Proč bohatí riskují víc než většina běžných smrtelníků?

Před několika týdny celý svět s napětím sledoval pátrání po ztracené ponorce, která se vydala do hlubin oceánu zkoumat vrak Titanicu. Zatímco záchranáři sváděli boj s časem, protože posádce rychle docházel kyslík, mnohým se vkrádala na mysl otázka: který blázen by dobrovolně podstoupil takové riziko?

Mezi pětičlennou posádkou byli velmi bohatí lidé, kteří za poměrně nákladnou zábavu (250 tisíc dolarů na hlavu, cca 5,5 milionu korun) zaplatili vlastními životy. Po několika dnech usilovného pátrání totiž vyšlo najevo, že ponorka zřejmě implodovala a záchranáři našli už jen její trosky na dně oceánu.

Tragická událost v severním Atlantiku rozpoutala diskuzi, zda to boháči v honbě za adrenalinovými zážitky přece jenom nepřehání. Hraje v tom roli jen jejich lehkomyslnost, nebo mají sklony k riskování prostě v krvi?

Podle profesora psychologie z Univerzity v Aberystwythu Nigela Holta existuje celá řada studií, které hledaly odpovědi na to, proč bohatí lidé více riskují. Tak například loni v dubnu byl v časopise Nature publikovaný výzkum, který zkoumal, jak se liší povaha (osobnost) movitých lidí žijících v Německu (s čistým jměním alespoň 1 milion eur) od běžné populace.

Vyšlo najevo, že lidé se znatelně vyššími příjmy většinou bývají extroverti a nevadí jim riskovat. To by podle Holta mohlo vysvětlovat, proč mají tendenci vyhledávat vzrušení a dobrodružství, jaké jim typicky poskytují třeba extrémní sporty.

Utvářejí peníze osobnost?

Utvářejí ale peníze osobnost, nebo je osobnost naopak předpokladem pro vytvoření bohatství? Podle Holta od obojího trochu. Pokud jste ochotní riskovat, s největší pravděpodobností vám to pomůže vydělat peníze. Na druhou stranu, velké bohatství vás zbaví běžných starostí typu ‚co budu zítra jíst‘ nebo ‚budu mít v zimě čím topit‘ a najdou se tací, které začne „pálit dobré bydlo“.

Francouzský sociolog Pierre Bourdieu tvrdil, že náš způsob bytí ve světě – náš „habitus“ – je součástí toho, kým jsme. Podle Holta to jde analogicky převést i na stav našeho konta. Například, bohatí lidé na rozdíl od běžné populace nepřemýšlejí o sportovních autech jako o nedosažitelném snu, nýbrž jako o něčem, co by mohlo vypadat hezky na jejich příjezdové cestě.

Bohatství částečně utváří jejich pohled na svět a na to, jak v něm žijí. Pokud je tedy tolerance k riziku součástí osobnosti bohatých lidí, bude to pro ně relativně běžná součást každodenního života.

Výzkumy v minulosti však také ukázaly, že osobnost není pevně daná – mění se v průběhu života v závislosti na získaných zkušenostech. Velké životní zlomy, jako je narození potomka nebo odchod na univerzitu, mohou změnit váš pohled na svět takovým způsobem, že se změní vaše osobnost a způsob vaší interakce se světem, upozorňuje Holt.

A dodává: Pokud v každodenním životě riskujete, může to posílit vaši toleranci k riziku a jste pak náchylnější k rizikovým aktivitám. To může vysvětlovat, proč se mnozí bohatí lidé nakonec stanou riskéry, ať už to mají v genech, nebo ne.