Belgická společnost chce vyrábět hamburgery z mamuta srstnatého. DNA vyhynulých druhů inspiruje i jiné byznysové projekty, píše The Economist.
Stačil by pramen Elvisových vlasů. Pokud vyextrahujete jeho DNA, lze ji pomocí techniky zvané polymerázová řetězová reakce (PCR) zkopírovat milionkrát. To byl obchodní plán, který v 90. letech představil americký biolog Kary Mullis. Mullis se v 80. letech podílel na vývoji PCR a v roce 1993 získal Nobelovu cenu. StarGene, jak se jeho společnost jmenovala, doufala, že vydělá na prodeji šperků s DNA celebrit.
Belgický startup pracuje na hamburgeru z DNA mamutích zubů
Tento nápad nikdy nevyšel. To však podle The Economist nezastavilo řadu dalších firem, které také doufají, že „trhnou majlant“ z mrtvých živočichů – nebo dokonce celých druhů. Například Paleo je belgický startup, který vytváří syntetické proteiny pro obchod s umělým masem. Hermes Sanctor, generální ředitel společnosti, částečně hnaný „fascinací prehistorií z dětství“ by rád rozšířil své podnikání o výrobu hamburgerů z mamutů srstnatých.
Ve spolupráci s Centrem pro paleogenetiku ve Švédsku získala firma fragmenty DNA z mamutích zubů nalezených v sibiřském permafrostu, které jsou staré až 1,2 milionu let. Tyto fragmenty byly zkombinovány s DNA asijských a afrických slonů, nejbližších žijících příbuzných mamutů, a firma věří, že se jí podařilo stvořit mamutí verzi genu, který obsahuje myoglobin, bílkovinu, jež pomáhá masu dodávat bohatou chuť a zářivě červenou barvu.
Investice za necelých 300 milionů
Tento gen byl vložen do DNA kvasinek, které začaly produkovat mamutí myoglobin. Bílkovina byla smíchána s pojivy, jako je bramborový škrob, olej, sůl a další příchutě, aby se chutí a strukturou podobala hamburgeru. Společnost tvrdí, že myoglobin způsobuje řadu chemických reakcí mezi ostatními složkami hamburgeru a vytváří chutě, které nelze získat jiným způsobem.
Podle Sanctora mamutí hamburgery chutnají „intenzivněji“ než hovězí maso. Firma získala v únoru v prvním kole financování 12 milionů eur (necelých 290 milionů korun) a avizovala, že její mamutí maso bude brzy dostupné pro veřejnost. Zájem údajně projevilo několik výrobců veganských hamburgerů a zábavní park doby ledové.
DNA mastodonta v gumových bonbonech
Paleo není jedinou společností, která zkoumá mamutí maso. Australská společnost Vow oznámila, že vyrobila kouli o velikosti volejbalového míče vstříknutím upraveného mamutího myoglobinu do laboratorně vypěstovaných kmenových buněk získaných z ovcí.
Startup Geltor, který získal více než 100 milionů dolarů (přes 2,2 miliardy korun), se rozhodl pro jiný vyhynulý druh. Vzal sekvenovanou DNA mastodonta a použil ji k výrobě kolagenu, bílkoviny, která se nachází v kůži a šlachách. Nakonec z něj vyrobil želatinu do gumových bonbonů.
A nejsou to jen vyhynulá zvířata, o kterých si společnosti myslí, že by mohly mít obchodní potenciál. Britská kosmetická firma Haeckels se pokouší vytvořit z vyhynulých květin vůně pro použití v parfémech a společnost Geltor vyrábí lidský kolagen pro kosmetický průmysl.
Autor: Jiří Böhm
