Hnacími silami pozitivních změn na globální úrovni budou umělá inteligence a dekarbonizace. Informaci přinesl web CNBC.
Supercykly jsou běžně definovány jako dlouhá období hospodářské expanze, často doprovázená růstem HDP a silnou poptávkou po zboží, která vede k vyšším cenám a vysokou úrovní zaměstnanosti. Poslední významný supercyklus začal podle Petera Oppenheimera, analytika ve společnosti Goldman Sachs, na počátku 80. let 20. století.
Charakterizovalo jej dosažení vrcholu úrokových sazeb a inflace. Vzápětí ale přišlo desetiletí trvající období poklesu kapitálových nákladů, inflace a sazeb. A nastoupily hospodářské politiky jako deregulace a privatizace. V průběhu času se ovšem také zmírnila geopolitická rizika a posílila globalizace.
Geopolitické napětí
Podle Oppenheimera ne všechny faktory budou nyní působit v nezměněné podobě. „V příštích zhruba deseti letech pravděpodobně neuvidíme tak agresivní trend poklesu úrokových sazeb. Jsme svědky určitého odporu vůči globalizaci a samozřejmě také zvýšeného geopolitického napětí,“ vyjmenovává analytik.
Rusko-ukrajinská válka, napětí mezi USA a Čínou, projevující se především ve sféře obchodu, a konflikt mezi Izraelem a Hamásem, který vyvolává obavy ohledně situace na Blízkém východě – to jsou jen některá geopolitická témata, která trhy v posledních měsících a letech zneklidňují.
AI a dekarbonizace
Současný ekonomický vývoj by měl teoreticky vést ke zpomalení tempa finančních výnosů. Existují ale i síly, které by mohly s sebou přinést pozitivní dopady – konkrétně umělá inteligence a dekarbonizace. Především umělá inteligence, když se bude více využívat jako základ pro nové produkty a služby, by podle Oppenheimera mohla kladně působit na akcie.
Ožehavé téma produktivity, které jde často ruku v ruce s obavami ohledně nahrazování lidské práce pokročilou technologií, bude mít pravděpodobně významný efekt na ekonomiku. „Druhá věc je, že snad už brzy uvidíme zlepšení produktivity na základě aplikací umělé inteligence, což by mohlo pozitivně ovlivnit růst, a samozřejmě i marže,“ vysvětluje Oppenheimer.
Poučení z historie
Přestože AI i dekarbonizace představují relativně nové koncepty, najdeme k nim historické paralely. Konkrétně z období počátků 70. i 80. let minulého století, kdy některé vlivy a charakteristiky podle analytika „nebyly až tak nepodobné“ současnému vývoji. Zvýšená inflace a úrokové sazby byly možná strukturálnějšími problémy než nyní, nicméně faktory jako geopolitické napětí, zvyšující se daně a zesílená regulace se zdají být podobné.
V jiných ohledech lze současné posuny považovat za odraz změn známých z ještě vzdálenější historie. „Vzhledem k obrovskému dvojímu šoku, který pravděpodobně zažijeme – pozitivnímu otřesu z technologických inovací ve velmi rychlém tempu spolu s restrukturalizací ekonomik směrem k dekarbonizaci –, se domnívám, že se jedná o období, které se skutečně více podobá tomu, co zažívali lidé na konci 19. století,“ tvrdí Oppenheimer.
Právě u takovýchto historických paralel bychom měli hledat poučení pro budoucnost. „Když se ohlédneme zpět, tak vidíme, že se cykly a strukturální zlomy opakují, nikdy ale úplně stejným způsobem. Proto bychom se měli z historie poučit, abychom se co nejlépe přizpůsobili podmínkám, do kterých spějeme,“ dodává na závěr analytik Goldman Sachs.
Autor: Petr Pláteník
