Euro nás neochrání, musíme se zaměřit na USA, říká ekonom. Ušetříme miliardy, oponuje iniciátor eura

Může být společná měna pojistkou v bezpečnosti? Jak by se přijetí eura promítlo do cen nemovitostí? Budeme za 10 let jediní bez eura? O tom jsme si v ekonomickém bloku konference FocusOn povídali s Lukášem Kovandou, hlavním ekonomem Trinity Bank, a Michaelem Pascalem Večeřem z iniciativy Euro v Česku.

Podle Michaela Pascala Večeře by euro dokázalo vyřešit dnešní vysokou inflaci, krizi a nespokojenost z nízké konkurenceschopnosti firem. „Jsme v nějakém geopolitickém prostoru a měli bychom dostát závazku přijmout euro. Žijeme v době bezprecedentního ohrožení, které tady dlouho nebylo, a pokud se podívám na malou samostatnou měnu, jako je česká koruna, tak může dojít ke spekulativnímu útoku, který povede k politickému rozvratu v České republice,“ nabízí svůj pohled Večeř.

Euro sníží provozní náklady státu. Na úrocích platíme desítky miliard korun, které bychom díky euru mohli ušetřit. „Zajistí nám zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, které jsou českým zlatem. Dnes jsou obětmi toho, že velké firmy mohou utíkat od koruny k euru a převádí kurzové riziko právě na malé a střední firmy. Po těch požadují, aby transakce probíhaly v eurech. A malé a střední firmy to riziko přenášejí na zákazníky a zaměstnance,“ dodává Večeř.

Euro nám (ne)zajistí bezpečí

Podle Lukáše Kovandy negativa přijetí eura převyšují nad pozitivy. „Eurozóna stále nesplňuje základní atributy optimální měnové zóny. To znamená, že není zajištěna její dlouhodobá udržitelnost. Měla být garantována tzv. Paktem o stabilitě a růstu, který byl načrtnut v 90. letech,“ předestírá své názory Kovanda. Tento pakt je ale všemi zeměmi eurozóny porušován. „Problémů na mikroekonomické úrovni je ovšem celá řada,“ dodává.

Euro podle Kovandy není bezpečnostní pojistkou ničeho. Ani pojistkou hlubšího obchodního vztahu. „Pokud chceme podpořit naši bezpečnost, musíme na úrovni EU i ČR budovat vztahy s USA,“ vysvětluje Kovanda. 

Žádný efekt eura není. „Zda země platí eurem, nebo ne, nemá žádný vliv na intenzitu vzájemného obchodu,“ argumentuje Kovanda s tím, že jakmile je utvořen jednotný trh, euro nemá žádnou moc. „Jakým způsobem bychom mohli mít díky euru nižší inflaci? Slábnutí kurzu je proinflačním tlakem. Koruna je druhou nejvýkonnější měnou,“ doplňuje Kovanda. Následně dodává, že inflace by vlivem přijetí eura nebyla nižší, ale naopak vyšší, a to až 25%. 

Levnější bydlení? S eurem bychom měli levnější hypotéky díky levnějším úrokovým sazbám. „Levnější hypotéky znamenají větší příliv peněz do nemovitostní sféry a větší růst cen. Nemovitosti by pak byly s eurem dražší,“ oponuje Kovanda.

Drahé hypotéky = drahé bydlení

Levnější hypotéky znamenají levnější bydlení. Dražší hypotéky zase dražší bydlení. „Pokud člověk nemá peníze na vlastní bydlení, jde do nájmu. Viděli jsme, že poptávka po nájmech roste, a proto jdou nahoru i jejich ceny. Slovensko má horší ekonomické parametry než Česko, a přesto politika implementovaná Evropskou centrální bankou zajišťuje, že Slovensko má nižší míru, nebo maximálně stejnou míru inflace jako ČR. Když se dostaneme k úrokovým sazbám, tak polovina české ekonomiky jede v eurech. Dopad vlastní měnové politiky na kanál, který ovlivňuje inflaci, je tím pádem minimální. Jedině poškozuje konkurenceschopnost malých a středních českých podniků. Musejí si pak brát úvěry v korunách, které jsou dražší než v eurech,“ argumentuje Večeř.

