Fotovoltaika s sebou nese nová, dosud neznámá rizika, říká rizikový inženýr

SPECIÁL UDRŽITELNOST #1: V posledních letech v České republice pozorujeme velký zájem o fotovoltaické elektrárny. Přitom se neprojevuje pouze ze strany firem, ale také fyzických osob. „Je tu viditelný posun od velkých solárních parků k menším a od umisťování na zemi na střechy,“ říká Oldřich Volejníček, který má v Generali České pojišťovně na starosti rizikové inženýrství ve střední a východní Evropě.

„Rizikový inženýr je funkce nebo osoba, která identifikuje rizika. Následně je vyhodnotí a pomáhá redukovat například prostřednictvím doporučení pro pojišťovnu,“ vysvětluje náplň práce u této pozice Volejníček. Klient dokonce může mít i vlastního rizikového inženýra, který pomáhá škodám předcházet.

Schůzky online zajistí klientům pohodlí

Vidět vše na vlastní oči je vždy nejlepší. Tímto motem se řídí i rizikový inženýr. „Někdy se informace získávají obtížně. Jde například o úroveň údržby nebo pořádku v objektu. Dnes ale také čerpáme z veřejných nebo placených zdrojů informací – ať už to jsou geografické informační systémy nebo stránky klienta. Snažíme se zákazníka co nejméně obtěžovat, ale pokud to nejde jinak, kontaktujeme ho a získáváme informace přímo od něj,“ vysvětluje postupy inženýrů.

V důsledku situace vzniklé za covidu nemusí už klienti jezdit na pobočky – vše se řeší online a přes videohovory. „Ačkoliv je náš obor relativně konzervativní, tak si nás velmi často poptávají, abychom se vyjádřili nebo hodnotili rizika nových technologií. Samozřejmě i my využíváme automatický sběr dat, případně umělou inteligenci. Třeba u nás ve skupině už jsme začali používat umělou inteligenci – právě v souvislosti s vyhodnocením některých typů rizik. Umělá inteligence dokáže identifikovat klíčové informace v dokumentech a následně je vyhodnotit i bez fyzické účasti osoby jako takové,“ popisuje pokroky dosahované díky moderním technologiím Volejníček.

Pojištění je důležitá věc

Co je podle Volejníčka potřeba učinit při pojištění nemovitosti? „Obecně platí, že čím více informací pojišťovna má, tím lépe dokáže vyhodnotit riziko. Také lépe pak odhadne škodu. Musí ovšem vědět, z čeho je objekt postaven, co se uvnitř děje, jaká je jeho hodnota a na jaká rizika je pojištěn. To znamená, jestli je to jenom požár, anebo také povodeň,“ vysvětluje Volejníček nezbytnosti, které jsou nutné k efektivnímu pojištění nemovitosti. Velkou výhodou jsou i zabezpečení, která mohou snížit rozsah škod.

Nová technologie – nové riziko

Jaká nebezpečí s sebou fotovoltaika nese? „Fotovoltaická elektrárna je elektrické zařízení, takže to jsou hlavně rizika spojená s elektrikou. Také ale pro majetek, na kterém elektrárna stojí. Ve chvíli, kdy je umístěna na objektu, ať už na rodinném domku nebo na firemním objektu, tak nám může způsobit požár nebo totální škodu na celém objektu,“ vysvětluje Volejníček nebezpečí spojená s požárem, který může být fatální. 

Určitou ochranu by mohla poskytnout legislativa, která ale v Česku stále chybí. „Samozřejmě elektrické zařízení jako takové podléhá nějakým předpisům, ale stále jsme ve fázi, kdy trochu nadneseně můžeme říct, že fotovoltaiku – pro nás ta střešní představuje větší riziko – může dnes namontovat, kdo chce a jak chce. S tím souvisí i riziko například obtížného hašení požáru,“ uvažuje nahlas Volejníček.

Velkou pozornost věnujte certifikacím

Z hlediska bezpečnosti se nedá odhadnout, jaká součást elektrárny může dělat největší problémy. „Zatímco dříve fotovoltaika, nebo spíše investice spočívala v panelech, dnes už se běžně montuje spolu s baterií nebo nějakým jiným systémem, který dokáže energii uchovat.  Samozřejmě baterie představuje také jakýsi prvek zvýšeného rizika. Je potřeba posuzovat systém jako celek – i včetně jednotlivých komponentů,“ vysvětluje Volejníček s tím, že je nutné kontrolovat původ součástek a kabeláže. Důležité je také dbát na certifikace a správné odvětrávání prostoru kolem baterie.

Fotovoltaika se často bere jako součást nemovitosti. Na jakou hodnotu by se měly firmy pojistit? „Obecně platí, že pojistná částka by měla odpovídat pojistné hodnotě. To znamená, že ve chvíli, kdy si na střechu namontuji nějaké nové zařízení a chci, aby bylo pojištěno ve stejné pojistné smlouvě, jako je objekt, bylo by dobré se podívat do pojistných podmínek. Jestli fotovoltaika – anebo případně elektrárna – je pojištěna automaticky. Současně se podívat na pojistnou částku objektu, respektive připočítat investici do fotovoltaiky. A samozřejmě z dlouhodobého hlediska tento proces do určité míry opakovat,“ vysvětluje pojistné postupy Volejníček.

Střešní krytina potřebuje výměnu, na to nikdo nemyslí

Pokud chcete stavět fotovoltaickou elektrárnu, je lepší volit zkušené firmy a vybrat certifikované součástky. „Když vám shoří fotovoltaika, tolik se toho neděje, jako kdyby lehl popelem celý objekt. Potřebujeme také vědět, kdo elektrárnu postavil, tj. jaká firma, a z jakých je prvků. A jestli je možné elektrárnu během dne odstavit, aby šlo případné požáry uhasit,“ komentuje situaci Volejníček. 

Co je noční můra pro rizikové inženýry? Nejhorší je nechráněná kabeláž a elektrické zařízení, které je umístěno v regálech spolu se zbožím. „Fotovoltaika je jedna z nových technologií, které se kolem nás vyskytují, a my musíme umět posoudit riziko. Také se připravit na nahrazení škod. Takže ojedinělé špatné instalace nás tolik netrápí, jako spíš chybějící systém prevence předpisů. A pak také témata, která dosud nikdo neřešil,“ dodává na závěr Volejníček s tím, že je nutné dívat se dopředu, třeba i na to, jak se bude střešní krytina pod fotovoltaikou vyměňovat. Je nutné počítat s tím, že životnost ploché střešní krytiny je okolo 10–15 let.