Klimatické změny se propisují do měst, ze kterých se stávají obytné sauny. Podle odhadů OSN v nich do roku 2030 bude žít až 60 % populace. Proč jsou města rozpálenější než venkov? Můžou za to cihly, chodníky, asfalty a střechy budov, které pojmou mnohem více tepla než třeba zalesněná plocha. Tomuto efektu se říká – městský tepelný ostrov. Zprávu přinesl web Business Insider.
Vysoké teploty jsou hlavním strašákem měst. Teploty povrchů zde mohou dosahovat až 70 stupňů. Horké chodníky nesvědčí ani domácím mazlíčkům, pro které rozpálený beton nebo asfalt přináší riziko popálenin. Například v americkém Phoenixu denní teploty šplhaly až ke 43 stupňům. Chodníky se tak rozpálily na 82 stupňů a lidé utrpěli četné popáleniny.
Města bojují proti horku
Klimatizace, kterými ochlazujeme vzduch v našich domovech, spotřebovávají velké množství energie i financí. Proto je nutné hledat jiné řešení. S tím přichází velká řada států, jako jsou Singapur, Austrálie nebo Německo. Švýcarské město Basilej podporuje výstavbu zelených střech už od 90. let 20. století. V roce 2019 měla tato metropole více zelených střech na obyvatele než kterékoli jiné místo na světě. Také kanadské Toronto přijalo v roce 2009 zákon, který vyžaduje, aby budovy od určité velikosti měly zelené střechy.
Na řadu tak přichází rostliny a stromy. Podle výzkumů může zelená část bloku ochladit prostor až o 2 stupně. Na střechy a fasády budov se instalují rostliny, které dokážou pohltit světlo a přináší stín. Tím, že uvolňují vodu, se automaticky ochlazuje rozpálený vzduch. Rostliny také pohlcují oxid uhličitý a skleníkové plyny, které přispívají ke klimatické krizi.
Zelená fasáda láká turisty
S efektivním řešením přichází Singapur, který se snaží bojovat proti rostoucím teplotám částečně i tím, že své budovy dělá zelenějšími, a to doslova. Město proti horku bojuje i jinými nástroji. Navrhuje budovy tak, aby se usnadnilo proudění vzduchu, a natírá střechy reflexními nátěry.
Finanční motivace zvýší četnost zelených fasád
Podle webu Business Insider Singapur v rámci programu Skyrise Greenery Incentive Scheme vyplácí majitelům nemovitostí až 50 % nákladů na instalaci zelených střech a fasád. Podle vlády to činí až 200 dolarů (4661,20 korun) za metr čtvereční u střech a 500 dolarů (11 653 korun) u vertikální výsadby. Majitelům tak nechybí finanční motivace.
Mnohé stavby pokryté rostlinami si získaly mezinárodní pozornost. Lidé si oblíbili zelené podniky. A rostliny na fasádách lákají zvědavé turisty. Singapurský mrakodrap CapitaSpring přináší nové dílo vertikálního urbanismu. Budovu navrhla architektonická kancelář BIG, konkrétně architekt Carlo Ratti. S výškou 280 metrů je druhou nejvyšší stavbou v Singapuru. Výstavba začala v roce 2018 a mrakodrap má na sobě více než 80 000 stromů a rostlin.
Místo střechy louka
Singapur se pyšní i zelenými střechami Nanyangské technologické univerzity. Multifunkční komplex získal na Světovém festivalu architektury 2018 cenu za stavbu roku.
Město má před sebou řadu ambiciózních cílů v oblasti životního prostředí, včetně zdvojnásobení tempa výsadby stromů v letech 2020 až 2030. Dalším plánem je ozelenění alespoň 80 % budov a vytvoření 200 hektarů zelených střech. Singapur také investuje nemalé finanční prostředky do sítě „zelených koridorů“ neboli ulic lemovaných stromy, které pomáhají poskytovat stín a přirozeně klimatizují město. Dokonce i některé spoje veřejné dopravy zde mají zelené střechy.
Autor: Eva Kaisrová