Nízké úrokové sazby jsou proinflační

Stěžejním způsobem, jak zbrzdit inflaci (a to se týká i trhu s nemovitostmi), je zvýšení úrokových sazeb. „Čím vyšší jsou úrokové sazby, tím méně nových peněz proudí do ekonomiky,“ říká Kovanda. Čím větší jsou úrokové sazby, tím větší je tlak na zastavení růstu cen nemovitostí. 

„Úspory, co se týče kurzu měny, jsou náklady s eurem jednoznačně spjaté. Ale jsou makroekonomicky nevýznamné. Dnes se odhadují na 0,5 % hrubého domácího produktu. To je v dnešních cenách nějakých 30 miliard korun, “ vysvětluje Kovanda.

Podíl úvěrů v eurech v ČR jednoznačně stoupá. V eurozóně jsou nižší úroky. „Jde o stav, který se ale může za několik málo let změnit. Není to nic, co by bylo trvalé. Důležité je, v čem lidé spoří. A u nás se spoří v korunách. Češi své měně věří,“ má jasno Kovanda.

Vysvětlujeme lidem, že se díky euru zlevní

Podle Večeře by euro pomohlo českým občanům v mnoha ohledech – rozhodně se ale všeobecně nezdraží. „Máme k tomu několik pádných argumentů. Prvním z nich je, že každé zboží, které k nám přichází z vnějšku, je zatíženo nějakým transakčním nákladem. Nepřichází tedy v korunách, ale je obchodováno v eurech nebo jiné měně. Pokud je obchodováno v eurech, tak prodejci počítají s rizikovou přirážkou. 1 euro tam stojí 30 korun – tady nám koruna zvyšuje ceny,“ argumentuje Večeř.

Standardní kurzový poplatek z koruny na euro je kolem 3 %. „Tuto cenu navíc musí všechny firmy zohlednit v tom, že ji nakonec promítnou do ceny výrobku,“ poukazuje Večeř.

Proč lidé nenakupují v Německu a na Slovensku, když tam mají euro? „Přitom ale rapidně nakupují v Polsku, takže měna nemá na cenu vliv,“ argumentuje Kovanda.

Co se bude dít za jednu dekádu a čím budeme platit?

„Já jsem pro přijetí eura za předpokladu, že se eurozóna stane optimální měnovou oblastí a že bude trvale dodržován pakt růstu a stability,“ říká Kovanda.

„Neříkám, že nikdy nechci euro. Pro mě je zásadní, aby byla eurozóna optimální měnovou oblastí. To je základní teoretický postulát, který musí být splněn, aby jakákoliv měnová unie ve světě byla dlouhodobě udržitelná. Eurozóna teď není optimální měnovou oblastí,“ konstatuje Kovanda. 

Pakt růstu a stability je podle něho neustále porušován z různých důvodu, i třeba kvůli euru. Vytváří se tak morální hazard, který vede k tomu, že se zhoršují ratingy eurozóny, když se platí eurem. „Nám se na rozdíl od Slovenska rating zlepšuje,“ říká Kovanda.

„Euro nic nekazí, dává nám příležitost, a bud‘ ji využijeme, nebo ne. Jestli tu za 10 let nebudeme mít euro, tak jsem přesvědčen, že euro už bude všude. Pokud budeme poslední, už ho pak přijmeme. Myslím si, že se teď okrádáme spíše z tvrdohlavosti,“ říká Večeř.

Pouze sedm zemí eurozóny má lepší rating než ČR. Všechny státy, které přijaly euro, mají po krizi trajektorii zlepšování ratingu právě díky společné evropské měně. Celou diskuzi včetně otázek z publika najdete v podcastu a ve videu.