Evropská komise předložila v červenci 2023 návrh na zrušení regulace velkého množství rostlin vyráběných pomocí nových genetických technik. Informuje o tom web The Conversation.
Navzdory mimořádným pokusům španělského předsednictví o tento průlom se členové EU na plánu zatím neshodli. Pokud by byl návrh schválen, zacházelo by se s geneticky modifikovanými plodinami stejně jako s rostlinami konvenčními. Odpadla by tím nutnost provádět testy a speciálně je označovat.
Potřebujeme novou legislativu?
Evropská veřejnost odmítá slepě přijímat geneticky modifikované potraviny od okamžiku, kdy byla tato technologie vyvinuta, a to především kvůli obavám o zdraví a životního prostředí. Biotechnologické firmy je zase chtějí Evropanům už několik desetiletí prodávat.
Nyní to vypadá, že se těmto společnostem podařilo přesvědčit Evropskou komisi, že k řešení klimatických změn potřebujeme nové geneticky modifikované plodiny. Argumentují tím, že zvýšením odolnosti plodin vůči suchu nebo zlepšením jejich schopnosti zachycovat uhlík se dá předcházet změně klimatu.
V roce 2018 Evropský soudní dvůr rozhodl, že rostliny vyrobené novými genetickými technikami musí být regulovány jako všechny ostatní geneticky modifikované organismy. Biotechnologické firmy a jejich spojenci se od té doby snaží přesvědčit Evropskou komisi o potřebě zcela nové legislativy.
Rebranding, označování a klima
Prvním krokem byl „rebranding“ v pojmenování užívaných technik, s cílem distancovat se od špatné pověsti genetických modifikací. Biotechnologické firmy začaly místo toho používat nevinnější výrazy jako „editace genů“ a „precizní šlechtění“.
Poté tvrdily, že jejich postupy se ve skutečnosti nijak neliší od toho, co se děje v přírodě, a vykreslovaly je jako pokročilou verzi přírodních procesů. Snaží se tak odstínit požadavek na označování, který slouží jako překážka prodeje jejich výrobků.
Ve třetím kroku využily naléhavosti klimatické krize k argumentaci, že si nemůžeme dovolit časově náročné testování. Biotechnologické firmy tvrdí, že takové testy v období zrychlujících se klimatických změn brání inovacím.
Agrochemické giganty
Studie ukazují, že nové genetické techniky mohou změnit vlastnosti druhu „v takovém rozsahu, který by byl při použití konvenčního šlechtění nemožný nebo přinejmenším velmi nepravděpodobný“. Mohou také vyvolat podstatné nezamýšlené změny v genetickém materiálu rostlin.
Náš současný model zemědělství významně přispívá ke změně klimatu. Vývoj geneticky modifikovaných plodin řídí z velké části tytéž agrochemické giganty, které tuto formu zemědělství zavedly a ovládají. Společnosti jako Corteva a Bayer (která v roce 2018 koupila americkou agrochemickou společnost Monsanto) vedou závod o získání patentů na nové genetické techniky a jejich produkty.
O klima nakonec tolik nejde
Typickými příklady jsou patenty na sóju se zvýšeným obsahem bílkovin, voskovou kukuřici nebo rýži tolerantní k herbicidům. Tyto plodiny jsou určeny pro zemědělský model zaměřený na velkoplošné pěstování jednotlivých odrůd plodin určených pro globální trh.
Tento zemědělský model přitom je závislý na závratném množství pohonných hmot při distribuci a dostává zemědělce do stavu závislosti na těžkých strojích a zemědělských vstupech (jako jsou umělá hnojiva a pesticidy) pocházejících z fosilních paliv. Dochází tak vyčerpávání půdy a ztrátě biologické rozmanitosti. A zvyšuje se zranitelnost vůči škůdcům a chorobám, což vyžaduje vývoj různých potenciálně toxičtějších pesticidů a herbicidů.
Přestože biotechnologické firmy lobbují ve jménu zachování klimatu, pouze malá část vyvíjených geneticky modifikovaných plodin přináší přímo prospěch. Ve skutečnosti jsou klimatické vlastnosti mnoha těchto plodin sporné. Modifikace, jako je prodloužená trvanlivost nebo lepší odolnost vůči přepravě, mají pouze usnadnit fungování našeho neudržitelného potravinového systému.
Autor: Petr Pláteník
