 milionů barelů ropy, což je téměř o 15 milionů méně než v roce 2018. Emise v roce 2022 klesly na 48 milionů tun z 51 milionů tun v předchozím roce.
Americké ministerstvo obrany uvedlo, že tyto údaje zahrnují veškeré emise, ale že z čísel vykazovaných UNFCCC vyřadilo mezinárodní dopravu a palivové zásobníky.
Drony mohou výrazně snížit emise…
Podle Nety Crawfordové, profesorky mezinárodních vztahů na Oxfordské univerzitě, přispělo ke snížení spotřeby pohonných hmot stažení amerických vojsk z Afghánistánu a Iráku, zavádění technologií obnovitelných zdrojů energie, úspornější vozidla a také menší počet vojenských cvičení.
Pomohlo také širší využívání bezpilotních letounů. „Jednou z technologií, které nejvíce přispěly ke snižování emisí, bylo používání bezpilotních letadel – dronů. Když z letadla odstraníte člověka, získáte dramaticky lepší energetický výkon,“ uvedl vysoký představitel americké obrany, který s agenturou Reuters hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Válka na Ukrajině vyprodukuje ročně tolik emisí jako Singapur, Švýcarsko a Sýrie dohromady
Skupiny, které lobbují u OSN za zrušení armádních výjimek, poukazují na prudký nárůst emisí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině jako na dobrý důvod pro změnu.
„Ukrajina bezpochyby přitáhla pozornost k této problematice způsobem, jakým to jiné konflikty nedokázaly,“ říká Deborah Burtonová z ekologické skupiny Tipping Point North South.
Zpráva nizozemského odborníka na „uhlíkové účetnictví“ Lennarda de Klerka odhaduje, že prvních 12 měsíců války na Ukrajině vyvolá čistý nárůst emisí skleníkových plynů o 120 milionů tun, což odpovídá roční produkci Singapuru, Švýcarska a Sýrie dohromady.
Mluvčí ukrajinského ministerstva životního prostředí uvedl, že Ukrajina podporuje toto úsilí a bude usilovat o podporu vlád na COP28 pro transparentnější vykazování vojenských emisí.
Bude emisní „jízda zdarma“ i nadále pokračovat?
Válka na Ukrajině sice přitáhla pozornost klimatických aktivistů k vojenským emisím, někteří odborníci ale poukazují na to, že vlády se kvůli konfliktu soustředí na bezpečnostní otázky, což by mohlo v nejbližší době zbrzdit diskuze o ekologické stopě armád.
„Je důležité pochopit, že ukrajinská krize to trochu zkomplikovala,“ říká James Appathurai, zástupce asistenta generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy. Někteří vojáci tvrdí, že zveřejňování podrobností o spotřebě ropy by bylo nevítaným vhledem do jejich zahraničních operací.
„Nechtěli bychom, aby každý věděl, kolik paliva při těchto misích spotřebujeme – jak daleko létáme, jak daleko jezdíme a jak probíhají naše cvičení,“ uvádí Markus Ruelke z oddělení ochrany životního prostředí německého ministerstva obrany.
Některé vojenské emise jsou ve zpravodajských tabulkách OSN zaznamenány pod nespecifikovaným spalováním paliva, uvedla UNFCCC. Pokud nedojde k jejich úplné evidenci, zůstanou globální vojenské emise zahalené pláštíkem nevědomosti, upozorňuje Stuart Parkinson, výkonný ředitel skupiny Vědci za globální odpovědnost.
„Je velmi dobré říkat lidem, aby přestali létat nebo přešli na elektromobil, ať už to pro ně znamená výdaje nebo nepříjemnosti, ale je těžké to dělat, když armáda dostává jízdné zdarma,“ dodává Parkinson.
Autor: Jiří Böhm
